Miloš Rejchrt
| Miloš Rejchrt | |
 Miloš Rejchrt |
|
| Narození | 19. října 1946 Ostrava  Československo |
|---|---|
| Bydliště |  Praha |
| Národnost | česká |
| Vzdělání | Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | kazatel |
| Znám(á) jako | kazatel, muzikant, herec |
| Ocenění | Medaile Za zásluhy |
| Nábož. vyznání | českobratrské evangelické |
| Manžel(ka) | Jitka Rejchrtová |
| Děti | 3 (1 syn a 2 dcery) |
| bratr | Pavel Rejchrt |
|---|---|
| bratr | Luděk Rejchrt |
| švagrová | Noemi Rejchrtová |
Miloš Rejchrt (* 19. října 1946, Ostrava) je evangelický farář a disident. V letech 1980 - 1981 byl mluvčím Charty 77. V současné době je v důchodu. Naposledy působil (do 30. listopadu 2011) jako druhý farář ve farním sboru Českobratrské církve evangelické v Praze 8 - Kobylisích (Kostel u Jákobova žebříku).[1] V Synodní radě ČCE zastával funkci 2. náměstka synodního seniora. Také působí jako překladatel z francouzštiny.
Působil ve folkové skupině Berani, napsal velké množství písní, řada z nich vyšla ve zpěvníku Svítá (1992). Je také autorem překladu písně Dezertér Borise Viana, kterou zpíval Jaromír Nohavica pod názvem Pánové nahoře.[2] Objevil se též jako herec ve filmu Žert, který byl natočen v roce 1968. Hrál tam roli třídního nepřítele vojáka Alexeje.[3]
Obsah |
Životopis [editovat]
Vyrůstal do pěti let věku v Trhovém Štěpánově[4] a poté v Praze v Soukenické ulici na Novém Městě jako dítě kazatele žižkovského sboru Jednoty českobratrské a učitelky.[5][6] Jeho otec pocházel z evangelického sboru v Semonicích, byl synem podruhyně a venkovského ševce.[7] Miloš Rejchrt spolu se svými bratry přestoupili zpátky k evangelické církvi, nejstarší Luděk po vystudování teologické fakulty,[8] Pavel už před studiem teologie.[9] Stejně tak i Miloš Rejchrt, který vstoupil do sboru ve Vršovicích ke konci svých gymnaziálních let.[5] Po gymnáziu absolvoval Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu (1970). V prvních letech byl jeho spolužákem v ročníku mj. Vratislav Brabenec,[10] na stejné fakultě také tou dobou studoval Svatopluk Karásek.[11] Miloš Rejchrt již od základní školy psal vlastní písničky s křesťanskými texty,[12] některé texty překládal (v roce 1965 mohl na měsíc vyjet do Francie, kde objevil písničku Dezertér Borise Viana[13]), někdy psal texty k převzatým melodiím. Byl také v kontaktu s Jiřím Tichotou, se kterým sdílel oblibu ve spirituálech.[14] Asi v roce 1966 po zhlédnutí hry Václava Havla Vyrozumění založil po vzoru Semaforu Klub Divadla Na Zábradlí (fungoval do roku 1968), kde se poprvé s Havlem setkal.[15] V roce 1968 hrál ve filmu Žert a v souvislosti s tím o něm napsal v reportáži i na úvodní straně časopis Mladý svět.[16] Ve školním roce 1968–1969 studoval v Lausanne ve Švýcarsku.[17] V posledním roce studií se 19. června 1970 u Martina ve zdi po více než dvouleté známosti oženil.[18] V říjnu téhož roku byl ve stejném kostele společně s Tomášem Bískem ordinován synodním seniorem Václavem Kejřem.[19] Od listopadu pak působil jako vikář v České Lípě.[20] Kvůli svým kontaktům na Jiřího Hochmana, který měl na Českolipsku chalupu, kde se Rejchrt setkal např. s Jiřím Dienstbierem či Ladislavem Lisem, se o něho začala zajímat StB, 29. února 1972 byl poprvé předveden k výslechu.[21] K 30. říjnu 1972 byl zbaven státního souhlasu jako čtvrtý evangelický duchovní za normalizace (ale první, který nebyl zároveň trestně stíhán).[22]
- 1972 zbaven státního souhlasu, do roku 1989 topič parních kotlů
- 1980 – 1981 mluvčí Charty 77
- 1990 – 1997 vikář v Praze 6 – Dejvicích
- 1997 – 1999 vedoucí náboženské redakce Českého rozhlasu
- 2000 – 2001 seniorátní farář, učitel na Evangelické akademii
- 2002 – 2006 farář u Salvátora v Praze
- 2006 – farář v Praze 9 – Horních Počernicích
- 2006 – 2011 farář v kostele u Jákobova žebříku v Praze 8 – Kobylisích
Bibliografie [editovat]
- Evangelický kořen, 1997 – přednáška
- Strachy se mění, 2001 – fejetony
- Štěpán Hájek, Michal Plzák: O něco svobodnější, 2002 – rozhovory s Milošem Rejchrtem
Přeložil také a svými statěmi doplnil knihu Jana Kalvína Malé pojednání o večeři Páně (Kalich, 2008).
Odkazy [editovat]
Související články [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ VONDRA, Viktor. Miloš Rejchrt: Hospodin buď chválen za internet. Aktuálně.cz [online]. 2012-01-02 [cit. 2012-01-15]. Dostupné online.
- ↑ Pánové nahoře (1982) [online]. Ostrava: Jaromír Nohavica, [cit. 2011-09-19]. Dostupné online.
- ↑ Žert [online]. Praha: BONTONFILM a. s., [cit. 2011-09-19]. Dostupné online.
- ↑ HÁJEK, Štěpán, PLZÁK, Michal: O něco svobodnější, Kalich 2002: s. 22.
- ↑ a b O něco svobodnější, s. 10.
- ↑ O něco svobodnější, s. 26.
- ↑ O něco svobodnější, s. 11.
- ↑ O něco svobodnější, s. 7.
- ↑ O něco svobodnější, s. 9.
- ↑ O něco svobodnější, s. 35.
- ↑ O něco svobodnější, s. 39.
- ↑ O něco svobodnější, s. 40.
- ↑ O něco svobodnější, s. 41.
- ↑ O něco svobodnější, s. 30.
- ↑ O něco svobodnější, s. 50–51.
- ↑ O něco svobodnější, s. 48–49.
- ↑ O něco svobodnější, s. 51.
- ↑ O něco svobodnější, s. 65.
- ↑ O něco svobodnější, s. 67.
- ↑ O něco svobodnější, s. 64.
- ↑ O něco svobodnější, s. 74.
- ↑ O něco svobodnější, s. 82–83.
Externí odkazy [editovat]
- Vystoupení Miloše Rejchrta v televizním pořadu Uvolněte se, prosím (19. června 2009)
- kostel u Jákobova žebříku v Praze 8
- kostel u Salvátora v Praze 1
- Miloš Rejchrt, 57 písní, Databáze křesťanských děl
