Miloš Rejchrt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Miloš Rejchrt
Miloš Rejchrt
Miloš Rejchrt
Narození 19. října 1946
Ostrava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Bydliště CZE Praha
Národnost česká
Vzdělání Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání kazatel
Znám(á) jako kazatel, muzikant, herec
Ocenění Medaile Za zásluhy
Nábož. vyznání českobratrské evangelické
Manžel(ka) Jitka Rejchrtová
Děti 3 (1 syn a 2 dcery)
Příbuzenstvo
bratr Pavel Rejchrt
bratr Luděk Rejchrt
švagrová Noemi Rejchrtová

Miloš Rejchrt (* 19. října 1946, Ostrava) je evangelický farář a disident. V letech 1980 - 1981 byl mluvčím Charty 77. V současné době je v důchodu. Naposledy působil (do 30. listopadu 2011) jako druhý farář ve farním sboru Českobratrské církve evangelické v Praze 8 - Kobylisích (Kostel u Jákobova žebříku).[1] V Synodní radě ČCE zastával funkci 2. náměstka synodního seniora. Také působí jako překladatel z francouzštiny.

Působil ve folkové skupině Berani, napsal velké množství písní, řada z nich vyšla ve zpěvníku Svítá (1992). Je také autorem překladu písně Dezertér Borise Viana, kterou zpíval Jaromír Nohavica pod názvem Pánové nahoře.[2] Objevil se též jako herec ve filmu Žert, který byl natočen v roce 1968. Hrál tam roli třídního nepřítele vojáka Alexeje.[3]

Obsah

Životopis [editovat]

Vyrůstal do pěti let věku v Trhovém Štěpánově[4] a poté v Praze v Soukenické ulici na Novém Městě jako dítě kazatele žižkovského sboru Jednoty českobratrské a učitelky.[5][6] Jeho otec pocházel z evangelického sboru v Semonicích, byl synem podruhyně a venkovského ševce.[7] Miloš Rejchrt spolu se svými bratry přestoupili zpátky k evangelické církvi, nejstarší Luděk po vystudování teologické fakulty,[8] Pavel už před studiem teologie.[9] Stejně tak i Miloš Rejchrt, který vstoupil do sboru ve Vršovicích ke konci svých gymnaziálních let.[5] Po gymnáziu absolvoval Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu (1970). V prvních letech byl jeho spolužákem v ročníku mj. Vratislav Brabenec,[10] na stejné fakultě také tou dobou studoval Svatopluk Karásek.[11] Miloš Rejchrt již od základní školy psal vlastní písničky s křesťanskými texty,[12] některé texty překládal (v roce 1965 mohl na měsíc vyjet do Francie, kde objevil písničku Dezertér Borise Viana[13]), někdy psal texty k převzatým melodiím. Byl také v kontaktu s Jiřím Tichotou, se kterým sdílel oblibu ve spirituálech.[14] Asi v roce 1966 po zhlédnutí hry Václava Havla Vyrozumění založil po vzoru Semaforu Klub Divadla Na Zábradlí (fungoval do roku 1968), kde se poprvé s Havlem setkal.[15] V roce 1968 hrál ve filmu Žert a v souvislosti s tím o něm napsal v reportáži i na úvodní straně časopis Mladý svět.[16] Ve školním roce 1968–1969 studoval v Lausanne ve Švýcarsku.[17] V posledním roce studií se 19. června 1970 u Martina ve zdi po více než dvouleté známosti oženil.[18] V říjnu téhož roku byl ve stejném kostele společně s Tomášem Bískem ordinován synodním seniorem Václavem Kejřem.[19] Od listopadu pak působil jako vikář v České Lípě.[20] Kvůli svým kontaktům na Jiřího Hochmana, který měl na Českolipsku chalupu, kde se Rejchrt setkal např. s Jiřím Dienstbierem či Ladislavem Lisem, se o něho začala zajímat StB, 29. února 1972 byl poprvé předveden k výslechu.[21] K 30. říjnu 1972 byl zbaven státního souhlasu jako čtvrtý evangelický duchovní za normalizace (ale první, který nebyl zároveň trestně stíhán).[22]

Má bratry Pavla a Luďka.

Bibliografie [editovat]

Nuvola apps bookcase.svg

Přeložil také a svými statěmi doplnil knihu Jana Kalvína Malé pojednání o večeři Páně (Kalich, 2008).

Odkazy [editovat]

Související články [editovat]

Reference [editovat]

  1. VONDRA, Viktor. Miloš Rejchrt: Hospodin buď chválen za internet. Aktuálně.cz [online]. 2012-01-02 [cit. 2012-01-15]. Dostupné online.  
  2. Pánové nahoře (1982) [online]. Ostrava: Jaromír Nohavica, [cit. 2011-09-19]. Dostupné online.  
  3. Žert [online]. Praha: BONTONFILM a. s., [cit. 2011-09-19]. Dostupné online.  
  4. HÁJEK, Štěpán, PLZÁK, Michal: O něco svobodnější, Kalich 2002: s. 22.
  5. a b O něco svobodnější, s. 10.
  6. O něco svobodnější, s. 26.
  7. O něco svobodnější, s. 11.
  8. O něco svobodnější, s. 7.
  9. O něco svobodnější, s. 9.
  10. O něco svobodnější, s. 35.
  11. O něco svobodnější, s. 39.
  12. O něco svobodnější, s. 40.
  13. O něco svobodnější, s. 41.
  14. O něco svobodnější, s. 30.
  15. O něco svobodnější, s. 50–51.
  16. O něco svobodnější, s. 48–49.
  17. O něco svobodnější, s. 51.
  18. O něco svobodnější, s. 65.
  19. O něco svobodnější, s. 67.
  20. O něco svobodnější, s. 64.
  21. O něco svobodnější, s. 74.
  22. O něco svobodnější, s. 82–83.

Externí odkazy [editovat]

logo Wikicitátů
Projekt Wikicitáty má sbírku citátů na téma