Má vlast

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Má vlast je cyklus (sbírka) šesti symfonických básní s mimohudební tématikou (programní hudba) skladatele Bedřicha Smetany inspirovaný historií, legendami a krajinou Čech. Jedná se o vrcholné dílo. Vzniklo v letech 1874–1879. Premiéra se konala 5. listopadu 1882 v Praze na Žofíně. Jednotlivé básně mají pevnou formální strukturu (Vyšehrad - sonát. forma, Vltava - rondo, Z českých luhů a hájů - kontrapunktická práce-fuga). Toto jedinečné dílo napsal Smetana v době, kdy byl již zcela hluchý.

1. Vyšehrad – inspirováno historií hradiště v Praze (viz Vyšehrad), nadšeně zde Smetana vykresluje staroslavné knížecí sídlo v plném lesku báje a dějin
2. Vltava – popis toku nejdelší české řeky (viz Vltava), téma připomíná českou lidovou píseň Kočka leze dírou, transponovanou do mollové tóniny, avšak zcela jistě se jí Smetana nenechal inspirovat. Vznikla ještě v prosinci téhož roku, 1874.
3. Šárka – inspirováno legendou o Ctiradovi a Šárce
4. Z českých luhů a hájů – líčí krásy Čech
5. Tábor – inspirováno husitskými válkami (citace nápěvu písně Ktož sú boží bojovníci). Tato část vznikla po tříleté přestávce, roku 1878. Jedná se o mohutnou fantazii na bitevní zpěv husitů, k níž se bezprostředně pojí (viz dále)
6. Blaník jakožto vítězná oslava znovuzrození českého národa, inspirováno legendou o Blanických rytířích

Má vlast se hraje každoročně (12. 5. – výročí Smetanova úmrtí) jako první, zahajovací dílo na festivalu klasické hudby Pražské jaro.

Tento článek o hudbě je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.