Borovice Lambertova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Borovice Lambertova

Habitus borovice Lambertovy
Habitus borovice Lambertovy
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: nahosemenné (Pinophyta)
Třída: jehličnany (Pinopsida)
Řád: borovicotvaré (Pinales)
Čeleď: borovicovité (Pinaceae)
Rod: borovice (Pinus)
Podrod: Strobus
Sekce: Quinquefoliae
Podsekce: Strobus
Binomické jméno
Pinus lambertiana
Douglas, 1827

Borovice Lambertova (Pinus lambertiana) je severoamerický druh pětijehličné borovice, která je největší borovicí vůbec. Dorůstá do výšky 80 – 100 m, průměr jejího kmene dosahuje 3 – 6 m a šišky jsou až 50 cm dlouhé. Ve střední Evropě roste velmi vzácně, většinou mladí jedinci, popř. roubovaná.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Sugar Pine
  • Big Pine
  • Gigantic Pine

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Jedna z největších borovic. Kůra mladých stromů je hladká, světlehnědá, na starých kmenech nepravidelně rozbrázděná. Jehlice po 5 ve svazku, 7-10 (14cm) dlouhé, tuhé, více než 1,5 mm široké, s průduchy na všech stranách. Při bázi jehlic je blanitá pochva až 2 cm dlouhá, která později (2. -3. rokem) opadává. Letorosty jsou silnější, měkce a řídce hnědě chlupaté. Pupeny malé, tupé, zasmolené. Šišky na 1 cm dlouhých stopkách, 30-50 cm dlouhé, 8-11 cm široké - největší ze všech jehličnanů. Semena jsou jedlá a nasládlá, 10 x 15 mm, černá, s krátkým tupým křídlem.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Roste převážně v horách na jihozápadě USA (Kalifornie, Oregon, Nevada, Mexiko). Špatně snáší naše klima a je velmi citlivá na rez vejmutovkovou (Cronartium ribicola).

V ČR: V arboretu Sofronka (Plzeň) rostl 20letý roubovanec tehdy nejstaršího stromu u nás (z arboreta Kysihýbl u Bánské Štiavnice), ale v r. 2002 uhynul na rez vejmutovkovou. Předtím však byl přeroubován a jeho potomek je v současné době cca 1,5 m vysoký. Na soukromé zahradě v Doubravčicích u Kostelce n. Č. l. je dnes asi 6 m vysoký a snad nejvyšší zdravý jedinec u nás.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Roste v horách od 1000 m n. m. a vystupuje až do nadmořské výšky 2700 m. Netvoří souvislé lesy, ale vyskytuje se roztroušeně jako příměs v porostech jiných jehličnatých druhů. Vyžaduje lehkou propustnou hlinitopísčitou půdu.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Je to jedna z pěti hospodářsky nejdůležitějších borovic USA, její červenohnědé dřevo je dobře zpracovatelné. Na poraněných místech vylučuje tzv. kalifornskou manu, obsahující sladký pinit (metylester d-inositu), který byl sbírán a používán jako sladidlo a lék proti kašli. (Odtud amer. název Sugar Pine = borovice sladká.)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BUSINSKÝ, R. 2004. Komentovaný světový klíč rodu Pinus L. – Závěrečná zpráva „Výzkum a hodnocení genofondu dřevin z aspektu sadovnického použití“, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice.
  • NOVÁK, F.A. (1953): Borovice neboli sosna, Pinus Linné (zpracováno 1942). – In: Klika, J., Novák, F.A., Šiman, K. & Kavka, B., Jehličnaté: 129–258. ČSAV, Praha.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]