Borovice kanárská
 Borovice kanárská | |
|---|---|
_01_ies.jpg) Solitérní jedinec borovice kanárské (Pinus canariensis) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
| Třída | jehličnany (Pinopsida) |
| Řád | borovicotvaré (Pinales) |
| Čeleď | borovicovité (Pinaceae) |
| Podčeleď | borovicové (Pinoideae) |
| Rod | borovice (Pinus) |
| Podrod | Pinus |
| Sekce | Pinus |
| Podsekce | Pinaster |
| Binomické jméno | |
| Pinus canariensis C.Sm. ex Buch, 1825 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Borovice kanárská (Pinus canariensis C.Sm) je mohutný jehličnatý strom, který se přirozeně vyskytuje pouze na Kanárských ostrovech. Patří k významným hospodářským a okrasným borovicím pěstovaným v subtropech celého světa a mnohde zdomácnělým. Svými rozměry je to největší borovice Starého světa. Její nejbližší příbuznou je himálajská borovice dlouholistá (Pinus roxburghii).[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Vzrůstný, stálezelený, jednodomý strom, dorůstající výšek 25–40 metrů (největší známý jedinec měří 60 m), s přímým rovným kmenem a tlustou červenohnědou borkou, která ve stáří podélně praská a odlupuje se v silných šupinách. Koruna je v mládí úzce kuželovitá, ve stáří široce oválná až nepravidelná. Jehlice jsou 15–30 cm dlouhé a 1 mm silné, s pilovitými okraji a průduchy po všech stranách, svěže zelené až žlutozelené, často nápadně svěšené; vyrůstají ve svazečcích po třech, na stromě vytrvávají 1–3 roky. Samičí šištice vyrůstají na silných, lehce ohnutých stopkách, dozrávají na jaře dva roky po opylení a otevírají se následující léto nebo až v dalším roce; ve zralosti jsou pravidelně vejčité, 10–20 cm dlouhé, kaštanově hnědé. Semena jsou leskle hnědočerná, o rozměrech zhruba 7×15 mm, s pevně přirostlým, až 25 mm dlouhým křídlem.[3][2]
Borovice kanárská patří mezi nemnohé borovice nadané kmenovou výmladností ze spících pupenů, což má značný význam vzhledem k tomu, že roste v oblastech s častými požáry. Výmladky s juvenilními jehlicemi mají nápadnou stříbrošedou barvu.[3][2]
Ekologie a rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Tato borovice se přirozeně vyskytuje pouze na Kanárských ostrovech, konkrétně na ostrovech Gran Canaria, Tenerife, La Palma, Hierro a Gomera, kde roste na vulkanických substrátech v nadmořských výškách 600–2000 m a vytváří zde rozlehlé, často jednodruhové lesní porosty, na suchých jižních svazích řídké a otevřené, na severních hustší. Je stromem vyloženě subtropického klimatu, což limituje možnosti jejího rozšíření do vyšších zeměpisných či nadmořských výšek, neboť nesnese mrazy větší než −6 °C. Dobře naopak snáší sucho.[3]
V ekosystému Kanárských ostrovů má borovice kanárská klíčovou úlohu v zadržování vody. Důvodem je často se vyskytující oceánská mlha, která kondenzuje na dlouhých jehlicích této borovice a posléze skapává na zem. V oblastech, kde roste, činí roční srážky někdy pouhých 50 mm, pod těmito stromy se ale může tato hodnota až zečtyřnásobit a velmi silně tak podporovat vodní hospodaření na ostrovech.[3]
Význam[editovat | editovat zdroj]
Jde o strom s velmi kvalitním dřevem, které je tvrdé, trvanlivé, dobře opracovatelné a vzhledem k obsahu pryskyřice příjemně voní. Má zajímavý vzhled díky výrazné kresbě a jasně oddělené žluté běli a červenohnědému jádru. Pro svůj dekorativní habitus je strom často pěstován pro okrasu v parcích a zahradách v subtropických oblastech celého světa; zdomácněl například v Kalifornii, Austrálii nebo v Jižní Africe, kde invaduje vzácné původní biotopy jako jsou mallee a fynbos. V českých klimatických podmínkách není zdaleka otužilý a lze využít pouze zcela okrajově jako kbelíková dřevina přezimující ve světlém skleníku.[4] Opadané suché jehlice se na ostrovech dříve využívaly jako vycpávkový materiál při balení zásilek banánů.[3][2]
Ohrožení[editovat | editovat zdroj]
Nepatří mezi bezprostředně ohrožené druhy, i přes svůj malý areál a intenzivní těžbu v minulosti. Nepříznivými faktory jsou nicméně krom těžby také potlačování požárů, které borovice potřebují k přirozené obnově na stanovišti, a komerční tlak na turistické a rekreační využití pozemků.[5]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Samčí šištice a typicky převisající jehlice -
-
Obnova po požáru -
Dřevo -
Lesní porost
_06_ies.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ a b c d Pinus canariensis (Pino canario, Canary Island pine) description - The Gymnosperm Database. www.conifers.org [online]. [cit. 2020-08-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Pinus canariensis / Canary Island pine | Conifer Species. American Conifer Society [online]. [cit. 2020-08-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hieke, Karel: Encyklopedie jehličnatých stromů a keřů. CPress 2019
- ↑ GROUP), Philip Thomas (IUCN SSC Conifer Specialist. IUCN Red List of Threatened Species: Pinus canariensis. IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2015-09-18 [cit. 2020-08-04]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu borovice kanárská na Wikimedia Commons 
Taxon Pinus canariensis ve Wikidruzích
