Usáma bin Ládin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Usáma bin Ládin
Usáma bin Ladin (c. 2010)
Usáma bin Ladin (c. 2010)
Narození 10. března 1957
Rijád Saúdská ArábieSaúdská Arábie Saúdská Arábie
Úmrtí 2. května 2011 (ve věku 54 let)
Abbottábád, PákistánPákistán Pákistán
Příčina úmrtí střelná rána
Občanství Saúdská Arábie
Povolání básník, stavební inženýr a inženýr
Nábož. vyznání Sunnitský islám
Manželka Najwa bin Laden
Děti celkem 15
Rodiče Mohammed bin Awad bin Laden a Hamida al-Attas
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Usáma bin Ládin, přesněji ‏أسامة بن محمد بن عوض بن لادن‎, Usāma bin Muḥammad bin `Awad bin Lādin (10. března 1957 Rijád, Saúdská Arábie2. května 2011 Abbottábád, Pákistán[1]), pocházel z prominentní saúdskoarabské rodiny bin Ládinů a byl jedním ze zakladatelů teroristické organizace al-Káida. Byl hledán pro spojení s útoky na velvyslanectví v Dar es Salaamu, a Nairobi ze 7. srpna 1998, které zabily více než 200 lidí. Byl podezírán z podílu na mnoha dalších útocích po celém světě.

Jako mudžáhid bojoval Usama bin Ládin proti sovětské invazi do Afghánistánu. USA ho obvinily z inspirace a podpory útoků proti americkým občanům, zejména se jedná o teroristické útoky 11. září 2001. V prvním rozhovoru pro pákistánské noviny z 28. září 2001 popřel zapletení do útoků i to, že by o nich věděl, a obvinil americkou vládu z podpory Izraele a útisku Palestinců.[2] Ve své první videonahrávce po 11. září z 7. října 2001 tvrdil, že „zničením, díky Bohu, nejvěhlasnější budovy byla Amerika zasažena Alláhem v nejzranitelnějším bodě“.[3][4] Později publikoval nahrávky, na kterých se k útokům přiznává mnohem otevřeněji.[5][6][7] Za útoky z 11. září nebyl nikdy právně obviněn.[8] V červenci 2007 vyhlásil senát USA odměnu 25 milionů amerických dolarů za informace vedoucí k jeho dopadení. Od roku 1994 byl bez státní příslušnosti, po tom co ho jeho země vyhostila.

Život[editovat | editovat zdroj]

Usáma se narodil roku 1957 (bývá udáván i rok 1955) v bohaté rodině v Saúdské Arábii. Jeho otec byl Jemenec a matka Syřanka. Během studií se stal členem Muslimského bratrstva. Poté, co sovětská vojska v roce 1979 podnikla invazi do Afghánistánu, se Usáma odebral do Pákistánu, odkud finančně a materiálně podporoval afghánské mudžáhidy bojující proti sovětské okupaci. Při svých aktivitách využíval značného majetku, který zdědil po svém otci, stavebním podnikateli.

V roce 1984 zakládá Abdalláh Azzam, palestinský muslimský radikál z Jordánska, v pákistánském hraničním městě Péšávaru základnu zvanou Maktabu l-chidamat, kde jsou soustředěni příznivci mudžáhidů. Maktabu l-chidamat je z převážné části financována Azzamovým přítelem Usámou bin Ládinem.

Působení v Afghánistánu[editovat | editovat zdroj]

Ve stejné době bin Ládin s Azzamem odcházejí do Afghánistánu, na území držené mudžáhidy – v příštích letech se bin Ládin zdržuje převážně právě zde. V roce 1986 bin Ládin zakládá na afghánském území nedaleko pákistánských hranic výcvikový tábor nazvaný Masadda, tj. „Lví hrad“, kde jsou soustředěni a cvičeni muslimští bojovníci z mnoha arabských zemí, především z Jemenu, Egypta, Alžírska a Saúdské Arábie.

V roce 1988 bin Ládin, poprvé nezávisle na Azzamovi, zakládá v Afghánistánu vlastní centrálu džihádu (svaté války) - ta nese název al-Káida, tj. „Základna“ a stává se postupně koordinačním centrem bin Ládinových teroristických aktivit rozšířených do celého světa.

