Judita Durynská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Judita Durynská
Česká kněžna a královna
Denar VladislavII 1.jpg
Juditin korunovační denár
Korunovace 1158
Narození asi 1135
Wartburg
Úmrtí 9. září po 1174
Teplice?
Pochována Teplice
Předchůdce Gertruda Babenberská
Následník Alžběta Uherská
Panovník Vladislav II.
Potomci I. Přemysl Otakar I.
II. Vladislav Jindřich
III. Richsa Česká
Otec Ludvík I. Durynský
Matka Hedvika z Gudensbergu

Judita Durynská (něm. Judith von Thüringen; asi 11359. září po 1174) byla druhou manželkou Vladislava II. a od roku 1158 druhou českou královnou.

Sňatek s Vladislavem II.[editovat | editovat zdroj]

Vladislav se s Juditou, dcerou durynského landkrabětě Ludvíka I. a jeho choti Hedviky z Gudensbergu, oženil v roce 1153, tři roky po smrti své první ženy Gertrudy Babenberské. Juditu Durynskou mu doporučil knížecí rádce, biskup Daniel I.

Ještě předtím se ovšem do Čech vdala Cecílie, Juditina starší sestra, a to za Oldřicha, syna Soběslava I. V roce 1152 se císařem stal Fridrich I. Barbarossa, jehož sestru Juditu měl za manželku bratr Judity Durynské a Cecílie, Ludvík II. Železný. Oldřich se tehdy přihlásil u Barbarossy, svého nového příbuzného, s nároky na český trůn. Nakonec se ale musel spokojit s údělem ve východních Čechách.

Mezi Barbarossovými příbuznými tedy našel biskup Daniel další vhodnou nevěstu - Juditu Durynskou, které bylo v době svatby nejspíš osmnáct let. Vladislav byl asi o patnáct nebo dvacet let starší. Asi dva roky po svatbě se narodil první syn, Přemysl. Protože ve středověku rozhodovaly o jménech dětí spíše matky, je pravděpodobné, že to byl právě Juditin nápad pojmenovat syna po legendárním zakladateli přemyslovské dynastie.[zdroj?]

Královna Judita[editovat | editovat zdroj]

Kronikář o Juditě píše jako o paní znamenité krásy, ducha neobyčejného a téměř mužského, mysli smělé a podnikavé, milovnici nauk a literatury, sběhlé i v řeči latinské a ve věcech politických. Vzdělaná Judita prý ovládala slovem i písmem latinu i slovenštinu. Často zastupovala krále ve státnických záležitostech v době jeho nepřítomnosti. Podle Josefa Žemličky si pěstovala dvůr s vlastními hodnostáři.

Když v lednu 1158 obdržel Vladislav II. od Barbarossy královský titul, stala se Judita po jeho boku druhou českou královnou. Její korunovace sice není písemně doložena, prameny o ní ale mluví jako o královně.

Královna jako stavitelka[editovat | editovat zdroj]

Juditin klášter v Teplicích, zadní areál zámku

V roce 1157 strhla velká povodeň dřevěný most, který stával v blízkosti starého brodu pod hradem v Praze. Iniciátorkou stavby nového mostu byla prý právě Judita. Vladislav i biskup Daniel jistě z italských tažení znali výhody kamenných mostů z jihu Evropy, které v Evropě střední ještě zvykem nebyly.

Most, po královně zvaný Juditin a zřejmě postavený na počest korunovace královského páru, byl vystavěn zhruba v místech, kde se dnes nachází Karlův most. Měřil 514 m a široký byl 6,8 m. Vznikl údajně jen za tři roky a byl delší a reprezentativnější než zbylé dva kamenné mosty ve střední Evropě v Řezně a Würzburgu . Dokončen byl zřejmě v roce 1172 a stál až do února 1342, kdy jej strhla povodeň. Jeho pozůstatky se nacházejí několik desítek metrů severně od Karlova mostu[1].

Judita následovala Vladislava do durynského exilu v Meerane, když se v roce 1172 vzdal vlády ve prospěch syna Bedřicha. Vladislav zemřel o dva roky později. O dalších osudech Judity může napovědět jen místo jejího posledního odpočinku.

O Juditě jako o zakladatelce teplického kláštera se zmiňuje Dalimilova kronika a podle ní byla královna pohřbena právě v Teplicích. Královniny pozůstatky byly objeveny při archeologickém výzkumu tamní románské baziliky a kláštera v 50. letech 20. století, které Judita založila na počátku 2. poloviny 12. století.

Snad právě v tomto městě strávila poslední roky života. Výzkumy antropologa Emanuela Vlčka podle královniny lebky naznačují, že se Judita dožila snad i osmdesáti let a jiné okolnosti nasvědčují tomu, že zemřela až po roce 1210. V tomto případě by ještě zažila vládu svého nejstaršího syna Přemysla. Ostatní části kostry, jejíž identita se zprvu jevila jako pravděpodobná, nikoliv však jistá, exhumované při zmíněném archeologickém výzkumu v teplickém klášteře a odtud odvezené k důkladnému prozkoumání dnes bohužel platí za ztracené. Emanuelu Vlčkovi se rovněž podařilo identitu lebky se s jistotou hraničící pravděpodobností potvrdit.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

1178 Adléta Míšeňská
1199 Konstancie Uherská
Heilwida
1177 Jindřich I. z Mödlingu, syn Jindřicha II. Jasomirgotta

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://technet.idnes.cz/v-ledove-vltave-se-foti-nejlepe-podivejte-se-na-prvni-fotografie-juditina-mostu-g0n-/tec_reportaze.asp?c=A100129_173955_tec_reportaze_kuz

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Česká kněžna
Předchůdce:
Gertruda Babenberská
1153- 1158
Judita Durynská
Nástupce:
Alžběta Uherská
Česká královna
Předchůdce:
Svatava Polská
1158- 1172
Judita Durynská
Nástupce:
Adléta Míšeňská