Meneláos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Meneláos (řecky Μενέλαος, latinsky Menelaus) je v řecké mytologii syn mykénského krále Átrea a jeho manželky Áeropé. Byl králem ve Spartě.

Je známý jako jedna z hlavních postav Homérových eposů. Byl manželem ženy, pro níž se vedla trojská válka a Meneláos byl tím, kdo k ní dal podnět. Nikdo mu však jeho jednání nevyčítal, hájil svou čest a právo a podnikl všechny kroky pro jednání, které mohlo vést ke smíru. Když i poté byla válka neodvratná, byl v ní statečným bojovníkem.

Jeho osud nebyl nijak záviděníhodný. Jako mladík byl donucen i se svým bratrem Agamemnonem uprchnout z rodných Mykén, když jeho strýc Thyestés jejich otce zavraždil a usiloval i o jejich život. Bratři našli útočiště u spartského krále Tyndarea. Po krátké době se oženil s jeho nevlastní dcerou Helenou. Jejím otcem byl nejvyšší bůh Zeus, kterému se zalíbila králova manželka Léda. Klytaimnéstra, Helenina sestra-dvojče, jejímž otcem byl Tyndareós, se stala ženou Agamemnónovou.

Helena byla široko daleko vyhlášená krasavice, ucházelo se o ni spousta urozených a statečných mužů. Nápadníci se málem dostali do ozbrojených střetů, Helena sama si nakonec vybrala Meneláa a měli spolu brzy dceru Hermionu. Když její otec, král Tyndareós zemřel, ona sama dosadila Meneláa na spartský trůn. Doba jeho klidné vlády a rodinné pohody však netrvala dlouho.

Do Sparty přijel syn krále Priama, trojský princ Paris, v doprovodu svého bratrance Aineia. To bylo poté, co Paris rozhodoval o „té nejkrásnější“ mezi bohyněmi Hérou, Athénou a Afrodíté. Zvolil tu třetí, která mu slíbila lásku nejkrásnější ženy. Tou ženou byla Helena. Král Meneláos hosty přivítal se vší pohostinností a když jim představil svou manželku, Paris se do ní zamiloval na první pohled; také Helena mu byla nakloněna.

Meneláos měl povinnosti na Krétě, zanechal své hosty na starost manželce, kterou nabádal, aby jim ve všem vyhověla. Helena to vzala doslova: opustila manžela i malou dceru a odplula s Paridem do Tróje. Meneláos po návratu zjistil, že kromě manželky odvezl Paris také jeho pokladnici. To byla hrubá urážka, šlo o čest muže, ale také o hrubé porušení zásad pohostinnosti. To nemohlo zůstat nepotrestáno. Meneláos se vypravil do Mykén k bratru Agamemnónovi a žádal o pomoc.

Agamemnón radil nejprve odplout do Tróje spolu s chytrým ithackým králem Odysseem a požádat trojského krále Priama, aby Helena byla navrácena. Ale vyjednávání k ničemu nevedlo, Paris byl ochoten vrátit pokladnici, ne však Helenu.

Tak Agamemnón vyzval všechny řecké krále, aby mu pomohli potrestat tuto urážku a vyhlásil Priamovi válku. Velká vojenská výprava slibovala bohatou kořist, takže se brzy shromáždilo na sto tisíc mužů a armáda vyplula k Tróji. Meneláos sám přivedl šest tisíc statečných bojovníků, kteří pod jeho vedením vynikali odvahou, ale také vojenskou kázní.

Trojská válka pak trvala dlouhých deset let - v prvních devíti se Achájci zdárně vylodili na pobřeží u Tróje, útočili na městské hradby, obléhali město, ale neúspěšně. Rozhodnout měl až desátý rok. Meneláos měl za sebou mnohé hrdinské činy, nejvíce se však mluvilo o třech.

  • Vojsko už bylo unaveno a nespokojeno z dlouhých bezvýsledných bojů a tak na počátku desátého roku byli muži toho názoru, že mají-li vůdcové něco proti sobě, ať si to také mezi sebou vyřídí sami, v boji na život a na smrt. A tak Meneláos přijal Paridovu výzvu k boji, nad nímž ochranně stála bohyně Afrodíta. Meneláos se ničeho nezalekl a bez větších potíží Parida porazil. Býval by ho zabil, ale Afrodíta ho zakryla mrakem a odnesla na vlastních rukou do bezpečí.
  • Druhým Meneláovým velkým činem byla záchrana těla padlého hrdiny Patrokla, Achilleova přítele.
  • Potřetí se vyznamenal při boji o hrad krále Priama. Byl jedním z bojovníků, kteří se ukryli v trojském koni, lstí se tak dostali za hradby města a způsobili jeho pád. Tam také v jedné z ložnic zabil Paridova bratra Déifoba, který po smrti Paridově se oženil s Helenou. Meneláos si Helenu vybojoval zpátky a vracel se s ní do Sparty jako vítěz. Heleně nikdy nic nevyčítal, protože jedině Parida vinil z jejího únosu.

Cesta domů však nebyla šťastná. Nejprve u ostrova Lesbos zničila bouře jejich lodě, na další cestě bůh Apollón zabil kormidelníka Frontia, později u Kréty další bouře většinu lodí potopila, jiné roztříštila o pobřeží. Meneláovu loď zahnal vítr až do ústí Nilu. Protože tam neobětovali bohům, za trest museli ještě sedm let bloudit Egyptem a Libyí, než se dostali zpět k Nilu; tam mu mořský bůh Próteus poradil cestu domů, kde nakonec šťastně přistáli.

Přivezli si vzácný dárek, který dostala Helena při loučení s manželkou egyptského krále: malou nádobku s kouzelným odvarem. Kdo ho vypil, zapomněl na všechny dřívější strasti. Tak Helena zapomněla na své dva předchozí manžele a Meneláos na válečné útrapy a bloudění na cestě domů. Žili poté šťastni a dokonce byli po smrti z vůle bohů přeneseni do Élysia, kde už je žádné pozemské trápení nedostihlo.


Odraz v umění[editovat | editovat zdroj]

Meneláos byl častokrát zobrazen na vázových malbách, k nejznámějším patří

  • Meneláovo setkání s Helenou v Tróji (z 5. stol. př. n. l., dnes ve Vatikánském muzeu)
  • sousoší Meneláos s Patroklovou mrtvolou je římská kopie řeckého originálu (z konce 3. stol. př. n. l., taktéž ve Vatikánském muzeu)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
  • Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
  • Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky