Olympie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo Olympia. Další významy jsou uvedeny v článku Olympia (rozcestník).
Archeologický park v Olympii
Světové dědictví
Ruiny Palaestry
Ruiny Palaestry
Smluvní stát Řecko Řecko
Souřadnice:
Typ kulturní dědictví
Kritérium i, ii, iii, iv, vi
Odkaz 517 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení 1989 (13. zasedání)

Olympie je svatostánek antického Řecka, nacházející se v Elidě, na východ od Pyrgu. V obecnou známost vešla jako dějiště antických olympijských her. V průběhu 19. a 20. století byly její pozůstatky odkryty a lokalita zpřístupněna veřejnosti. V roce 1989 byl archeologický park zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.

V těsném sousedství parku vyrostla nová Olympie (v moderní řečtině psaná jako Olymbie), malé město s jednou hlavní třídou, množstvím hotelů a obchodů se suvenýry. V roce 1961 byl na východním úpatí Kronova pahorku otevřen areál Mezinárodní olympijské akademie

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky osídlení, první zmínky a rozkvět Olympie[editovat | editovat zdroj]

Počátky osídlení spadají do poloviny 2. tisíciletí před naším letopočtem a pravděpodobně už okolo roku 1000 před naším letopočtem se tu konaly náboženské slavnosti na počest nejvyššího řeckého boha Dia. V roce 776 př. n. l. se tu konaly první olympijské hry o kterých se dochovaly záznamy. Ty se pak konaly pravidelně jednou za čtyři roky, než je roku 394 zakázal římský císař Theodosius I.. Hry pak sice ještě nějaký čas byly organizovány, již ale pouze na lokální úrovni.

Úpadek a postupný zánik[editovat | editovat zdroj]

První známky postupného úpadku se objevují ve 3. století. Řecko se tehdy jako součást Římské říše dostalo do hluboké krize, což mělo negativní dopady i na samotnou Olympii. Stavební aktivita se zcela zastavila a práce na sochařské výzdobě byly značně utlumeny. V roce 256 vtrhl do země germánský kmen Herulů. V roce 394 vydal římský císař Theodosius I. edikt, kterým zakázal olympijské hry a krátce na to vtrhl do Olympie další germánský kmen, tentokrát Vizigóti. Roku 426 vydává císař Theodosiuse II. edikt ve kterém znovu opakuje zákaz Olympijských her, navíc nařizuje zničit všechny pohanské chrámy. Co v Olympii po vykonání tohoto rozkazu zbylo, bylo zničeno zemětřeseními provázenými záplavami v roce 522 a 551.

Znovuobjevení[editovat | editovat zdroj]

První Evropan, který se vydal do Řecka vyhledat Olympii byl pomořanský Němec Matthias Palbitzki. Svojí cestu uskutečnil v letech 1645 až 1648.

Archeologický park[editovat | editovat zdroj]

Plán parku[editovat | editovat zdroj]

1: Severovýchodní Propyleje – 2: Prytaneion – 3: Filippeion – 4: Heřin chrám – 5: Pelopion – 6: Nymfaion Heroda Attika – 7: Metroon – 8: Pokladnice – 9: Krytý vstup na stadion – 10: Stadion – 11: Stoa Echa – 12: Building of Ptolemy II and Arsinoe – 13: Hestiina stoa – 14: Helenistická budova – 15: Diův chrám – 16: Diův oltář – 17: Ex-voto of Achaeans – 18: Ex-voto of Mikythos – 19: Nike of Paeonius – 20: Gymnasion – 21: Palaestra – 22: Theokoleon – 23: Heroon – 24: Feidova dílna přestavěná na byzantský chrám – 25: Lázně Kladeos – 26: Řecké lázně – 27 a 28: Ubytovny – 29: Leónidaion – 30: Jižní lázně – 31: Búleutérion – 32: Jižní stoa – 33: Nerova villa
Pokladnice I: Sicyon – II: Syracuse – III: Epidamnus ? – IV: Byzantium ? – V: Sybaris ? – VI: Cyrene ? – VII: Unindentified – VIII: Altar ? – IX: Selinunte – X: Metapontum – XI: Megara – XII: Gela

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Olympia ve Wikimedia Commons