Návrat do Saúdské Arábie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1989 se bin Ládin vrací do rodné Saúdské Arábie, kde začíná opět pracovat v rodinném podniku, ve stejném roce je spáchán neznámými útočníky úspěšný atentát na Abdalláha Azzama. Po přepadení Kuvajtu Irákem v roce 1990 Usáma bin Ládin navrhl Saúdské Arábii vytvoření dobrovolnické armády na její obranu. Saúdská vláda to však odmítla. Usáma a jeho přívrženci byli údajně šokování souhlasem vlády v Rijádu s rozmístěním amerických vojsk v zemi a začali zpochybňovat legitimitu saúdskoarabské královské rodiny jako strážců muslimských svatých měst Mekka a Medina.

V roce 1991 byl ze Saúdské Arábie vypovězen za protivládní činnost. Přesunul se do Súdánu, kde podporoval místní islámskou vládu. V té době za své hlavní nepřátele začal považovat USA a saúdský režim. Jeho organizace al-Káida začala navazovat těsnou spolupráci s řadou uskupení islámských fundamentalistů.

Aktivity bin Ládina před 11. zářím[editovat | editovat zdroj]

Od počátku konfliktu v bývalé Jugoslávii se al-Kaida zapojila i do těchto bojů nejprve na straně bosenských sil, později cvičila a vyzbrojovala část jednotek Kosovské osvobozenecké armády v Kosovu a Národní osvobozenecké armády v Makedonii.[zdroj?]

Al-Kaida je podezřelá mimo jiných útoků také z výbuchu bomby v podzemní garáži Světového obchodního centra v New Yorku.

V roce 1996 Usáma bin Ládin vydal krátký manifest ve kterém vyhlásil válku Spojeným státům. V prohlášení protknutém náboženskou rétorikou vyzývá muslimy aby bojovali proti "sionisticko-křižácké alianci" Izraele a USA, neboť ta je má dle jeho slov utlačovat všemožnými způsoby. Velkou část prohlášení věnuje Saúdské dynastii, které vyčítá nedodržování práva šaríja a přítomnost vojsk USA v Saúdské Arábii.[9]

Teroristickou akcí, která Usámu bin Ládinovi získala nejvíce pozornosti před 11. zářím, byly útoky na velvyslanectví USA v Dar es Salaamu, a Nairobi ze 7. srpna 1998. Tyto útoky si vyžádaly přinejmenším 200 mrtvých a 1000 zraněných. Většina obětí byla z řad místních obyvatel, 12 obětí byli američtí pracovníci ambasád.[10][11][12] Útoky proběhly symbolicky v den 8. výročí příjezdu amerických vojsk do Saúdské Arábie. Dne 4. listopadu byl Bin Ládin před soudem v New Yorku obžalován z šesti hrdelních zločinů v souvislosti s těmito útoky.[13] Důkazy proti Bin Ládinovi obsahovaly soudní svědectví členů Al Káidy a záznamy hovorů ze satelitního telefonu.[14][15] Usáma bin Ládin se tak jako organizátor a zaštiťovatel celé akce dostal do seznamu nejhledanějších zločinců vedeného FBI.[16]

Po útocích na svá velvyslanectví zaútočily USA raketami na údajnou základnu al-Káida v Afghánistánu a na farmaceutickou továrnu v Súdánu, která podle americké administrativy vyráběla chemické zbraně. Vláda v Chartúmu pod americkým tlakem Usámu vypověděla. Usáma nalezl útočiště v Afghánistánu, kde spolupracoval s fundamentalistickým islámským režimem Talibů.

V roce 2000 došlo v Jemenu k sebevražednému útoku na americký torpédoborec USS Cole. Tento útok vyústil ve smrt 17 námořníků a zranění dalších 47.[17] Z organizování útoku byl obviněn Abd Al-Rahím Al-Našírí, který tak měl činit pod vedením Bin Ládina.[18] Al Káida se o rok později k útoku přihlásila v náborovém videu, kde mimo jiné Bin Ládin děkuje Bohu za vítězství mudžáhidů nad plavidlem.[19][20]

11. září 2001[editovat | editovat zdroj]

