Chan Tengri

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chan Tengri
Khan Tangiri Shyngy
Хан-Тенгри

Chan Tengri

Vrchol 7010 (6995) m n. m.
Poznámka nejvyšší hora Kazachstánu

Světadíl Asie
Státy KazachstánKazachstán Kazachstán
KyrgyzstánKyrgyzstán Kyrgyzstán
Čínská lidová republikaČínská lidová republika Čínská lidová republika
Pohoří Ťan-šan
Souřadnice 42°12′39″ s. š., 80°10′30″ v. d.
Chan Tengri
Fire.svg
Chan Tengri
Prvovýstup 1931, ukrajinský horolezecký tým
Typ horský štít

Chan Tengri (v překladu „Pán nebo Vládce nebes“, hora bývá nazývána také jako Khan Tangiri Shyngy, Kan-Too Chokusu nebo Hantengri Feng) je se 7010 m (s vrcholovým ledovcem, bez něj jen 6995 m) nejvyšší horou Kazachstánu a druhým nejvyšším vrcholem středoasijského pohoří Ťan-šan. Nachází se na jihovýchodě země na hranici s Kyrgyzstánem a bývá považována za nejsevernejší sedmitisícovku.

Díky svému tvaru poměrně pravidelné pyramidy patří tato hora mezi nejpůsobivější světové vrcholy a někteří horolezci ji dokonce označují za nekrásnější horu světa.[zdroj?]

Horolezci[editovat | editovat zdroj]

Poprvé byla Chan Tengri zdolána v roce 1931 kdy na vrcholu stanula ukrajinská horolezecká skupina pod vedením Michaila Pogrebeckého.

Většina horolezců, kteří se Chan Tengri pokouší pocházejí z bývalého Sovětského svazu, zejména z Ruska. Další početnou skupinou jsou nepochybně Poláci a i Čechů se tu každoročně vystřídá dost.[1] Nejmladším českým horolezcem (17 let), kterému se podařilo dostat se na vrchol hory, je Michal Kadeřábek. Na Chan Tengri stanul v srpnu roku 2011 spolu s dalšíma dvěma horolezci.

Nehody a tragédie[editovat | editovat zdroj]

Dne 5. srpna 2004 se ze svahu hory Čepajeva, pod kterou vede jižní normálka na Chan Tengri mezi výškovými kempy C2 a C3 (cca 5000 m n. m.), uvolnila mohutná lavina, v níž zahynulo pět českých a jeden ruský horolezec.

V roce 2013 se na Chan Tengri neblaze proslavil mladý polský horolezec Artur Kozlowski (24 let), který nedodržoval bezpečnostní a morální zásady vysokohorských výstupů. Naposledy byl spatřen na konci července 2013 v C3 ve stanu, který patřil jedné české expedici. Do dnes nebylo jeho tělo nalezeno.[1][2]

Základní tábory (BC)[editovat | editovat zdroj]

Na Chan Tengri se chodí ze severní a nebo jižní strany – severní nebo jižní ledovec Inylček. Na severu, kde se kvůli Merzbacherskému jezeru dá dostat pouze helikoptérou, se nachází dva kempy, které leží asi 1–2 km od sebe – menší kyrgyzský a větší kazašský kemp. Do kyrgyzského BC se dostanete nejlépe z heliportu Maida Adyr (asi 4-6h od Karakolu), kde vrtulník létá během hlavní sezóny (červenec-srpen) přibližně nejdou za 2-5 dní. Do jižního kempu se buď dojít pěšky z místa nedaleko Maida Adyr, což zabere minimálně 3 dny (50km) po náročném terén. Vrtulníkem se zde dostanete buď z Maida Adyr nebo z kazašského Karkaky či Akolu, kde je frekvence vrtulníků o něco větší.

Propusk (border permit) a balíčky[editovat | editovat zdroj]

Momentální situace (rok 2014) je v Kyrgyzstánu nastavena tak, že kdo si nekoupí cestovní balíček od Tian Shan Travel nebo Ak-Sai Travel, nedostane povolení ke vstupu do pohraniční oblasti, kde leží Chan Tengri (např. i Pik Lenin). Toto povolení je povinné a je kontrolováno vojenskou hlídkou při cestě do Maida Adyr (Karkary). K dispozici jsou dva balíčky: Tian Shan Travel – malý za 760 euro a velký za 1200 euro, Ak-Sai Travel je o něco dražší. Oba mají v sobě poplatek za helikoptéru, místo na stan v BC a použití fixních lan. Velký balíček navíc poskytuje zdarma jídlo a pronájem stanu v BC. Další služby, jako konzultace s horském vůdcem a lékařem, je jen neexistující reklamní trik.[1]

Výstupové cesty[editovat | editovat zdroj]

Na Chan Tengri vede mnoho přístupových cest, viz [1]. Většina lidí si však vybírá mezi severní a jižní normálkou, které se setkávají v C3 a pokračují přes West Ridge až na vrchol (obtížnost je 4 UIAA, 5b rusky, D alpine). Všechny těžší a náročnější úseky obou normálek jsou zajištěny fixními lany – což vám umožňuje bezpečně a jednoduše "žumarovat" nahoru, není tedy nutnost brát vlastní lana, jištění, či dva technické cepíny. Stačí mačky, žumar, sedák, kýbl (osma), helma a jeden cepín.

Mapa Chan Tengri.JPG

Severní normálka je těžší, avšak bezpečnější cesta. Jižní normálka je jednodušší, ale nebezpečná cesta a to kvůli dvěma úsekům mezi C1 a C3, kdy nejdříve musíte projít pod seraky, a později musíte ještě překonat lavinové pole pod Čepajevou. Útok na vrchol je většinou z C3 (5800 m n. m.), kdy cesta trvá opravdu dlouho, tj. přibližně 7-9h nahoru a 3-4h dolů – z tohoto důvodu se standardně vyráží kolem čtvrté hodiny ranní. Někteří horolezci chodí do C3 bez stanu využívají jeskyně na přespání, jelikož je zde vždy dostatek navátého sněhu a pomocí lopaty si rychle vyhloubíte svoji díru a nebo použijete stávající. Další možnost zjednodušení výstupu je postavení čtvrtého výškového tábora (C4) na jedné z mnoha skalnatých plošin cestou na vrchol (6100, 6200, 6400, 6700 m n. m.[1]). Výhody C4 jsou v lepší aklimatizaci a kratšího výstupu. Nevýhody jsou v tom, že jste tam většinou sami.[1]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f http://hikehitchhike.blogspot.cz/2014/08/chan-tengri.html
  2. Lezec – Zpravodaj

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]