Kněžna Libuše (film)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kněžna Libuše
Původní název The Pagan Queen
Země Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
ČeskoČesko Česko
Jazyk angličtina
Délka 99 min
Žánr fantasy / historický / romantický
Scénář Lance Daly
Constantin Werner
Režie Constantin Werner
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Winter Ave Zoliová
Csaba Lucás
Lea Mornarová
Produkce Maria Schramová
Constantin Werner
Hudba Benedikt Brydern
Kamera Bobby Bukowski
Střih Roberto Silvi
Výroba a distribuce
Premiéra 15. října 2009
Distribuce Boll AG
Kněžna Libuše na ČSFD Kinoboxu FDb IMDb

Kněžna Libuše (v anglickém originále The Pagan Queen) je americko-český historický film s prvky fantasy z roku 2009. Netradičním způsobem popisuje události kolem bájné české kněžny Libuše, které byly zachyceny v českých pověstech od Kosmovy Kroniky české po Jiráskovy Staré pověsti české.

Základní údaje[editovat | editovat zdroj]

Samotné natáčení probíhalo na podzim roku 2007 (začalo 10. září) v českých exteriérech: lesy v Brdech, kolem Dobříše a Berounky; pro obydlí byly využity slovanské skanzeny se zrekonstruovanými stavbami.[1] Původní název zněl Koruna Vyšehradu,[2] později autoři přešli k názvu Pohanská královna (anglicky The Pagan Queen), zatímco v Česku byl film distribuován pod jménem Kněžna Libuše. Rozpočet snímku byl 1,3 milionu eur.[1] V roce 2008 probíhala postprodukce, poprvé byl film promítán 8. září 2009 ve Španělsku, světová premiéra proběhla v českých kinech 15. října téhož roku. Na amerických plátnech byl snímek uveden 29. června 2010.[3]

Americko-německý režisér Constantin Werner, jehož předkové pocházejí z Ústí nad Labem, vycházel jak z divadelních her Franze Grillparzera (Libussa) a Clemense Brentana (Založení Prahy), tak i z díla Aloise Jiráska (Staré pověsti české).[4] Do hlavní role Libuše byla obsazena americká herečka s českými kořeny Winter Ave Zoliová, Přemysla hraje Maďar Csaba Lucás. Film byl natočen v anglickém znění.

Snímek byl kritiky hodnocen veskrze negativně. Je srovnáván s nepovedeným domácím videem[5] nebo italským soft-pornem 80. let 20. století,[6] je kritizován za smíšení historického filmu s ekologicko-feministickými poselstvími,[7] levnou výpravu, špatnou kameru, chabé herecké výkony[8] či špatnou angličtinu některých herců.[9] Některé recenze naopak zmiňují povedenou hudbu s motivy ze Smetanovy Mé vlasti.[6] Ale ani mezi běžnými diváky nebyl snímek přijat příliš dobře: např. na serveru ČSFD se s hodnocením 14 % (maximum 100 %, minimum 0 %) nachází na 68. místě nejhorších filmů.[10]

Děj[editovat | editovat zdroj]

Po smrti vladyky Kroka kolem roku 700 převzala vládu nad Vyšehradem a okolními zeměmi jeho nejmladší dcera Libuše (její matka byla lesní žínka). Ta se mezitím seznámila s mladým oráčem, jenž ji našel v bezvědomí na kamenech u řeky a zachránil ji. Libuše měla vzácný dar vidět do budoucnosti; jejími dvěma sestrami byly léčitelka Kazi a kněžka Teta. Libuše moudře vládla a pomáhala lidem a o rok později se znovu setkala s oním oráčem, který ji tentokrát přišel ze Stadic darovat svého koně.

Domaslav a Vršovec naléhali na Libuši, že je nejvyšší čas najít si manžela, což ona odmítla. Nicméně tito dva muži dále přesvědčovali obyvatele, že lid potřebuje vůdce, neboť hladoví a rada se rozhoduje pro válku pomalu. Kněžna po rozhovoru se svojí kamarádkou Vlastou, kterou pověřila velením ženské armády, odjela za Přemyslem do Stadic, protože zjistila, že jej miluje.

V dalších viděních spatřila Libuše nerostné bohatství země a také velké město (Prahu), které vyroste kolem řeky; proto nechala začít těžit kovy. Kněžna nadále o nocích s úplňkem přijížděla za Přemyslem. Později se však intervaly mezi těmito návštěvami prodlužovaly. Libuše vyprávěla Přemyslovi o problémech v zemi, kvůli nimž za ním nemůže jezdit častěji, jejich vztah ale postupně vychládal. Oráč se proto blíže seznámil s Vlastou.