Po útoku na budovy Světového obchodního centra a na Pentagon 11. září 2001 označila americká vláda bin Ládina za organizátora celé akce. Spojení bin Ládina s útoky z 11. září proběhlo velice rychle: ještě ten samý den hlavní americká média spekulovala o možnosti jeho zapletení; a podle výpovědi předsedy zpravodajského výboru Senátu Davida Borena, tehdejší šéf CIA, George Tenet, v okamžiku, kdy se (v jeho přítomnosti) dověděl, že Světové obchodní středisko bylo „napadeno“, zareagoval slovy: „Víte, toto má všude na sobě otisky bin Ládina“.[21] Colin Powell den po útocích zahájil rozhovory s Pákistánem s perspektivou jej USA předat.[22]

V průběhu přelomu září a října 2001 Spojené státy žádaly po Tálibánu vydání bin Ládina z Afghánistánu, ve kterém v tu dobu přebýval. 28. září byl zveřejněn rozhovor s Usámou bin Ládinem, ve kterém prohlásil, že do útoků z 11. září nebyl zapleten. Tálibán chtěl důkazy, které by bin Ládina z útoků z 11. září usvědčovaly, a možnost, aby byl souzen podle práva šaríja. Spojené státy nebyly schopny nebo ochotny tyto důkazy dodat. Po neúspěšných jednání Spojené státy spolu s vojsky tzv. Severní koalice (resp. mezinárodně uznávané afgánské vlády) na Taliban zaútočily (nejdříve vzdušnými nálety a poté pozemními vojsky). Nálety trvající týden a měly na svědomí desítky lidských životů z řad civilistů. Tálibán v té době žádal, aby nálety ustaly a 14. října 2001 změnil své stanovisko a byl ochotný započít jednání o vydání Bin Ládina, což ale George W. Bush odmítl.[23] Severní koalice následně tamní režim Talibánu vytlačila z hlavního města a většiny území země s výjimkou horských a pohraničních oblastí.

Usáma bin Ládin nebyl do května 2011 dopaden. Jeho místo pobytu bylo neznámé a nebylo ani zcela jisté, zda žije. Předpokládalo se, že by se mohl skrývat v afgánských či pákistánských horách. Od pádu vlády Talibánu se objevilo několik nahrávek s jeho hlasem, jejichž pravost potvrdili i odborníci (i když zůstává nejasné, kdy byly pořízeny).

Organizace al-Káida se přihlásila k některým dalším teroristickým útokům, například k výbuchům v egyptských hotelech na Sinaji 7. října 2004

FBI jej dlouhodobě uváděl na seznamu nejhledanějších osob; na jeho dopadení vypsaly americké úřady odměnu 25 milionů dolarů, která byla v roce 2007 zvýšena na dvojnásobek (další dva miliony dolarů nabízejí profesní sdružení pilotů.)[24][25] Podle oficiálního vyjádření FBI byly důkazy spojující Bin Ládina s útoky 11. září jasné a nevyvratitelné.[26] Ke stejnému závěru se přiklonila i britská vláda, která však upozornila že důkazy získané skrze zpravodajské zdroje jsou kvůli přísným pravidlům předkládání soudních důkazů, stejně jako kvůli zájmu na ochraně zdrojů, stěží uplatnitelné u soudu.[27] Usáma bin Ládin tak na seznamu nejhledanějších osob byl uveden pouze jako pachatel útoků na velvyslanectví.[28]

Audiovizuální nahrávky s bin Ládinem po 11. září 2001[editovat | editovat zdroj]

Od teroristických útocích na New York do odvetného útoku Spojených států v Afghánistánu vydala Al-Kájda čtyři oficiální prohlášení pro arabský tisk, ve kterých bin Ládin sděloval, že v 11. září nehrál žádnou roli.[zdroj?]

  • videonahrávka z 16. září 2001[29]; Usáma bin Ládin odmítá zodpovědnost za útoky z 11. září
  • videonahrávka ze 7. října 2001, doručená stanici al-Jazeera[30]; Usáma bin Ládin v ní mluví převážně o Západním světě obecně a americké zahraniční politice konkrétně, též o útlaku a bezpráví muslimů (např. v Palestině či Iráku) a tyto dvě kultury srovnává. Teroristické útoky kvitoval jako zadostiučinění: „Spojené státy zasáhl všemocný Bůh na jeho nejzranitelnějším místě. Zničil jeho největší budovy. Bůh budiž pochválen.“
  • videonahrávka z 13. prosince 2001[31][32]; nalezena americkými jednotkami ve městě Džalálábádu, v Afghánistánu. Usáma bin Ládin na ní přijímá zodpovědnost za útoky z 11. září 2001.
  • audionahrávka z 13. listopadu 2002[33]
  • videonahrávka z 30. října 2004[34]
  • videonahrávka z 4. srpna[35] a 15. prosince 2005
  • videonahrávka ze 7. září 2007[36].

