Olympie

Na tento článek je přesměrováno heslo Olympia. Další významy jsou uvedeny v článku Olympia (rozcestník).

Archeologický park v Olympii
Světové dědictví
Ruiny Palaestry
Smluvní stát	Řecko
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	i, ii, iii, iv, vi
Odkaz	517 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení	1989 (13. zasedání)

Olympie je svatostánek antického Řecka, nacházející se v Elidě, na východ od Pyrgu. V obecnou známost vešla jako dějiště antických olympijských her. V průběhu 19. a 20. století byly její pozůstatky odkryty a lokalita zpřístupněna veřejnosti. V roce 1989 byl archeologický park zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.

V těsném sousedství parku vyrostla nová Olympie (v moderní řečtině psaná jako Olymbie), malé město s jednou hlavní třídou, množstvím hotelů a obchodů se suvenýry. V roce 1961 byl na východním úpatí Kronova pahorku otevřen areál Mezinárodní olympijské akademie

Historie

Počátky osídlení, první zmínky a rozkvět Olympie

Počátky osídlení spadají do poloviny 2. tisíciletí před naším letopočtem a pravděpodobně už okolo roku 1000 před naším letopočtem se tu konaly náboženské slavnosti na počest nejvyššího řeckého boha Dia. V roce 776 př. n. l. se tu konali první olympijské hry o kterých se dochovaly záznamy. Ty se pak konaly pravidelně jednou za čtyři roky, než je roku 394 zakázal římský císař Theodosius I.. Hry pak sice ještě nějaký čas byly organizovány, již ale pouze na lokální úrovni.

Úpadek a postupný zánik

První známky postupného úpadku se objevují ve 3. století. Řecko se tehdy jako součást Římské říše dostalo do hluboké krize, což mělo negativní dopady i na samotnou Olympii. Stavební aktivita se zcela zastavila a práce na sochařské výzdobě byly značně utlumeny. V roce 256 vtrhl do země germánský kmen Herulů. V roce 394 vydal římský císař Theodosius I. edikt, kterým zakázal olympijské hry a krátce na to vtrhl do Olympie další germánský kmen, tentokrát Vizigóti. Roku 426 vydává císař Theodosiuse II. edikt ve kterém znovu opakuje zákaz Olympijských her, navíc nařizuje zničit všechny pohanské chrámy. Co v Olympii po vykonání tohoto rozkazu zbylo, bylo zničeno zemětřeseními provázenými záplavami v roce 522 a 551.

Znovuobjevení

První Evropan, který se vydal do Řecka vyhledat Olympii byl pomořanský Němec Matthias Palbitzki. Svojí cestu uskutečnil v letech 1645 až 1648.

Archeologický park

Plán parku

1: Severovýchodní Propyleje – 2: Prytaneion – 3: Filippeion – 4: Heřin chrám – 5: Pelopion – 6: Nymfaion Heroda Attika – 7: Metroon – 8: Pokladnice – 9: Krytý vstup na stadion – 10: Stadion – 11: Stoa Echa – 12: Building of Ptolemy II and Arsinoe – 13: Hestiina stoa – 14: Helenistická budova – 15: Diův chrám – 16: Diův oltář – 17: Ex-voto of Achaeans – 18: Ex-voto of Mikythos – 19: Nike of Paeonius – 20: Gymnasion – 21: Palaestra – 22: Theokoleon – 23: Heroon – 24: Feidova dílna přestavěná na byzantský chrám – 25: Lázně Kladeos – 26: Řecké lázně – 27 a 28: Ubytovny – 29: Leónidaion – 30: Jižní lázně – 31: Búleutérion – 32: Jižní stoa – 33: Nerova villa
Pokladnice I: Sicyon – II: Syracuse – III: Epidamnus ? – IV: Byzantium ? – V: Sybaris ? – VI: Cyrene ? – VII: Unindentified – VIII: Altar ? – IX: Selinunte – X: Metapontum – XI: Megara – XII: Gela

Odkazy

Literatura

• SINN, Ulrich. Olympia : kult, sport a slavnost v antice. Překlad Vlastimil Drbal. Praha : Epocha, 2003. 119 s. ISBN 80-86328-20-1.  
• ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Vzkříšení Olympie. Praha : Euromedia Group, 2003. 260 s. ISBN 80-242-0932-2.  

Externí odkazy

• publications of the German excavation in the 19th century digitalised by the library of the Universität Heidelberg
• Ancient Olympia museum