Na další naléhání od Domaslava a Vršovce ohledně manžela a panovníka, nechala Libuše přivést delegaci svým koněm do Stadic za Přemyslem. Ten nakonec svolil ke svatbě s kněžnou, protože neměl na vybranou (měli příkaz ho přivést i násilím). Přemysl byl skutečně korunován a jako Libušin manžel vládl železnou pěstí. Měl na srdci mír a prosperitu země, jeho tvrdá vláda se ale nelíbila části lidu. Domaslav proto přišel za Vlastou, o které si myslel, že je zhrzená Přemyslovým návratem k Libuši, s nabídkou k sňatku a útoku ženské armády na Vyšehrad. Vlasta jej však nechala oslepit.

Nicméně Vlasta (s lesbickými sklony) vyhlásila válku všem mužům, neboť jí uzmuli přítelkyni a kamarádku Libuši a její korunu. Tím započala dívčí válka; kněžna, jíž se právě narodil syn Nezamysl, se to Vlastě snažila neúspěšně rozmluvit. Přemysl nejprve zkusil poslat Ctirada s nabídkou míru. Když se na Vyšehrad vrátil pouze jeho jazyk, vytáhl s vojskem proti Vlastě, kterou v boji zabil. Libuše brzo na to, po spatření Morany (staroslovanské Smrtky), skočila do vod Vltavy.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  • Snímek je, v rozporu s českou historickou tradicí danou Kosmovou kronikou a z ní vycházejícími Jiráskovými Starými pověstmí českými, pojednán velice netradičně a pro českého diváka nezvykle. Oproti české tradici zde spojil bojovnici Vlastu známou z pověsti o dívčí válce s kněžnou Libuší (její přítelkyně) a Přemyslem Oráčem, který byl jejím milencem. Dívčí válku vylíčil jakožto Vlastinu osobní vzpouru proti zániku slovanského matriarchátu v duchu dobového feminismu počátku 21. století. Samotná kněžna Libuše zde zemřela vlastní rituální sebevraždou až po dívčí válce, nikolivěk před ní - Libuše pak jakoby symbolicky navěky splynula s řekou Vltavou. Přemyslův pomocník velmož Ctirad nezemřel lámáním v kole. Libušina sestra, princezna Kazi, je zde líčena jakožto jakási velice podivínská staroslovanská ekologická aktivistka.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Winter Ave Zoliová Libuše
Csaba Lucás Přemysl
Lea Mornarová Vlasta
Veronika Bellová Kazi
Vera Filatovová Teta
Ivo Novák Krok
Pavel Kříž Domaslav
Marek Vašut Vršovec
Marko Igonda Rozhoň
Mirka Koštanová Šárka
Mirek Hrabě Ctirad

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Film získal mezi diváky na největších filmových databázích spíše velmi negativní hodnocení.

  • csfd.cz: 15 %
  • imdb.com: 2.8 z 10
  • fdb.cz: 23,3 %

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HEJDOVÁ, Irena. Hollywood se chopil české historie. Kněžna Libuše je blondýna, bojovnice [online]. Ihned.cz, 2009-07-17, [cit. 2010-07-12]. Dostupné online.  
  2. Začalo natáčení historického filmu Koruna Vyšehrad [online]. Tyden.cz, 2007-09-10, [cit. 2010-07-12]. Dostupné online.  
  3. Release dates for The Pagan Queen [online]. Imdb.com, [cit. 2010-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. HEJDOVÁ, Irena. Američané natočí film o kněžně Libuši [online]. Aktualne.centrum.cz, 2007-08-09, [cit. 2010-07-12]. Dostupné online.  
  5. RYNDA, Vojtěch. Kněžna Libuše: Vidím film strašlivý... [online]. Lidovky.cz, 2009-10-16, [cit. 2010-07-12]. Dostupné online.  
  6. a b FUKA, František. Recenze: Kněžna Libuše (The Pagan Queen) - 0% [online]. Fuxoft.cz, 2009-10-15, [cit. 2010-07-12]. Dostupné online.  
  7. FILA, Kamil. Recenze: Kněžna Libuše je feministka na houbičkách [online]. Aktualne.centrum.cz, 2009-10-15, [cit. 2010-07-12]. Dostupné online.  
  8. DVOŘÁK, Stanislav. Filmový masakr roku: Němec a Američané natočili Jiráska [online]. Novinky.cz, 2009-10-15, [cit. 2010-07-12]. Dostupné online.  
  9. ŽĎÁREK, Pavel. KNĚŽNA LIBUŠE [online]. Cinemamagazine.cz, [cit. 2010-07-12]. Dostupné online.  
  10. Kněžna Libuše [online]. Csfd.cz, [cit. 2010-07-12]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]