V listopadu roku 2007 poskytl bývalý italský prezident Francesco Cossiga italskému deníku Corriere Della Sera rozhovor, v němž mimo jiné řekl, že kazeta, v níž se Usáma bin Ládin přiznává k útokům 11. září 2001, byla vytvořena v milánských studiích Mediaset.[37] Nicméně rok předtím Cossiga „konspirační teorie“ o 11. září odmítl a považoval „nepravděpodobné, ba nemožné, že by 11. září bylo výsledkem amerického spiknutí“.[38]

Spekulace o smrti bin Ládina[editovat | editovat zdroj]

Od prosince 2001 se v amerických a britských médiích (Fox News, New York Times, Mirror UK[39], The Telegraph a CNN)[40][41] objevují zprávy o zhoršení bin Ládinova zdravotního stavu v souvislosti s komplikacemi močových cest a selhání ledvin, na které v minulosti trpěl a na léčbu čehož neměl dostatečné podmínky. Ve stejné době arabský list An Arab News zveřejňuje jeho údajnou závěť.[42] 26. prosince 2001 egyptský deník al-Wafd konstatuje bin Ládinovu smrt (zemřít měl přirozenou nenásilnou smrtí, na několik zdravotních příčin) s odkazem na vysoce postaveného činovníka Talibánu. Zmiňuje se dokonce o bin Ládinově pohřbu, jež se měl odehrát v Tora Bora dne 16. prosince 2001. (Tálib dodal, že je nepravděpodobné, že by americké síly kdy byly schopny jeho tělo najít.)[43] O bin Ládinově smrti informuje the Pakistani Observer, z něhož později cituje americká FOX News.[44] Zprávu posléze tlumočí britské DailyUK[45], americký New York Times[46][47] V průběhu roku 2002 se k pravděpodobné bin Ládinově smrti přiklonil pákistánský prezident Parvíz Mušaraf[48][49] afghánský prezident Hamíd Karzáí,[50] dále americká FBI[51] i členové administrativy prezidenta G. W. Bushe[52].

Verzí o údajné Usámově smrti však bylo několik. Spekulace o smrti bin Ládina se opět objevily později, když v září roku 2006 tajná služba Saúdské Arábie předala Francii materiály popisující jeho údajnou smrt. Ta se měla odehrát téhož roku dne 23. srpna, kdy měl Usáma bin Ládin zemřít na tyfus. Francouzské ministerstvo obrany odmítlo spekulovat o pravdivosti saúdskoarabských závěrů. Francouzský prezident Chirac řekl, že zpráva nebyla nijak potvrzena.[53] K tomu, že bin Ládin zemřel přirozenou smrtí v létě 2006, se přiklání i bývalý agent pro CIA, Berkan Jašar, na základě informací, které získal od bin Ládinových bodyguardů.[54]

V roce 2009 konstatoval pákistánský prezident Alí Zardárí, že Usáma bin Ládin již nežije.[55]

Bin Ládinovu smrt zmínila i bývalá pákistánská premiérka, Bénazír Bhuttová v interview pro BBC 2. listopadu 2007, ta však tvrdila že za jeho smrt může terorista Omar Šejk, který Usámu údajně zavraždil.[56] Moderátor na tuto okolnost nezareagoval. BBC původně tuto poznámku z interview vystřihla, avšak poté, co se dostala pod palbu kritiky, zveřejnila interview v nezměněné podobě.[57] Tato krátká zmínka v interview tak vyvolala spekulace o Usámově předčasném skonu, ovšem Benazír Bhuttová před i po interview hovořila o Bin Ládinovi jako o stále živoucím. 2. října řekla, že hodlá spolupracovat s USA ve snaze Bin Ládina dopadnout.[58] 3. listopadu 2007 v rozhovoru pro CNN také hovořila o Usámovi jako o někom, kdo nadále nebyl dopaden.[59]

