Arménská vysočina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Arménská vysočina
Հայկական լեռնաշխարհ
Ermenistan Yaylası
Ermənistan yaylası
Pohled na Ararat z arménské strany
Pohled na Araratarménské strany

Nejvyšší bod Velký Ararat (5 156 m)
Délka 600 km

Nadřazená jednotka Krymsko-kavkazská oblast
Sousední
jednotky
Pontské hory, Malý Kavkaz, Kursko-arakská nížina, Talyš, Íránská vysočina (Zagros), Východní Taurus
Podřazené
jednotky
Yalnızçam Dağları, Allahüekber Dağları, Kars Yaylası, Arasgüneyi Dağları, Ala Dağlar, Hakkâri Dağları, Samsaris kedi, Gegamský hřbet, Barguštanský hřbet, Quarekcheh Dagh, Kúh-e-Sabalan, Kúh-e-Bozqúsh

Světadíl Asie
Stát Turecko Turecko
Gruzie Gruzie
Arménie Arménie
Ázerbájdžán Ázerbájdžán
Írán Írán
Povodí Çoruh, Kura, Araks
Souřadnice 39°30′ s. š., 45°30′ v. d.

Arménská vysočina (arménsky Հայկական լեռնաշխարհ, Haykakan leřnašxarh, turecky Ermenistan Yaylası, azersky Ermənistan yaylası) je soustava horských hřbetů a lávových plošin na pomezí Arménie, Gruzie, Turecka, Íránu a Ázerbájdžánu. Leží jižně od Malého Kavkazu, východně od Anatolské plošiny, severovýchodně od pohoří Taurus, severně od íránského Zagrosu a severozápadně od Talyše a Alborzu. Na okrajích je lemována třemi velkými horskými jezery Van, Sevan a Urūmiyeh. I když na mapě není snadné rozpoznat rozhraní Arménské vysočiny a okolních geomorfologických provincií (zejména od Malého Kavkazu), geologicky se od nich odlišuje: je totiž z velké části sopečného původu.[1] Leží na styku anatolské, íránské a eurasijské tektonické desky.


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jiří Šlégl et al.: Světová pohoří: Asie. 288 pp. Euromedia Group, k.s., Praha, 2001. ISBN 80-242-0291-3 Str. 28.