Arménská vysočina
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Arménská vysočina Հայկական լեռնաշխարհ Ermenistan Yaylası Ermənistan yaylası |
|
 Pohled na Ararat z arménské strany |
|
|
|
|
| Nejvyšší bod | Velký Ararat (5 156 m) |
|---|---|
| Délka | 600 km |
|
|
|
| Nadřazená jednotka | Krymsko-kavkazská oblast |
| Sousední jednotky |
Pontské hory, Malý Kavkaz, Kursko-arakská nížina, Talyš, Íránská vysočina (Zagros), Východní Taurus |
| Podřazené jednotky |
Yalnızçam Dağları, Allahüekber Dağları, Kars Yaylası, Arasgüneyi Dağları, Ala Dağlar, Hakkâri Dağları, Samsaris kedi, Gegamský hřbet, Barguštanský hřbet, Quarekcheh Dagh, Kúh-e-Sabalan, Kúh-e-Bozqúsh |
|
|
|
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Turecko Gruzie Arménie Ázerbájdžán Írán |
| Povodí | Çoruh, Kura, Araks |
Arménská vysočina (arménsky Հայկական լեռնաշխարհ, Haykakan leřnašxarh, turecky Ermenistan Yaylası, azersky Ermənistan yaylası) je soustava horských hřbetů a lávových plošin na pomezí Arménie, Gruzie, Turecka, Íránu a Ázerbájdžánu. Leží jižně od Malého Kavkazu, východně od Anatolské plošiny, severovýchodně od pohoří Taurus, severně od íránského Zagrosu a severozápadně od Talyše a Alborzu. Na okrajích je lemována třemi velkými horskými jezery Van, Sevan a Urūmiyeh. I když na mapě není snadné rozpoznat rozhraní Arménské vysočiny a okolních geomorfologických provincií (zejména od Malého Kavkazu), geologicky se od nich odlišuje: je totiž z velké části sopečného původu.[1] Leží na styku anatolské, íránské a eurasijské tektonické desky.
Reference [editovat]
- ↑ Jiří Šlégl et al.: Světová pohoří: Asie. 288 pp. Euromedia Group, k.s., Praha, 2001. ISBN 80-242-0291-3 Str. 28.
