Konrád Míšeňský

Konrád Míšeňský
	míšeňský a lužický markrabě
Úmrtí	5. února 1157
Pohřben	klášter Petersberg
Manželka	Luitgarda z Ravensteinu
Potomci	Jindřich; Ota Míšeňský; Dětřich II. Lužický; Jindřich I. Wettinský; Dedi V. Wettinský; Fridrich I. z Brehny; Gertruda; Oda; Berta ; Adéla Míšeňská ; Žofie ; Anežka
Dynastie	Wettinové
Otec	Těmo Wettinský
Matka	Ida z Northeimu
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konrád Míšeňský, též Konrád z Wettinu (německy Konrad von Meißen a také Konrad der Große, † 5. února 1157) byl míšeňský a lužický markrabě pocházející z rodu Wettinů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po smrti markraběte Jindřicha II. Míšeňského roku 1123 vypukl spor o nového markraběte. Římský císař Jindřich V. Sálský dosadil na tento post svého spojence Wiprechta z Grojče, císařův odpůrce, saský vévoda Lothar vybral jako svého kandidáta právě Konráda. Wiprecht se pokusil s českou pomocí Míšeňsko, pevně držené Konrádem, ovládnout, avšak neuspěl a další plány zhatila jeho smrt v roce 1124.^[1] Když v roce 1125 zemřel Jindřich V. a novým římsko-německým králem se stal Lothar, již nic nestálo Konrádovi v cestě v držbě Míšeňska. Jakožto Lotharův spojenec se zúčastnil jeho tažení do Čech proti knížeti Soběslavovi, které skončilo jejich porážkou v bitvě u Chlumce. Když na konci roku 1135 zemřel poslední Wiprechtův potomek bezdětný, zdědil po něm Konrád všechny jeho statky, včetně Lužického markrabství, čímž značně zvýšil moc wettinského rodu.^[2] Konrád zemřel v únoru 1157 a byl pohřben v augustiniánském klášteře Petersberg u Halle. Dědictví mezi sebe rozdělilo pět jeho synů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ŘEZNÍK, Miloš. Sasko. Praha: Libri, 2005. 196 s. (Stručná historie států). ISBN 80-7277-275-9. S. 25–26.
↑ BOBKOVÁ, Lenka; BŘEZINA, Luděk; ZDICHYNEC, Jan. Horní a Dolní Lužice. Praha: Libri, 2008. 232 s. (Stručná historie států). ISBN 978-80-7277-382-4. S. 31.