Středolabská tabule

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Středolabská tabule

Soutok Labe s laterálním kanálem u Mělníka

Nejvyšší bod vrstevnice (400 m n. m.)
Délka 105 km
Rozloha 2208 km²
Střední výška 215 m

Nadřazená jednotka Středočeská tabule
Sousední
jednotky
Dolnooharská tabule
Jizerská tabule
Jičínská pahorkatina
Východolabská tabule
Železné hory
Hornosázavská pahorkatina
Benešovská pahorkatina
Pražská plošina
Podřazené
jednotky
Nymburská kotlina
Čáslavská kotlina
Mělnická kotlina
Mrlinská tabule
Českobrodská tabule

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Středolabská tabule na mapě Česka
Středolabská tabule na mapě Česka
Horniny usazeniny, krystalinikum
Povodí Labe
Souřadnice 50°8′ s. š., 14°52′ v. d.

Středolabská tabule je český geomorfologický celek nacházející se v jižní části oblasti Středočeská tabule. Zaujímá části krajů Středočeského, Ústeckého, Pardubického, Královéhradeckého, Vysočiny a Prahy.

Poloha a sídla[editovat | editovat zdroj]

Území celku se rozkládá zhruba mezi městy Mělník a Kralupy nad Vltavou na severozápadě, Lysá nad Labem na severu, Kopidlno na severovýchodě, Chlumec nad Cidlinou na východě, Kutná Hora a Golčův Jeníkov na jihovýchodě, Kostelec nad Černými lesy na jihu a Praha na jihozápadě. Zcela uvnitř se z větších měst nacházejí Neratovice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Čelákovice, Český Brod, Nymburk, Poděbrady, Kolín, Čáslav a Milovice.

Charakter území[editovat | editovat zdroj]

Území má ráz ploché pahorkatiny, tvořené horninami svrchní křídy a místy jejich odkrytého krystalinického, proterozoického a permského podloží. Představuje erozně až strukturně denudační a akumulační reliéf plošinného, kotlinného a ploše pahorkatinného rázu se zarovnanými povrchy, suky, říčními terasami, údolními nivami a tvary na spraších a vátých píscích. Šíří se v širokém pruhu při středním toku Labe, dolním toku Vltavy a při dalších labských přítocích (např. Výrovka, Doubrava, Mrlina, Cidlina).[1]

Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]

Celek Středolabská tabule (dle značení Jaromíra Demka VIB-3) se geomorfologicky člení na pět podcelků: Nymburská kotlina (VIB-3A) v centru a na východě, Čáslavská kotlina (VIB-3B) na jihovýchodě, Mělnická kotlina (VIB-3C) na severozápadě, Mrlinská tabule (VIB-3D) na severovýchodě a Českobrodská tabule (VIB-3E) na jihu a západě. Tabule sousedí s celky Dolnooharská tabule na severozápadě, Jizerská tabule a Jičínská pahorkatina na severu, Východolabská tabule na východě, Železné hory a Hornosázavská pahorkatina na jihovýchodě, Benešovská pahorkatina na jihu a Pražská plošina na jihozápadě.[1]

Kompletní geomorfologické členění celé Středolabské tabule uvádí následující tabulka:

Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším bodem celku je vrstevnice (400 m) v Českobrodské tabuli, při hranici s Benešovskou pahorkatinou.[2]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno : AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.  
  2. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha : Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]