Télemachos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Odysseus, Télemachos a Eumaios masakrují nápadníky, váza, přibližně 330 př. n. l.
Příbuzenstvo
děd Láertés
otec Odysseus
matka Pénelopé

Télemachos (řecky Τηλέμαχος, také přeložen jako Telemachus či Telémakhos; doslovně „daleký bojovník“) je postava z řecké mytologie, syn ithackého krále Odyssea a jeho manželky Pénelopy. Jeho dobrodružství jsou popsána v Homérových eposech „Ilias“ a „Odysseia“, ve kterých se o něm vypráví od dětství až po bujné mužství. Prvním čtyřem knihám Odyssei se také někdy říká Telemachie.

Odyssea[editovat | editovat zdroj]

Télemachos se narodil přesně v den, kdy jeho otec Odysseus byl povolán jít bojovat do Tróje. Aby se vyhnul rukování, Odysseus začal simulovat šílenství: zapřáhl do pluhu vola, zoral pole a oséval ho solí. Na tento trik mu však brzy přišli. Rek Palamédés mu položil před spřežení malého Télemacha, zabaleného v plenkách, a Odysseus samozřejmě zastavil. Tím prozradil, že má všech pět pohromadě - a měl je po celou dobu války: byl nejlepším rádcem vrchního velitele a jeho prozíravosti se rovnala jen jeho odvaha, která mu vynesla titul „bořitel měst“.

Když Télemachos vyrostl a jeho otec byl pryč z domu více než 20 let, zjevila se mu náhle bohyně Athéna. Vzala na sebe podobu moudrého Mentóra, Odysseova přítele a Télemachova rádce, a odešla do přístavu. Tam přikázala plavci Noémonovi, aby připravil rychlou loď. Vyzvala Télemacha, aby do ní vstoupil, potom seslala příznivý vítr a celý den a celou noc s ním plula, až přistál v písečném Pylu. Starý král Nestór se nad návštěvou velmi zaradoval, nebyl mu však s to pomoci, protože sám o Odysseovi nic neslyšel. Poradil mu však, aby se vypravil do Sparty ke králi Meneláovi, a za průvodce mu dal svého syna Peisistrata.

Ve Spartě mu král Meneláos prozradil, co se dozvěděl od mořského starce Prótea: že jeho otec žije, ale na ostrově nymfy Kalypsó, která mu brání, aby se vrátil domů.

Télemachos se správou nesmírně potěšil, ale protože nikdo z lidí nevěděl, kde leží Kalypsin ostrov, nevěděl si rady. Ve spánku se mu opět zjevuje bohyně Athéna a radí mu vrátit se zpět do Ithaky dříve než mu matčini ženichové rozkradou celý dům. Télemachos se spěšně vrátil do Pylu a nasedl na loď. Když připlul zpět k prvnímu mysu skalnaté Ithaky, vystoupil na břeh a loď poslal obvyklou cestou domů. Pak se vypravil k chýši pastýře vepřů Eumaia, aby se u něho skryl, a poslal matce zprávu o návratu z daleké cesty.

Eumaios uvítal Télemacha s obrovskou radostí. Před jeho chatrčí seděl vetchý stařec, který ihned vstal, aby uvolnil místo královu synu. Télemachos po chvíli poznal, že je to jeho hledaný otec Odysseus. Nelze říci, kdo měl větší radost ze shledání, jestli syn nebo otec. Společnými silami pak vytvořili plán, jak se zbavit všech nápadníků ve svém domě.

Télemachův příběh je odděleným článkem hlavních událostí, ale zároveň zobrazuje důležitý moment v jeho životě. Vzhledem k tomu, že byl vychováván převážně matkou a služkou, nebyl nikdy schopen se stát řádným dospělým mužem. Například, když přemýšlí jak se zbavit ženichů, poradí mu Mentés, syn tafijského krále, aby svolal sněm. Poprvé od Odysseova odjezdu se tedy na Ithace koná sněm a v něm si Télemachos hořce stěžuje na své útrapy brekem. Télemachos se tedy nikdy nedočkal mužství podle řeckých tradic, a je tedy sporné, zda se vůbec stal „mužem“ do konce eposu.

Další informace[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Telemachus ve Wikimedia Commons Podle pozdějších bájí si vzal za ženu Nestorovu dceru Polykastu, podle jiných fajáckou princeznu Naušiku, nebo konečně kouzelnici Kirké. O Télemachovi bývá často psáno i v dalších literárních dílech jako jsou například: The Adventures of Telemachus, Son of Ulysses (1699) autora Francoise Fénelona nebo Odysseus (Ulysses) od Jamese Joyce.