Vergina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Archeologická lokalita Vergina
Světové dědictví UNESCO
Vergina2.jpg
Smluvní stát Řecko Řecko
Souřadnice:
Typ kulturní dědictví
Kritérium i, iii
Odkaz 780 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení 1996 (20. zasedání)

Vergina (řecky: Βεργίνα, Verjina) je malé město na severu Řecka ve Střední Makedonii. Až do 5. století př. n. l. byla hlavním městem Makedonie, než ji nahradila Pella. Je známá především díky tomu, že se zde nachází významná archeologická lokalita s pozůstatky starověkého města Aigai, kde mimo jiné zemřel Filip II. Makedonský. Od roku 1996 byla Vergina zařazena na Seznam světového dědictví UNESCO a je také nazýváno Královské hrobky. Moderní město Vergina  má asi 2000 obyvatel a stojí na úpatí hory Pieria. Je vzdáleno asi 13 km od okresního města Veroina a asi 80 km jihozápadně od Soluně.

Historie [editovat | editovat zdroj]

Během 8. a 7. století před naším letopočtem na území vládly ilyrské kmeny, které založily strategickou základnu na místě Aigai. Název Aigai  znamená "město koz", přesto se stalo hlavním městem králů Makedonských. Když se na počátku 7. století před naším letopočtem místní kmeny vzbouřily, vzniklo zde Makedonské království.

Moderní Vergina byla založena v roce 1922 v blízkosti dvou malých zemědělských vesnic Koutles (řecky: Κούτλες ) a Barbes (řecky: Mπάρμπες), Název nového města navrhl tehdejší metropolita z Verii, který ji pojmenoval podle legendární královny starověkého Beroji (moderní Veria).

Archeologické nálezy[editovat | editovat zdroj]

Město se mezinárodně proslavilo v roce 1977, kdy řecký archeolog Manolis Andronikos odkryl pohřebiště králů Makedonských.  Muzeum na místě archeologických vykopávek bylo slavnostně otevřeno v roce 1993. Uvnitř muzea jsou čtyři hrobky a jeden malý chrám. 

  • Hrobka I bývá nazývána hrobka Persefony, neboť na stěnách byly odkryty nástěnné malby zobrazující Hádův únos Persefony
  • Hrobka II pravděpodobně patřila Filipu II Makedonskému. Byly zde nalezeny jeho pozůstatky se stejným zraněním, které u něj byly popsány. Je to jediná hrobka, která zůstala nedotčena až do roku 1977. Hlavní místnost je mramorový sarkofág se šesticípou hvězdou královské makedonské rodiny, v němž je lamax z 24 karátového zlata, který váží 11 kg. Uvnitř zlatého larnaxu byly nalezeny kosti mrtvých a zlatý věnec z 313 dubových listů a 68 žaludy o hmotnosti 717 g. 
  • Hrobka III byla zřejmě postavena pro Alexandra IV, syna Alexandra Velikého.
  • Hrobka IV byla vyloupena již ve starověku a asi pro nás zůstane navždy záhadou.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vergina na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Řecko, Lonely Planet, nakladatelství Svojtka, 2009

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Vergina ve Wikimedia Commons