Aiás

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o Aiantovi, synu Telamóna. Možná hledáte: Aiás (malý) (malý Aiás, syn Oilea), Aiás (Sofoklés) (Sofoklovo drama).
Příbuzenstvo
otec Telamón[1]
Aiás na athénské Exekiově amfoře

Aiás, syn salamínského krále Telamóna, byl jeden z bájeslovných achajských bojovníků před Trójou. Narodil se na ostrově Salamis. Objevuje se především v Homérově díle Ílias.

Aiás je v Iliadě popisován jako nejvyšší a nejsilnější ze všech Achájů, nepočítaje Achillea. V mládí byl vycvičen bájným Kentaurem Cheirónem, (který cvičil i hrdiny: Thesea, Iásóna, Herakla, Achillea, jeho otce Pélea, a Aiásova otce Telamóna), byl cvičen zároveň s hrdinou Achilleem.

Díky jeho přičinění nezůstalo podle Homéra Achilleovo tělo v rukách Trójanů. Po boji, v němž mu velice pomáhal Odysseus, tělo nakonec získal a přenesl do achajského tábora, aby bylo se všemi poctami pohřbeno. Vzápětí však mezi Aiantem a Odysseem propukl spor o to, komu má připadnout Achilleova zbroj (vyrobená samotným Héfaistem). Achilleova matka (mořská bohyně Thetis) určila, že má připadnout tomu, kdo se nejvíce zasloužil o získání těla jejího padlého syna. Aiás byl přesvědčen, že proto náleží právě jemu. Stejně však uvažoval i Odysseus, který nakonec zbroj získal.

Aiás neunesl tuto pohanu a proklál se vlastním mečem. Podle Homéra zůstal k Odysseovi nesmiřitelný i po smrti, v temné Hádově říši.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOMÉR. Ílias. Praha : Odeon, 1980. 516 s. Kapitola Rejstřík vlastních jmen, s. 492.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Slovník antické kultury. Praha : Svoboda, 1974. 717 s. (Členská knižnice nakl. Svoboda)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]