Adléta Míšeňská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Adléta Míšeňská
Česká kněžna a královna
(1192-3 a 1197-9)
Narození po 1160
Míšeň
Úmrtí 2. únor 1211
Míšeň
Pochována Klášter Svatého kříže, Míšeň
Předchůdce I. manželka Václava II.?
II. jako česká královna Judita Durynská
Následník I. Heilwida, manželka Vladislava Jindřicha?
II. Konstancie Uherská
Panovník Přemysl Otakar I.
Dynastie Wettinové
Otec Ota II. Míšeňský
Matka Hedvika Braniborská

Adléta Míšeňská (po 1160 - 2. února 1211), první manželka krále Přemysla I., pocházela z rodu míšeňských markrabat Wettinů a byla dcerou markraběte Oty, zvaného Bohatý.

Manželka Přemysla Otakara I.[editovat | editovat zdroj]

Adléta se narodila nejspíš v roce 1160 a se svým manželem se seznámila v polovině sedmdesátých let, v době Přemyslova vyhnanství. Je dosti pravděpodobné, že jejich sňatek roku 1178 byl vynucen Adlétiným těhotenstvím, které vedlo k narození syna Vratislava [zdroj?]. Každopádně je uváděno, že Adlétina rodina nebyla příliš nakloněna sňatku s urozeným, ovšem od trůnu odstrčeným Přemyslem.

Krátce po svatbě se však mladí manželé mohli vrátit do Čech, kde se vlády ujal Přemyslův nevlastní bratr Bedřich. Za jeho vlády zastával Přemysl významnou pozici zvláště v českém vojsku, zvítězil nad moravským knížetem Konrádem Otou v bitvě u Loděnice a po Bedřichově smrti a odstoupení knížete Václava z trůnu byl roku 1192 nastolen na pražský stolec. Již v létě 1193 však byl Přemysl sesazen a donucen i se svou rodinou (jež se rozrostla o tři dcery) k opětovnému exilu.

Přemysl Otakar I. (soudobá iluminace)

Adléta s dětmi se vrátila do Míšně ke svému bratrovi a Přemysl se s malou družinou dával najímat do služeb různých německých knížat. Pravděpodobně v této době došlo mezi manželi k odcizení, které se Přemysl rozhodl řešit rázným způsobem.

Královny Adléta a Konstancie[editovat | editovat zdroj]

Koncem roku 1197 se Přemyslovi podařilo znovu nastoupit na český trůn, avšak manželku s dětmi již za sebou do Čech nepustil. Po přibližně dvacetiletém manželství Přemysl snad roku 1198[1] zapudil svou ženu Adlétu. Jako formální důvod k rozvodu posloužil Přemyslovi čtvrtý stupeň příbuzenství. Podle některých historiků (Novotný, Žemlička) to byla Přemyslova „nespoutaná smyslnost“,[2][3] podle jiných (Vaníček) pak prestiž, potvrzení královských ambicí a snaha o založení nové královské rodiny.[4]

Poněkud zvláštní je zavržení již dospělého syna Vratislava. Přemyslovi bylo té době již minimálně čtyřicet let a svým činem riskoval, že přijde o dědice. Adléta s dcerami zůstala po roce 1198 na míšeňském dvoře, syn Vratislav šel v otcových šlépějích jako námezdný bojovník, nejprve v Německu, později v Itálii.[zdroj?]

V roce 1199 se ambiciózní Přemysl, jehož plánům lépe vyhovovalo manželství s uherskou princeznou než s dcerou „pouhého“ míšeňského markraběte, oženil s Konstancií Uherskou. Z Přemyslova podnětu prohlásil pražský biskup Daniel II. manželství s Adlétou za neplatné. Adléta se však svých práv odmítala vzdát a odvolala se jak přímo k papeži, tak také k oběma tehdy soupeřícím německým stranám, Štaufům a Welfům.

Rozluka manželství[editovat | editovat zdroj]

Ruiny kláštera sv. Kříže v Míšni

Někdy krátce před rokem 1205 se Adlétě dokonce podařilo donutit Přemysla k dočasné kapitulaci, jeho druhá manželka Konstancie Uherská byla poslána pryč ode dvora a Adléta přijela do Prahy jako královna. Přemysl tak snad jednal na nátlak Wettinů, se kterými byl na straně Filipa Švábského v boji o říšský trůn.

Jediným výsledkem tohoto úspěchu se však stal sňatek nejstarší dcery Adléty a Přemysla, Markéty, s dánským králem Valdemarem II. Ještě roku 1205 byla Adléta spolu se zbývajícími dcerami nucena Čechy definitivně opustit

Papežská kurie rozhodla, že rozluka manželství Přemysla a Adléty je platná. Proti tomuto rozhodlutí vedla Adléta v roce 1207 revizi, svůj spor ovšem definitivně prohrála v roce 1210. Adléta dožila svůj život v klášteře Svatého Kříže v Míšni, kde také 2. února 1211 zemřela.

Počátkem 21. století se Adléta stala jednou z postav historických románů spisovatelky Ludmily Vaňkové Příběh mladšího bratra, Kdo na kamenný trůn a Cestou krále. V roce 2011 vydal spisovatel Vlastimil Vondruška první díl tetralogie Přemyslovská epopej nazvaný Velký král Přemysl I. Otakar, na jehož stránkách Adléta Míšeňská patří k protagonistům této historické fresky.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

1205 Valdemar II. Dánský
Jindřich I. z Ortenburgu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Adela von Meißen, Königin von Böhmen [online]. Karl-Heinz Schreiber, mittelalter-genealogie.de, 2002, [cit. 2009-08-19]. Dostupné online. (německy) 
  2. NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./III. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I. (1197-1253). Praha : Jan Laichter, 1928. 1085 s. Dále jen České dějiny I./III.. S. 241.  
  3. Počátky Čech královských, s. 94-95
  4. Velké dějiny II., s. 88-92

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Česká kněžna
Předchůdce:
Manželka Václava II.?
Adléta Míšeňská
1192 - 1193
Nástupce:
Hedvika, manželka Vladislava Jindřicha?
Heilwida, manželka Vladislava Jindřicha? 1197 - 1198 -
Česká královna
Předchůdce:
Judita Durynská
1198 - 1199
Adléta Míšeňská
Nástupce:
Konstancie Uherská