Vystopování Bin Ládina[editovat | editovat zdroj]

Na stopu Bin Ládinovi přivedl tajné služby kurýr Abu Ahmed al-Kuwaiti, jehož služeb Usáma bin Ládin dlouhodobě využíval, a o kterém se agentům CIA zmínili během roku 2007 vězni držení ve věznici na Guantanámu. V roce 2009 se jim podařilo sledovaného muže vystopovat až do severního Pákistánu. V srpnu roku 2010 je pak dovedl k samotné rezidenci Bin Ládina, neobyčejně rozlehlému domu o 3000 čtverečních stopách. Tato rezidence byla rozlohou osmkráte větší nežli okolní domy, avšak neměla telefonní či internetové připojení pevnou linkou. Naopak dům byl dobře zabezpečen: přístup byl chráněn dvěma branami a zdmi o výšce 4 až 5 metrů. V rezidenci bydlelo několik rodin, z nichž jedna složením odpovídala rodině Bin Ládina. Cena domu, vystavěného v roce 2005, byla odhadována na 1 milion US dolarů.[60]

Dům měli vést dva muži vydávající se za bratry, kteří se však stejně jako ženy bydlící v domě usilovně stranili kontaktu s místními. Ti se domnívali, že jde pravděpodobně o pašeráky.[61]

Sledovaný muž bydlel v tomto domě, avšak neměl žádný veřejně známý zdroj příjmů. Zvláštností bylo, že obyvatelé domu pálili odpadky na dvoře, raději než aby je předali ke komunálnímu odvozu. Bodyguardi a kurýři Bin Ládina byli sledováni při svých telefonních hovorech, čímž se zjistilo, že před každým voláním čekali nejméně 90 minut jízdy od rezidence než vložili do svých telefonů baterii. Během září 2010 začínala v CIA narůstat jistota, že v domě bydlí právě Bin Ládin.[62][63]

V březnu roku 2011 uskutečnila CIA očkovací akci v Abbotabádu, aby se jí podařilo získat DNA obyvatelů domu, které by pak umožnilo zjistit, zda v domě bydlí Bin Ládin.[64][65]

Bin Ládinova smrt[editovat | editovat zdroj]

Pete Souza: The Situation Room; prezident USA Barack Obama a národní bezpečnostní tým sledují vojenskou operaci vedoucí k smrti Usámy bin Ládina dne 1. května 2011
Prezident Obama oznamuje, že americké komando zabilo v Abbottábádu Usamu bin Ladina
Úkryt Usámy bin Ladina v Abbottábádu

Dne 1. května 2011 východoamerického letního času UTC-4 (2. května pákistánského času UTC+5) oznámil americký prezident Barack Obama v přímém přenosu televizní stanice CNN, že byl bin Ládin zabit týmem zvláštních amerických sil (Navy SEALS) při cílené operaci ve svém v sÍdle u Abbottábádu, ležícím v blízkosti pákistánské vojenské akademie,[66] asi sto kilometrů severně od pákistánské metropole Islámábádu. Celá přestřelka v rezidenci trvala 40 minut. Při akci, na které spolupracoval tým zvláštních tajných amerických sil, byl Usáma bin Ládin střelen do hlavy a do hrudi. Na internetu se objevila i jeho fotografie těsně po smrtelném zranění, ovšem zanedlouho byla označena jako nevěrohodná. Prezident Obama rozhodl, že fotografie mrtvého bin Ládina, pořízené během zásahu, nebudou zveřejněny, neboť by mohly sloužit k podněcování dalšího násilí, či jako propagandistický nástroj.[67] Žádný Američan nebyl údajně při přísně tajné operaci zabit ani zraněn.

Američtí představitelé po události prohlásili, že v souladu s islámskými tradicemi byl bin Ládin pohřben do 24 hodin od smrti, a že z obavy, aby se z jeho hrobu nestalo poutní místo islámských radikálů, se tak stalo pohřbem do Arabského moře[68] z letadlové lodi USS Carl Vinson. Toto odsoudili někteří islámští duchovní s poukazem na to, že muslim může být do moře pohřben pouze tehdy, pokud se na něm v době smrti nachází a neexistuje reálná možnost, že by jeho tělo mohlo být do 24 hodin dopraveno na pevninu.[69]

Smrt bin Ládina byla dodatečně potvrzena al-Káidou v prohlášení, které bylo uveřejněno 6. května.[70][71][72][73] V prohlášení pohrozila al-Káida odplatou proti americkým cílům, a také vyzvala Pákistánce k protivládnímu povstání. Zároveň bylo slíbeno zveřejnění audionahrávek Usámy bin Ládina, které nahrál týden před svou smrtí.

