Alžběta Uherská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o české kněžně. O svaté stejného jména pojednává článek Alžběta Durynská.
Alžběta Uherská
Česká kněžna
Úmrtí 12. leden po 1189
Předchůdce I. Judita Durynská
II. Eliška Polská
Následník I. Eliška Polská
II. Hellicha z Wittelsbachu
Panovník Bedřich
Dynastie Arpádovci
Otec Gejza II. Uherský
Matka Eufrozina Kyjevská

Alžběta Uherská (datum narození neznámé – 12. leden po 1189) byla manželka knížete Bedřicha a česká kněžna.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Alžběta byla dcera uherského krále Gejzy II. a Eufroziny Kyjevské, pocházela z rodu Arpádovců. Dva z jejích bratří se stali uherskými králi: Štěpán III. (116272) a Béla III. (1172–96). Pozdější královna Konstancie Uherská, manželka Přemysla Otakara I., byla dcerou Bély III. a tedy Alžbětinou neteří.

Česká kněžna[editovat | editovat zdroj]

Za pozdějšího knížete Bedřicha se Alžběta vdala zřejmě roku 1157, už v době panování jeho otce Vladislava II. Českou kněžnou se stala poprvé v roce 1172, ale už o devět měsíců později po Bedřichově sesazení odjela za tchánem a tchyní do Durynska.

V roce 1178 se Bedřichovi naskytla nová šance a s podporou císaře Barbarossy, u jehož dvora se zdržoval, se znovu stal knížetem. Když Bedřich odjel na dvorský sněm do Wűrzburgu v roce 1179, svěřil své ženě správu Čech. Sotva ovšem odjel, sesazený Soběslav II. se pokusil dobýt Prahu, ovšem Alžběta ji uhájila. Bedřich se vrátil do země a i když byl poražen u Loděnic, s podporou Konráda II. Oty, kterou snad pomáhala zajistit i kněžna, bitvu v Praze nakonec vyhrál. Po bitvě dala Alžběta postavit na místě boje kostel Jana Evangelisty Na bojišti.

Emancipovaná kněžna na knížecí listiny připojovala svou pečeti a byla Bedřichovým rádcem. Přesto ovšem jejich vláda úspěšná nebyla, protože postupně se český stát rozpadl na Čechy, Moravu a pražské biskupství.[zdroj?]

Roku 1184 uhájila Alžběta Pražský hrad znovu, proti bratrovi Soběslava II. Václavovi. Bedřich Václava s pomocí svého bratra Vojtěcha a rakouského vévody Leopolda V. z Čech vytlačil.

Po Bedřichově smrti v roce 1189 žádala Alžběta na Konrádu II. olomoucký úděl, jinak mu odmítala Pražský hrad vydat. Konrád souhlasil, ale jakmile se ocitl na hradě, své rozhodnutí změnil. Nekrologium kláštera v Doksanech uvádí, že kněžna Alžběta zemřela 12. ledna, ne však kterého roku.

Počátkem 21. století se Alžběta stala jednou z postav historických románů spisovatelky Ludmily Vaňkové Příběh mladšího bratra, Kdo na kamenný trůn a Cestou krále.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

1186 Albrecht I. Míšeňský (11581195)
  • Helena-Eirene
1164 Petr Komnénovec (Petraliphas Komnenos), syn byzantského císaře Manuela I.
1189 Albrecht III. z Bogenu († 1198)
1204 Ludvík I. Bavorský (1173–1231)


Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha : Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 69.  
  • ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí 1034–1198. 2. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 712 s. ISBN 978-80-7106-905-8.  
Česká kněžna
Předchůdce:
Judita Durynská
Alžběta Uherská
11721173
Nástupce:
Eliška Polská
Eliška Polská 11781189 Hellicha z Wittelsbachu