Inocenc III.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Inocenc III. | |
|---|---|
 |
|
| Rodné jméno | Lotario de' Conti di Segni |
| Začátek pontifikátu | 22. února 1198 |
| Konec pontifikátu | 16. června 1216 |
| Předchůdce | Celestýn III. |
| Nástupce | Honorius III. |
| Datum narození | cca. 1160 |
| Místo narození | Anagni, Itálie |
| Datum úmrtí | 16. června 1216 |
| Místo úmrtí | Perugia, Itálie |
Papež Inocenc III. (cca. 1160 - 16. červen 1216), vlastním jménem Lotario de' Conti di Segni, působil jako 177. papež od 22. února 1198 až do své smrti.
Obsah |
[editovat] Životopis
[editovat] Raný život
Inocenc III. se narodil roku 1160 jako syn hraběte Trasmonda de Segni a Claricie Scotti, již v mládí projevoval velké nadání a talent a i díky tomu vystudoval theologii na universitě v Paříži a práva na universitě v Bologni, roku 1190 se stal kardinálem.
[editovat] Conti papežem
Conti byl papežem zvolen ještě v týž den, kdy zemřel jeho předchůdce, Celestýn III., přijal jméno Inocenc III. Jako papež velmi výrazně upravil církevní právo - ostatně jako studovaný právník na to také měl předpoklady. Zaměřoval se na potlačování heresí a kacířství, největší krok v tomto směru učinil IV. lateránským koncilem zahájeným 11. listopadu 1215. Inocenc III. ovlivnil rozhodnutími, která byla během koncilu přijata, církev na několik staletí dopředu. Nezřídka proto bývá označován za jednoho z nejvýznamnějších papežů.
[editovat] Křížové výpravy
Roku 1198 vyhlásil IV. křížovou výpravu při níž došlo k dobytí Zadaru a Konstantinopole a roku 1208 i albigenskou křížovou výpravu, která měla svůj cíl v jižní Francii, kde došlo k masakru algibenských a katarů, již byli prohlášeni za kacíře, což na velmi dlouho poznamenalo vztahy Vatikánu a Francie. Roku 1213 vydal papež bulu Quia maior, v níž vyhlásil pátou křížovou výpravu.
 |
Související články obsahuje Portál Středověk |
 |
Související články obsahuje Portál Křížové výpravy |
