Vltava (Má vlast)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vltava je druhá symfonická báseň z cyklu Má vlast skladatele Bedřicha Smetany. Popisuje tok nejdelší české řeky – Vltavy. Vltava vznikla mezi 20. listopadem a 8. prosincem roku 1874. Premiéru měla 4. dubna 1875.
Sám Smetana o Vltavě řekl:
Skladba líčí běh Vltavy, začínaje od prvních obou praménků, Teplá a Studená Vltava, spojení obou potůčků do jednoho proudu; pak tok Vltavy v hájích a po lučinách, krajinami, kde zrovna se slaví veselé hody; při noční záři lůny rej rusalek; na blízkých skalách vypínají se pyšně hrady, zámky a zříceniny, Vltava víří v proudech Svatojánských; teče v širokém toku dále ku Praze, Vyšehrad se objeví, konečně mizí v dálce v majestátném toku svém v Labi.
[editovat] Části Vltavy
- Pramen Vltavy (flétny)
- Téma Vltavy
- Lesní téma (lesní roh)
- Svatební scéna
- Noční scéna (tanec víl a lesních divoženek)
- Téma Vltavy
- Svatojánské proudy
- Téma Vltavy
- Vyšehrad (Praha)
- Vltava mizí v dálce (konec skladby – závěrečná tečka u soutoku s Labem)
O jedné z hlavních melodií se traduje, že je převzata z české lidové písně Kočka leze dírou, jež byla transponována do mollové tóniny. Ve Švédsku, kde Smetana jistý čas působil, se zase říká, že se skladatel inspiroval švédskou lidovou písní[1]. Tento hudební motiv se však objevuje ve více lidových písních.
Uvádí se také, že izraelskou hymnu Hatikvah složil Samuel Cohen pravděpodobně právě na námět Smetanovy Vltavy.
