Milét

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Divadlo v Milétu (5. stol. př. n. l.)

Milét (řecky Μίλητος, lat. Miletus) bylo významné starověké město v jihozápadním cípu Anatolie při ústí řeky Meandros. Milétská škola je jedním z počátků řecké filosofie a vědy a město Milét se několikrát zmiňuje v Novém zákoně.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Lázně v Milétu

Milét ležel při ústí řeky Meandru, asi 60 km jihozápadně od města Aydin a asi 5 km severně od Akkoy v dnešním Turecku. Místo bylo osídleno nejpozději v neolitu a později bylo významným přístavem. Usazeniny řeky je od počátku našeho letopočtu od moře vzdalovaly a počátkem novověku bylo město opuštěno. Dnešní zříceniny leží asi 10 km od pobřeží.

Ze starověkého města se zachovalo divadlo z 5. století př. n. l., Faustininy lázně z římské doby, byzantský hrad a turecká mešita Ilias Beje. Od roku 1873 se na místě vedou archeologické vykopávky, dnes pod vedením univerzity v Bochumi. Brána k milétskému tržišti byla kámen po kameni odvezena do Berlína a je dnes vystavena v Pergamonském muzeu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stoa v Milétu

V rané době bronzové bylo sídlo pod krétským (mínojským) vlivem, od 13. století se zde usidlovali Kariové a první ŘekovéAchájové. Město se vzbouřilo proti Chetitům, ve 12. stol. př. n. l. bylo zničeno a od roku 1000 př. n. l. je znovu osídlili iónští Řekové. Podle Homéra bylo město v době Trojské války karijské, později bylo částí iónské ligy a v 7. století př. n. l. zde vznikla první řecká filosofická škola: žili zde Thalés z Milétu, Anaximander, Anaximenés a další. Kolem roku 500 se město vzbouřilo proti Peršanům a bylo za to krutě potrestáno. Roku 479 př. n. l. je Řekové osvobodili a miléťané pak založili mnoho dalších kolonií na pobřeží Malé Asie a také město Odessos, dnešní Varnu v Bulharsku.

V římské době město neobyčejně rozkvetlo, jak o tom svědčí i zachované stavby, a nejméně dvakrát (snad v letech 57 a 66) je navštívil apoštol Pavel, který zde založil křesťanskou obec.[1] V byzantské době město ztratilo na významu, od 12. stol. je obsadili seldžučtí a od 15. století ottomanští Turci. Město, které už nemohlo sloužit jako přístav, bylo pak brzy opuštěno.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Mramorový lev z náhrobku (Kolem 500 př. n. l., Louvre)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sk 20,15-38; 2Tm 4,20

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: (100000)_region:CZ 37°31′ s. š., 27°17′ v. d.

  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.