Neoptolemos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o Achillovu synovi. O králi kmene Molossů pojednává článek Pyrrhos.
Neoptolemos zabíjí Priama. Attická amfora z let 520510 př. n. l., Louvre

Neoptolemos, též Pyrrhos (latinsky Neoptolemus nebo Pyrrhus) je v řecké mytologii synem hrdiny Achillea a jeho manželky Déidameie.

Neoptolemos se narodil na ostrově Skyru, kde vládl král Lykomédés, otec jeho matky Déidameie. Tam před odchodem do trojské války žil proslulý Achilleus. Když Achilleus před Trójou padl, připlul na Skyros ithacký král Odysseus a vzal Neoptolema svou lodí do tábora řeckých vojsk. Neoptolemos se brzy zařadil na místo svého otce. Byl mladý a vynikal silou i statečností.

V útrobách trojského koně se dostal lstí za brány města a se svým oddílem dobyl královský hrad. Zabil starého krále Priama před zraky jeho manželky a dětí. Zmocnil se Andromachy, vdovy po trojském hrdinovi Hektorovi, který byl zabit v souboji s Achilleem.

Po návratu z války se usadil v Fthíi, tam zdědil vládu pod svém dědovi Péleovi. Oženil se s Hermionou, dcerou spartského krále Meneláa a jeho manželky Heleny. Hermioné byla předtím zasnoubena s Orestem, synem vrchního velitele řeckých vojsk, mykénského krále Agamemnona. Orestés Neoptolema za tento sňatek později zabil a stal se sám Hermioniným manželem.

Neoptolemos rozhodně nedosáhl slávy svého otce, právě naopak. Bývá označován jako „horší syn lepšího otce“. Válka ho změnila v surového zabijáka a násilníka.

Odraz v umění[editovat | editovat zdroj]

Umělci nebyl nijak oblíben a zachovalo se velice málo jeho vyobrazení. Nejznámější se nachází na antickém džbánu z 5. stol. př. n. l., je zvané Dobytí Tróje a je ke zhlédnutí v muzeu v Athénách.

Pyrrhos je jednou z hlavních postav opery (tragédie lyrique) Andromaché André Grétryho z roku 1780.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
  • Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
  • Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky