Ohnivý kruh
Ohnivý kruh (angl. The Pacific Ring of Fire) je místo v Tichém oceánu, charakteristické častým výskytem projevů vulkanické činnosti a zemětřesení.
Ohnivý kruh má ve skutečnosti tvar podkovy a obíhá většinou po okraji Pacifické litosférické desky v celkové délce 40 000 km. Výjimku tvoří oblast Latinské Ameriky, kde Ohnivý kruh končí na styku desek Nazca a Kokosové na jedné straně a desky Jihoamerické na straně druhé. V této oblasti se nachází 452 sopek, odehrává se zde přibližně 90 % všech zemětřesení.
Příčinou tak intenzivní seismické a vulkanické aktivity je kontinentální drift, který způsobuje tření jednotlivých desek navzájem. Výsledkem jsou pak erupce či otřesy. V minulosti se v důsledku pohybu litosférických desek v okolí Tichého oceánu odehrálo kolem 80% nejničivějších zemětřesení.
Obsah |
Kontaktní desky [editovat]
Kontaktní desky:
Vulkanická a seismická aktivita v oblasti [editovat]
Jen v oblasti západního Tichého oceánu se ročně odehrává asi 1 500 zemětřesení, které bezprostředně souvisejí s pohybem litosférických desek.[1] Severovýchodně od Japonska, na Aleutských ostrovech a v Kanadě lze najít několik stále činných sopek.
Tyto projevy přímo souvisí s Pacifickou deskou, kterou ovlivňují desky výše uvedené. V několika případech jde o subdukci, tedy o podsunutí jedné desky pod druhou (např. deska Nazca), jinde o podélný posun (např. část Indicko-australské desky).
Patrně nejznámějším geologickým prvkem, souvisejícím s Ohnivým kruhem, je severoamerický zlom San Andreas. V roce 2004 se na západním okraji Pacifické desky díky kontaktu s Indicko-australskou deskou vytvořila vlna tsunami.
Související články [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ (anglicky) Japonská zemětřesení na anglické Wikipedii
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pacific Ring of Fire na anglické Wikipedii.
Zdroje [editovat]
Kol. autorů (1998): Školní atlas světa. Kartografie, Praha. ISBN 80-7011-582-3