Identitu mrtvého Bin Ládina též potvrdil test jeho DNA, který byl porovnán s DNA vzorkem jeho sestry.[74][75][76]

Podle některých názorů byla akce nezákonná a potrestání zabitím bez soudu je vražda.[77]

Smrti Usámy bin Ládina začali zneužívat autoři počítačových virů. Nejprve se zavirované stránky objevovaly ve vyhledávačích Google a Bing. Později se začaly šířit v diskusích a e-mailem. Jedna z hrozeb například vyžadovala po uživateli, aby pro přehrání videa stáhnul zásuvný modul s názvem XvidSetup.exe. Ve skutečnosti se jednalo o adware Win32/Adware.HotBar.H.[78][79][80][81][82]. Další autoři virů zneužili službu vyhledávače obrázků Google Images. Zájemce o obrázky mrtvého teroristy byl odkázán na stránku s nabídkou falešného antivirového programu "Best Antivirus 2011".[83]

Důsledky smrti Usámy bin Ládina[editovat | editovat zdroj]

Smrt Usáma Bin Ládina byla přivítána některými Američany s radostí. Po oznámení Baracka Obamy o jeho smrti spontánně vyšly do ulic New Yorku a Washingtonu D. C. davy lidí, jež se radovaly ze smrti teroristy, který strávil dvacet let svého života plánováním teroristických činů namířených proti americkým občanům. Jiná část americké veřejnosti se stavěla vůči podobným oslavám kriticky.[84][85]

Byť Pákistán oficiálně pogratuloval Spojeným státům k dopadení Bin Ládina, objevily se prakticky okamžitě spekulace o možném krytí Bin Ládina ze strany pákistánských tajných služeb. Pákistánský prezident Zardárí tyto spekulace odmítl.[86]

Během razie v domě bylo zabaveno množství datových médií, včetně pevných disků.[87] Z informací v nich obsažených vyplynulo, že Usáma bin Ládin nadále plánoval útoky,[88] a že byl v těsném kontaktu se špičkami hnutí Tálibán až do své smrti.[89]

V Pákistánu došlo 13. května v odvetě za smrt Bin Ládina ke dvěma sebevražedným atentátům, které zabily více než 70 lidí. K útoku se přihlásilo hnutí Taliban.[90][91] 23. května, opět v odplatě za smrt Bin Ládina, Taliban zaútočil na pákistánskou vojenskou základnu v Karáčí. Tato akce si vyžádala smrt čtyř příslušníků pákistánských ozbrojených složek.[92]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŠTŮSEK, Michal. Bílý dům: Usáma mohl žít, nesměl by se ale bránit. Aktuálně.cz [online]. 2011-05-02 [cit. 2011-05-03]. Dostupné online.  
  2. . Dostupné online. (anglicky) 
  3. "American Wrath Unleashed on Afghanistan", Agence France-Presse, CommonDreams.org, October 7, 2001. Ověřeno k 2010-07-18. 
  4. "Bin Laden's warning: full text", BBC News, October 7, 2001. Ověřeno k 2010-07-18. 
  5. Osama claims responsibility for 9/11 [online]. The Times of India, 2006-05-24. ym/articleshow/1550477.cms Dostupné online.  
  6. Bin Laden claims responsibility for 9/11 [online]. CBC News, October 29, 2004, [cit. 2006-11-02]. Dostupné online.  
  7. 9/11 jurors face complex life or death decisions [online]. CNN, 2006-04-26. Dostupné online.  
  8. Eggen, Dan. Bin Laden, Most Wanted For Embassy Bombings? [online]. The Washington Post, 2006-08-28. Dostupné online. (anglicky) 
  9. http://www.terrorismfiles.org/individuals/declaration_of_jihad1.html
  10. http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/august/7/newsid_3131000/3131709.stm
  11. http://www.pbs.org/newshour/bb/africa/embassy_bombing/map.html
  12. http://news.bbc.co.uk/2/hi/americas/1358141.stm
  13. http://fl1.findlaw.com/news.findlaw.com/hdocs/docs/binladen/usbinladen1.pdf
  14. Embassy bombing defendant linked to bin Laden
  15. The Trail of Evidence
  16. http://www.fbi.gov/wanted/topten/usama-bin-laden
  17. USS Cole Bombing
  18. Capital charges brought against Guantanamo detainee Abd al-Rahim al-Nashiri in USS Cole attack
  19. Video shows bin Laden urging Muslims to prepare for fighting
  20. A Claim For The Cole
  21. How Government Officials Reacted to Sept. 11 Attacks, ABC News, 14. září 2002
  22. Where was Osama bin Laden on 9/11?
  23. Bush rejects Taliban offer to hand Bin Laden over, Guardian
  24. Usáma bin Ládin v seznamu nejhledanějších teroristů podle FBI (anglicky)
  25. Usáma bin Ládin v seznamu nejhledanějších osob podle FBI (anglicky)
  26. February 6, 2002 Statement for the Record of Dale L. Watson, Executive Assistant Director, Counterterrorism and Counterintelligence, Federal Bureau of Investigation, on The Terrorist Threat Confronting the United States
  27. http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/+/number10.gov.uk/archive/2003/05/september-11-attacks-culpability-document-3682
  28. http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2006/08/27/AR2006082700687.html
  29. http://www.foxnews.com/story/0,2933,34440,00.html
  30. http://newsvote.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/1585636.stm
  31. http://archives.cnn.com/2001/US/12/13/tape.transcript/
  32. http://www.pbs.org/newshour/bb/terrorism/july-dec01/video_12-13a.html
  33. http://216.26.163.62/2002/me_terrorism_10_16.html
  34. http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/middle_east/3966741.stm
  35. http://www.cnn.com/2005/WORLD/meast/08/04/zawahiri.london/index.html
  36. http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=501454
  37. Corriere Della Sera. Osama-Berlusconi? «Trappola giornalistica» [online]. Roma: Corriere Della Sera, 2007-11-30, [cit. 2012-09-02]. České shrnutí včetně souhrnu Cossigových vztahů k tajným službám na Bývalý italský prezident Francesco Cossiga: "Za 11. zářím stojí CIA, Mossad a světové sionistické hnutí". Dostupné online. (italsky) 
  38. COSSIGA, Francesco. LA REALTA' TRAVISATA Si teorizzano i complotti per non vedere. La Stampa [online]. 2006-9-4 [cit. 2012-9-2], s. 22. Dostupné online.  (italsky) 
  39. http://killtown.911review.org/oddities/2001.html#December2001-OBL_dies
  40. http://killtown.911review.org/oddities/2001.html#December28,2001-US_doubts_OBL_video
  41. Zpráva ČTK 18. 1 2002 20:08
  42. http://edition.cnn.com/2002/WORLD/europe/10/26/binladen.will/
  43. al-Wafd, z 26. prosince 2001, Vol 15, No 4633
  44. Osama bin Laden Already Dead
