Ujgurština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Ujgurština (ئۇيغۇرچە)
Rozšíření:

Počet mluvčích:

7,6 miliónů

Klasifikace:

Písmo: arabské písmo
Postavení
Regulátor:

新疆民族语言文字工作委员会

Úřední jazyk:
Kódy
ISO 639-1: ug
---
uig (B) uig (T)
SIL: UIG
Wikipedie
ug.wikipedia.org

Ujgurština je středoasijský jazyk altajského původu. Řadí se mezi turkické (turkotatarské) jazyky a je příbuzná s turečtinou nebo uzbečtinou. Gramaticky se jedná o aglutinační jazyk.

Ujgursky hovoří přibližně osm milionů lidí, z nich velká většina patří k Ujgurům žijícím v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang na severozápadě Čínské lidové republiky. Významnější ujgurské menšiny jsou dále usazeny v sousedním Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Uzbekistánu. Malé komununity Ujgurů žijí též na Tchaj-wanu, v USA, Německu a Turecku.

Obsah

[editovat] Písmo

Ujgurské písmo bylo vytvořeno na základě persko-arabského písma modifikacemi, které odpovídají fonetickým zvláštnostem ujgurštiny. V zemích bývalého Sovětského svazu byla pro zápis ujgurštiny upravena cyrilice. Dřívější snahy o zápis ujgurštiny latinkou se neujaly a tento způsob psaní se nyní používá pouze pro transliteraci ujgurského písma.

[editovat] Výslovnost

Výslovnost ujgurských hlásek není složitá, většina zvuků je českým mluvčím známá z:

  • rodného jazyka („kh“ = ch; „sh“ = š; „zh“ = ž; „j“ = dž; „ch“ = č)
  • jiných evropských jazyků (slovenština – „ä“; němčina – „ö“, „ü“ a „p“ = německé přídechové „p“; „gh“ = francouzské hrdelní „r“ aj.)
  • výjimečně z mimoevropských jazyků („q“ = arabské hrdelní „k“).

Obtížnější je intonace a větný přízvuk, které je potřeba odposlouchat od rodilých Ujgurů.

[editovat] Základní ujgurské fráze

  • Ano. / Ne. – Hä'ä. nebo Shundaq. / Yeq.
  • Děkuji. / Není zač. – Rähmät sizgä. / Keräk yoq.
  • Dobrý den. (pozdrav) / Dobrý den. (odpověď) – Ässalamu äläykum. / Wä'äläykum ässalam.
  • Na shledanou. – (Her) khosh.
  • Ahoj. (pozdrav) / Ahoj. (odpověď) – Yakhshimusiz. / Yakshi.
  • Nerozumím. – Chüshänmaymän.
  • Nemluvím ujgursky. – Män uyghurchä sözliyalmäymän.
  • Kde je …? – … qäyärdä?
  • Kudy? – Qaysi yünülüshtä?
  • nalevo / napravo – sol / ong
  • Je mi zle. – Män kisäl.
  • Pomoc! – Yärdämgä!
  • Stop! – Tokhtung!
  • Zavolejte doktora / policii! – Doktor / saqchilar chakiring!
  • Kdy? – Qachan?
  • včera / dnes / zítra – tünügün / bügün / ätä

[editovat] Externí odkazy


Turkické jazyky
Západoturkické:
Bolgarské: čuvašština | chazarština | bolgarština
Oghuzské: turečtina | afšarština | ázerbájdžánština | turkmenština | krymská tatarština | urumština | kaškajština | chorasanská turečtina | salarština | gagauzština | pečeněžština | osmanská turečtina
Kypčacké: kypčacko-bolgarské (tatarština | baškirština | barabština) | kypčacko-kumanské (krymská tatarština | urumština | karačajština | kumykština | karaimština | krymčakština | kumanština | kypčakština) | kypčacko-nogajské (kazaština | karakalpačtina | nogajština)
Čagatajské: uzbečtina | ujgurština (ajnština) | lopština | ili turki | čagatajština
Východoturkické:
chaladžština | kyrgyzsko-kypčacké (kyrgyzština | altajština)
Ujgurské: jakutština | tuvanština | chakaština | šorština | fuyü gïrgïs | čulymština | tofalarština | dolganština | západní jugurština | severní altajština