Nitranské knížectví
| Nitranské knížectví Nitrianske kniežatstvo
| |||||||||||
Geografie
| |||||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||||
Národnostní složení
|
|||||||||||
| Státní útvar | |||||||||||
hřivny, kovové pruty, také stříbrné mince za Štěpána I.
| |||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||
| |||||||||||
.svg)
.svg){kind=small}
Nitranské knížectví, též Nitransko (slovensky Nitrianske kniežatstvo, maďarsky Nyitrai Fejedelemség), bylo původně slovanské knížectví nacházející se v jihozápadní části dnešního Slovenska. Sídelním městem knížat byla Nitra.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Dle tradičního výkladu vystupovalo Nitranské knížectví samostatně až do roku 833, kdy je kníže Mojmír I. připojil k moravskému státu a založil tím Velkomoravskou říši. Při tom údajně vyhnal Pribinu, který byl nitranským knížetem snad od roku 825. Nitransko se tak patrně stalo lenní součástí Velkomoravské říše. Některá soudobá bádání však docházejí k závěru, že Pribina byl Mojmírův leník, a Nitransko tedy bylo součástí moravského státu již dříve. Podle jiných autorů však jde o nepodložený názor.[2]
Někdy v letech 850/867 až 870 byl knížetem nitranským pozdější velkomoravský kníže Svatopluk.[1] Přibližně v letech 894 až 906/907 či 925 vládl v Nitře Svatoplukův syn Svatopluk II..[1]
Od pádu Velkomoravské říše v roce 907 (925) se Nitransko dostalo pod vládu Maďarů. V průběhu 10. století se Nitranské knížectví zformovalo v rámci uherského státu, ke kterému náleželo jako údělné knížectví pro arpádovská knížata až do svého zániku v roce 1108/1110.[3] Výjimkou byla jednak léta 1001–1030, kdy bylo součástí Polska, a poté v letech 1030–1044 bylo celé Nitranské knížectví nebo jeho část součástí Moravského knížectví. Když moravský kníže Břetislav dobyl území Uher po Ostřihom na jihu a po Hron na východě,[1] snažil se pravděpodobně obnovit moravský stát v podobě z 9. století (důkazem toho může být i ražení mincí, na nichž je zobrazován s korunou východního typu). Břetislav tehdy ustanovil jako Nitranského údělníka jistého Zubura. Roku 1034 se stává Břetislav českým knížetem a moravské a české knížectví se tím stávají personální unií. Po roce 1044 se knížectví definitivně stává součástí Uher.
Někteří z nitranských knížat v 10. a 11. století se následně stávali uherskými knížaty a později králi (Béla I. nebo Ladislav I.).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Pojem pohanství je pejorativně užívaný výraz v křesťanské kultuře pro v podstatě všechna předkřesťanská a mimokřesťanská náboženství.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d HAVLÍK, LUBOMÍR EMIL, 1925-2000. Kronika o Velké Moravě. Dotisk 2., dopl. a upraveného vyd. vyd. Brno: Jota 339 s. Dostupné online. ISBN 80-85617-06-4, ISBN 978-80-85617-06-1. OCLC 39586115
- ↑ např. podle D. Třeštíka (viz literaturu)
- ↑ v prvním roce byl oslepen a sesazen poslední nitranský kníže; o 2 roky později bylo Uherské království územně zreorganizováno a území knížectví bylo rozpuštěno v okolních komitátech
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- STEINHÜBEL, Ján. Nitrianske kniežatstvo : počiatky stredovekého Slovenska : rozprávanie o dejinách nášho územia a okolitých krajín od sťahovania národov do začiatku 12.storočia. Bratislava: Veda, 2004. 576 s. ISBN 80-224-0812-3. (slovensky)
- TŘEŠTÍK, Dušan. Vznik Velké Moravy : Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791–871. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 384 s. ISBN 80-7106-482-3.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nitranské knížectví na Wikimedia Commons