  45. http://www.mirror.co.uk/news/allnews/page.cfm?objectid=12198590&method=full&siteid=50143
  46. http://www.benadorassociates.com/pf.php?id=50 (archiv)
  47. http://query.nytimes.com/gst/fullpage.html?res=9405EFDE1230F932A25754C0A9649C8B63
  48. http://edition.cnn.com/2002/WORLD/asiapcf/south/01/18/gen.musharraf.binladen/
  49. http://edition.cnn.com/2002/HEALTH/01/21/gupta.otsc/
  50. http://edition.cnn.com/2002/WORLD/asiapcf/central/10/06/karzai.binladen/
  51. http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/south_asia/2135473.stm
  52. US casts doubt on bin Laden's latest message
  53. Saudové tvrdí, že Usáma 23. srpna zemřel, aktuálně.cz, 23. září 2006
  54. Bin Laden died of natural causes
  55. 11. září: Bin Ládin zemřel, tvrdí pákistánští politici, aktuálně.cz, 11. září 2009
  56. Frost Over the World
  57. The Editors: Editing Interviews
  58. Bhutto would take US aid against bin Laden
  59. CNN Newsroom
  60. http://www.msnbc.msn.com/id/42853221/ns/world_news-death_of_bin_laden/t/how-us-tracked-couriers-elaborate-bin-laden-compound/#.TkbHcGF-sZk
  61. http://www.bbc.co.uk/news/world-south-asia-13266944
  62. http://www.guardian.co.uk/world/2011/may/02/how-osama-bin-laden-found
  63. http://www.washingtonpost.com/world/national-security/death-of-osama-bin-laden-phone-call-pointed-us-to-compound--and-to-the-pacer/2011/05/06/AFnSVaCG_story.html
  64. CIA organised fake vaccination drive to get Osama bin Laden's family DNA
  65. CIA's 'fake vaccine drive' to get Bin Laden family DNA
  66. Zpráva ČTK 2. 5. 2011 13:44
  67. Obama neukáže mrtvého bin Ládina, neukazujeme trofeje, řekl.
  68. Americké komando zabilo bin Ládina, pohřbili ho do moře
  69. http://www.lidovky.cz/ladinuv-pohreb-je-ponizenim-islamu-tvrdi-duchovni-fwd-/ln_zahranici.asp?c=A110502_173709_ln_zahranici_jv
  70. http://zpravy.idnes.cz/al-kaida-potvrdila-smrt-bin-ladina-a-vyzvala-k-povstani-v-pakistanu-1d7-/zahranicni.asp?c=A110506_143929_zahranicni_stf
  71. http://zpravy.ihned.cz/svet-usa/c1-51785940-al-kaida-potvrdila-smrt-usamy-bin-ladina-smejete-se-predcasne-vzkazala-zapadu
  72. http://www.rozhlas.cz/zpravy/blizkyvychod/_zprava/889531
  73. https://archive.is/20120529010331/www.time.com/time/world/article/0,8599,2069963,00.html
  74. Osama Bin Laden Death Confirmed By DNA Testing: Reports
  75. Osama Bin Laden's body 'identified by sister's brain'
  76. Identifying Osama Bin Laden's DNA
  77. http://www.reflex.cz/clanek/politika/41631/noam-chomsky-likvidace-usamy-bin-ladina-je-vrazda-a-barbarstvi.html
  78. http://www.eweek.com/c/a/Security/Osama-Bin-Ladens-Death-a-Party-for-Spammers-Fake-AV-Scammers-721672/
  79. http://www.dvojklik.cz/2011-05/prvni-hrozby-zneuzivaji-smrti-usamy-bin-ladina
  80. http://computerworld.cz/aktuality/usama-bin-ladin-oslovil-pocitacove-zlocince-ti-masove-zneuzivaji-zpravy-i-jeho-smrti-43238
  81. http://blog.eset.com/2011/05/02/osama-bin-laden-dead-malware-is-alive
  82. http://www.foxnews.com/scitech/2011/05/02/usama-bin-laden-death-joy-cyberscammers/
  83. http://www.securelist.com/en/blog/6202/Blackhat_SEO_and_Osama_Bin_Laden_s_death
  84. http://www.npr.org/blogs/thetwo-way/2011/05/02/135907869/sept-11-epicenters-of-ny-and-dc-see-street-celebrations-into-wee-hours
  85. http://www.nytimes.com/2011/05/06/health/06revenge.html
  86. http://www.lidovky.cz/pakistan-bin-ladina-musel-kryt-tvrdi-usa-fdy-/ln_zahranici.asp?c=A110503_093103_ln_zahranici_jv
  87. http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/232543-usamuv-dum-oblehaji-davy-zvedavcu.html
  88. http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/al-qaeda/8496777/Osama-bin-Laden-dead-al-Qaeda-planning-to-attack-trains-on-911-anniversary.html
  89. http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/266265-bin-ladin-a-sef-talibanu-mulla-umar-byli-v-tesnem-kontaktu.html
  90. http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/asie-a-oceanie/pakistanu-se-msti-za-bin-ladina-atentatnik-zabil-70-lidi_201624.html
  91. http://www.ct24.cz/svet/123876-taliban-se-msti-za-smrt-bin-ladina-80-mrtvych/
  92. http://www.lidovky.cz/taliban-zautocil-v-karaci-byla-to-odplata-za-ladina-fwj-/ln_zahranici.asp?c=A110523_065558_ln_zahranici_ape

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]