Qullai Ismoili Somoni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Қуллаи Исмоили Сомонӣ
Qullai Ismoili Somonī

Úpatí hory, snímek z roku 1989

Vrchol 7495 m n. m.
Prominence 3402 m
Izolace 280 km → Mustagh-ata
Poznámka nejvyšší hora Tádžikistánu
50. nejvyšší hora světa

Světadíl Asie
Státy Tádžikistán Tádžikistán
Pohoří Pamír
Souřadnice 38°56′35″ s. š., 72°0′58″ v. d.
Qullai Ismoili Somonī
Fire.svg
Qullai Ismoili Somonī
Prvovýstup 1933, Jevgenij Abalakov

Qullai Ismoili Somoni (tádžicky Қуллаи Исмоили Сомонӣ, rusky пик Исмаила Самани pik Ismaila Samani) je se 7495 m nejvyšším vrcholem Tádžikistánu a bývalého Sovětského svazu.

Název[editovat | editovat zdroj]

Vrchol je pojmenován po Ismáílovi Sámáním, perském emírovi z dynastie Sámánovců. Celý název se dá přeložit jako Štít Ismáíla Sámáního.

Existence hory vyšší než Pik Lenina byla zjištěna sovětskými expedicemi ve 20. letech a v roce 1933 byla pojmenována Пик Сталина / Pik Stalina, tedy „Stalinův štít.“ V roce 1962 byla hora v rámci destalinizace přejmenována na Қуллаи Коммунизм / Qullai Kommunizm, rusky Пик Коммунизма / Pik Kommunizma, tedy „Štít Komunismu.“ Přejmenována na současný název byla v roce 1998.

Geografická charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Bývá uváděn také jako nejvyšší vrchol pohoří Pamír, a to v případě, že do pohoří není započítáván Kašgarský hřebenČíně, který bývá nesprávně řazen k pohoří Kchun-lun. Ve skutečnosti je však Ismoili Somonī v Pamíru až čtvrtý nejvyšší, neboť v Kašgarském hřebenu ho převyšují Kongur I (7 719 m), Kongur II (7 595 m) a Mustagh-ata (7 546 m).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Většina území pohoří Pamír se mezi roky 1865 (dobytí Taškentu) a 1894 (bitva v Badachšánu) stala součástí carského Ruska. Systematický průzkum západní části Pamíru zahájila až Akademie věd SSSR od roku 1928. Do té doby byl považován za nejvyšší vrchol Sovětského svazu Pik Lenina (původně Kaufmanův štít) s tehdy udávanou výškou 7127 m. V roce 1932 však byl zjištěn jako nejvyšší vrchol SSSR štít tvaru velké pyramidy nad ledovcem Fortambek, který dostal jméno Stalinův štít. O rok později se na jeho vrchol vydala výprava Akademie věd SSSR pod vedením N. A. Gorbunova, z níž vrcholu dosáhl pouze J. M. Abalakov. Na konci srpna 1937 tam vystoupilo dalších šest horolezců při příležitosti 20. výročí VŘSR. V roce 1962 byl Stalinův štít přejmenován na Štít komunismu. Své současné jméno hora dostala podle Ismaila Sámáního, perského emíra z přelomu 9. a 10. století, jehož říše zahrnovala i dnešní Tádžikistán.

Související články[editovat | editovat zdroj]