Septakord

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Septakord je pojem z oblasti hudební teorie, označující souzvuk čtyř současně zahraných tónů, které jsou navíc poskládány podle určitých harmonických pravidel – odpovídají požadavkům terciového systému.

Konstrukce septakordů[editovat | editovat zdroj]

V rámci většinově užívaného terciového systému jsou septakordy odvozovány od některého z kvintakordů přidáním malé nebo velké tercie „nad“ třetí tón kvintakordu – vzniká tak akord, který kromě základního tónu, tercie a kvinty obsahuje jako čtvrtý tón septimu.

Pokud jsou uvažovány pouze základní čtyři kvintakordy vzniklé kombinací malých a velkých tercií (durový kvintakord, mollový kvintakord, zmenšený kvintakord a zvětšený kvintakord), lze teoreticky s využitím malé nebo velké tercie „poskládat“ osm základních septakordů. V praxi je jich pouze sedm, neboť velká tercie přidaná ke zvětšenému kvintakordu znamená, že by akord obsahoval zvětšenou septimu, která je ale totožná s oktávou, a tedy (z harmonického hlediska) se základním tónem.

Následující odstavec obsahuje seznam sedmi základních septakordů a jejich vlastnosti.

Typy septakordů[editovat | editovat zdroj]

Následující tabulka obsahuje základní typy septakordů a jejich vlastnosti:

  • název – obsahuje běžně používaný název septakordu,
  • kvintakord – obsahuje název kvintakordu, na kterém je septakord postaven pomocí terciového systému,
  • septima – obsahuje typ použité septimy,
  • příklad – obsahuje tónové složení septakordu od základního tónu C,
  • akordová značka – obsahuje běžně užívané značky pro akord od základního tónu C, alternativy k těmto značkám lze najít v článku Seznam akordových značek,
  • dur, moll, harm. moll, mel. moll – obsahuje informaci, od kterého stupně dané stupnice lze akord použít (například V u dur pro dominantní septakord znamená, že tento akord postavený na pátém stupni durové stupnice obsahuje pouze tóny této stupnice – lze jej tedy použít jako dominantu v durových skladbách).
Název kvintakord septima příklad akordová značka dur moll harm. moll mel. moll
Dominantní septakord durový malá c – e – g – b  C^{7} \,\! V VII V IV, V
Velký septakord durový velká c – e – g – h  C^{7maj} \,\! I, IV III, VI VI
Malý mollový septakord mollový malá c – es – g – b  Cmi^{7} \,\! II, III, VI I, IV, V IV II
Velký mollový septakord mollový velká c – es – g – h  Cmi^{7maj} \,\! I I
Malý zmenšený septakord zmenšený malá c – es – ges – b  Cmi^{7/5-} \,\! VII II II VI,VII
Zmenšený septakord zmenšený zmenšená c – es – ges – heses(=a)  Cdim \,\! VII
Zvětšený septakord zvětšený velká c – e – gis – h  C^{7maj/5+} \,\! III III

Příklad použití septakordů[editovat | editovat zdroj]

V následující tabulce je na příkladu durové tóniny C vidět, jak lze použít septakordy k harmonizaci skladby v této tónině. První sloupec obsahuje stupeň durové stupnice, druhý sloupec tón na tomto stupni v C dur, třetí sloupec kvintakord, který lze postavit na daném stupni (tak, aby obsahoval pouze tóny stupnice C dur) a konečně ve čtvrtém sloupci septakord, který lze postavit na daném stupni. Volba mezi septakordem a kvitnakordem je dána charakterem skladby – zatímco u lidové písně se použití septakordů obvykle omezuje na dominantní septakord na pátém stupni, u umělých a zvláště jazzových skladeb je použití septakordů mnohem častější.

Stupeň tón (C dur) kvintakord v C dur septakord v C dur
I c durový  C \,\! velký  C^{7maj} \,\!
II d mollový  Dmi \,\! malý mollový  Dmi^{7} \,\!
III e mollový  Emi \,\! malý mollový  Emi^{7} \,\!
IV f durový  F \,\! velký  F^{7maj} \,\!
V g durový  G \,\! dominantní  G^{7} \,\!
VI a mollový  Ami \,\! malý mollový  Ami^{7} \,\!
VII h zmenšený  Hmi^{5-} \,\! malý zmenšený  Hmi^{7/5-} \,\!

Z tabulky v předchozím oddílu lze vyčíst i použití ostatních méně frekventovaných septakordů – například zvětšeného septakordu na třetím stupni stupnice harmonické moll.