Cepín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Cepín (dlouhý, turistický):
1 – zobák
2 – hlavice
3 – lopatka
4 – posuvné poutko
5 – zarážka poutka
6 – topůrko s gumovou rukojetí
7 – bodec

Cepín je horolezecké náčiní (speciální víceúčelový nástroj), určený k pohybu osob po ledovcích, ledových plotnách, sněhových polích, ale i kombinovaném, nebo čistě skalním terénu. V horolezeckém slangu se cepíny nazývají také zbraně, pikly, nebo motyky či motyčky.

Cepíny se vyrábí v délkách 40–90 cm, přičemž kratší jsou určeny pro pohyb v obtížném terénu,

Klasické cepíny[editovat | editovat zdroj]

Klasický cepín má rukojeť s hlavou podobnou zmenšenému krumpáči, později se ve Skotsku vyvinuly hroty jedničkového tvaru a moderní cepíny zvláště určené pro těžké kombinované lezení a drytooling mají spíše inverzně prohnuté hroty. Na rukojeti, která byla původně dřevěná, ale dnes téměř výhradně kovová, bývá u klasického cepínu na posuvném kroužku je upevněna smyčka pro navléknutí na ruku, která slouží jednak proti ztrátě cepínu při lezení v horách, jednak jako opora ruky při zavěšení. Hlava cepínu má na jedné straně špičatý zobák, na druhé straně má lopatku, nebo tlouk (kladivocepín).

Použití klasického cepínu:

  • jako hůl pro udržování rovnováhy, zvláště při zdolávání ledovcových svahů,
  • jako nástroj pro lezení v ledu – používají se dva kratší cepíny s prohnutou rukojetí, chránící ruce proti otloukání prstů při zasekávání,
  • jako brzdící pomůcka při pádu na svahu – je s ním možné při správné technice zastavit i pád na ledovcích se sklonem hodně přes 45°.
  • jako pevný bod pro stanoviště při sněhových výstupech

Cepín se používá obvykle zároveň s mačkami.

Cepíny pro závodní ledolezení a drytooling[editovat | editovat zdroj]

Cepíny pro těžké ledolezení, mixové lezení, drytooling a závodní lezení nemají ani smyčku, a většinou ani tlouk nebo lopatku. Mají zprohýbanou rukojeť tak, aby se při zaseknutí do ledu neotloukly prsty a na rukojeti aby se vytvořila madla pro obě ruce[1]. Smyčka se nepoužívá proto, že při závodním lezení, drytoolingu i těžkém ledovém lezení se cepíny přendavají z ruky do ruky, někdy lezec visí jen na jednom cepínu a druhý si odkládá buď na rameno, nebo jej drží v zubech. Geometrie cepínu je přizpůsobena spíše zakládání hrotu než zasekávání a musí zajistit aby hrot nesklouzl ani při zaháčení v převisu. Závodní cepíny nelze používat v horách, protože se nedají zprohýbanou rukojetí zapíchnout do sněhu.

Pro závodní ledolezení na rychlost se používají místo klasických cepínů ostré háky s rukojeťmi, zvané ajsfi, vynalezené ruskými horolezci. [2]

Technika brzdění cepínem[editovat | editovat zdroj]

Ideální technikou je převrátit se na břicho, cepín uchopit oběma rukama u jeho hlavy a tlačit jej těsně u ramene špicí pracovní části do ledu a špičkami bot pomáhat brzdění. Pokud máte na nohou mačky, je třeba nohy naopak zvednout, aby se jejich hroty nedotýkaly ledu, jinak by se pád stal nekontrolovatelným a při vyšší rychlosti je téměř jisté, že by došlo k vykloubení nebo zlomení nohou.

Tuto techniku je velmi vhodné si na bezpečném svahu s bezpečným dojezdem do roviny nebo protisvahu předem nacvičit, protože její zvládnutí může být v extrémní situaci otázkou života a smrti. Rychlost pádu na ledovém nebo firnovém svahu je v podstatě rychlostí volného pádu a je třeba zareagovat rychle.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. X-monster
  2. Ledové prazávody

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu