Potštejn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Potštejn
Potštejn

Potštejn

znak obce Potštejnvlajka obce Potštejnznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0524 576671
kraj (NUTS 3): Královéhradecký (CZ052)
okres (NUTS 4): Rychnov nad Kněžnou (CZ0524)
obec s rozšířenou působností: Rychnov nad Kněžnou
pověřená obec: Vamberk
historická země: Čechy
katastrální výměra: 9,05 km²
počet obyvatel: 924
nadmořská výška: 315 m
PSČ: 517 43
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 2
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Obecní úřad Potštejn
Lázeňská 93
517 43 Potštejn
starosta / starostka: Petr Dostál
Oficiální web: http://www.potstejn.cz
E-mail: ou.potstejn@tiscali.cz

Potštejn (Česko)
Red pog.png
Potštejn, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Potštejn (něm. Pottenstein) je obec v Královéhradeckém kraji v okrese Rychnov nad Kněžnou.
Nachází se zhruba 4,5 km jihovýchodně od Vamberk. K 1. lednu 2013 zde žilo 924 stálých obyvatel. Od konce 19. století až do roku 1924 se používal název Potštýn nad Orlicí.

Poloha a přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Obec se rozkládá na obou březích Divoké Orlice na úpatí vrchu Kapraď (529 m.n.m.) a hradního kopce. Sousedí s katastry obcí Záměl, Vamberk-Merklovice, Litice nad Orlicí, Sopotnice, Polom, Proruby, Velká Lhota, Chleny a Doudleby nad Orlicí. Z geologického hlediska leží v tzv. potštejnské antiklinále, jejíž jádro tvoří tmavý granodiorit, těžený ve stěnovém etážovém lomu Černá skála ve východní části katastru obce. Mezi hradním kopcem a Kapradí se koryto řeky Divoké Orlice zahlubuje až do krystalických hornin skalního podkladu. Prudké svahy, které řeka vytváří, jsou pokryty rozsáhlými souvislými smíšenými a listnatými porosty, původní dřevinná skladba lesů Středního Poorličí je dochována v rezervaci Modlivý důl.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jméno získala obec podle stejnojmenného hradu, nazvaného podle svého zakladatele Půty z rodu Drslaviců: Půtův kámen, Puttenstein, zkomoleně Potštejn. Hrad byl založen na sklonku 13. století, nejstarší zmínka o podhradí pochází z 50. let 14. století.

Jedním z nejznámějších majitelů hradu byl Mikuláš z Potštejna, v obecném povědomí známý jako loupeživý rytíř. Patřil k nejhouževnatějším odpůrcům Lucemburků v Čechách. Z tohoto důvodu moravský markrabě Karel v roce 1339 hrad oblehl a po devítitýdenním obléhání jej dobyl. Mikuláš přitom našel v sutinách hradu smrt. Hrad byl záměrně pobořen, ale již mezi lety 1355-1358 jej Karel IV. nechal opět vystavět. Ve druhé polovině 15. století vlastnil hrad i panství Potštejn český král Jiří z Poděbrad a jeho synové. Panství však bylo často zastavováno, mezi jinými také bývalému husitskému hejtmanovi Bedřichovi ze Strážnice, který zde zemřel.

V roce 1497 získal celé rozlehlé potštejnské panství Vilém II. z Pernštejna. Na počátku 16. století byl hrad přestavěn a přeměněn v reprezentativní šlechtické sídlo. V roce 1556 však byli donuceni Pernštejnové vzhledem k tíživé ekonomické situaci potštejnské panství prodat, jeho novým majitelem se stal rýnský falckrabě Arnošt. Ten po dvou letech rozlehlé panství rozdělil na několik částí a postupně odprodal různým šlechtickým rodům. Samotný Potštejn v roce 1558 koupil Václav Hrzán z Harasova a na Jenšteině. Hrzánové z Harasova vlastnili panství Potštejn, které kromě hradu, městečka Potštejna a města Kostelec nad Orlicí tvořilo dalších 18 vesnic nebo jejích částí, do roku 1629, kdy jej jako silně zadlužené odkoupil Kašpar z Grambu.

Zámek

V době 17. století přestal hrad sloužit jako sídlo vrchnosti a pustl. V roce 1746 získal potštejnské panství, zmenešené již v době třicetileté války o město Kostelec nad Orlicí a několik dalších vsí, slezský emigrant Jan Ludvík Harbuval Chamaré. Za něho se městečko Potštejn dočkalo nového rozkvětu. Byla zde zřízena tkalcovna, bělírna plátna a manufaktura na zpracovávání hedvábí. Mezi lety 1749-1755 byl v obci vystavěn zámek čtvercového půdorysu, který se později stal majetkem Dobřenských z Dobřenic.

V druhé polovině 19. století došlo k dalšímu rozvoji obce, který urychlilo zřízení železničního spojení prostřednictvím Severozápadní dráhy v roce 1873. Poslední čtvrtstoletí jsou již ve znamení intenzivního veřejného a spolkového života a také proměny obce v populární letovisko. V roce 1881 zde byl zřízen Okrašlovací spolek, který z vlastních prostředků na cestě od mostu k jezu vysázel lipové stromořadí. Dnes tato promenáda patří vedle hradu k hlavním dominantám Potštejna. Nastávající kosmopolitní charakter dříve spíše nenápadné obce podtrhlo také zřízení prvního sboru obnovené Jednoty bratrské v roce 1870 a příchod jejího prvního duchovního správce z hornolužického Ochranova. V následujících letech odtud vyvíjel intenzivní misijní činnost v celém Podorlicku a na podporu chudších obyvatel zorganizoval v Potštejně domácí výrobu knoflíků pro firmu Wees & Weiss v holandském Zeistu.

Letovisko[editovat | editovat zdroj]

Promenáda Pod lipami

Na konci 19. století se stal Potštejn oblíbeným letoviskem, v němž trávila letní měsíce řada osobností společenského života. Byli mezi nimi vědci, spisovatelé, hudebníci i politici. Popularitě místa napomohla jeho poloha, příhodné klimatické poměry a dobré dopravní spojení. Hlavním propagátorem Potštejna se stal Jan Urban Jarník, dlouholetý předseda zdejšího Okrašlovacího spolku, který vydatně podporoval i rostoucí zájem o Potštejn. Zřídil zde říční lázně s čítárnou a kulečníkem, dva tenisové kurty, krytý kuželník a na promenádě „Pod lipami“ vystavěl jubilejní pavilon. Od roku 1887 spolek pravidelně uveřejňoval seznam letních hostů, kterým se snažil prostředkovat ubytování v soukromých bytech. Řada osobností si zde do konce století vystavěla vily, které doposud výrazně ovlivňují vzhled některých částí obce. Kulturní program hostům zajišťovaly pravidelné koncerty a divadelní představení. Z dlouhé řady jmen potštejnských hostů lze zmínit Tomáše G. Masaryka, pedagoga a filozofa Gustava Adolfa Lindnera, historiky Josefa Kalouska, Václava V. Tomka, Antonína Rezka, Josefa Emlera a Karla Tieftrunka a estetika Otakara Hostinského. Do Potštejna nacházeli cestu i profesoři vídeňské a varšavské univerzity. Letovisko si oblíbili také spisovatelé Josef Václav Sládek a Jaroslav Vrchlický, hudební skladatel Karel Bendl a malíři Karel a Adolf Liebscherové. V období první republiky zájem o Potštejn sice oslábl, ale obec si nadále zachovávala charakter letoviska.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Dům prof. Jana Urbana Jarníka

Současný vzhled části obce stále ovlivňuje jeho někdejší význam letoviska. Vedle dochovaných vil z konce 19. století lze spatřit i stavby roubených domů lidového charakteru. V době nedávné se dočkala úprav a zpřístupnění také některá zákoutí, spojená s pobyty letních hostů, např. skalní stěna Bendlovka v západním svahu hradního kopce, oblíbené místo skladatele Karla Bendla. V obci se zejména v posledních letech čile rozvíjí spolkový život. V roce 2009 byla obnovena Ochotnicko-čtenářská beseda Orlice, v září 2010 byl založen Okrašlovací spolek v Potštejně, který svými aktivitami navazuje na činnost svého předchůdce z let 18821950. V roce 2013 se v prostorách hradu konal první ročník festivalu Divadelní Potštejn.

V obci nechybí základní občanská vybavenost (pošta, zdravotnické zařízení, škola), od roku 2007 vzrůstá počet stálých obyvatel. Výrobu lokálního charakteru zastupuje několik firem. Na konci roku 2013 začala rekonstrukce někdejšího vrchnostenského pivovaru, který má opět sloužit svému původnímu účelu. Díky své poloze, přírodním krásám blízkého okolí a dochovaným kulturním památkám obec nadále těží z turistického ruchu, zejména v letním období.

V Potštejně a jeho bezprostředním okolí jsou tři okruhy naučných stezek:

  • Žlutá trasa stoupá z obce kolem místa bývalé lanovky hraběte Harbuvala-Chamaré na hrad Velešov, dále pokračuje na vrcholovou partii Kapradě s panoramatickým výhledem do kraje Podorlicka a východního Hradecka a po strmém klesání Modlivým dolem se podle koryta řeky Divoké Orlice navrací zpět do Potštejna.
  • Červená trasa vede nejstarší částí obce na hradní kopec a její zastavení jsou zaměřena na historii hradu a jeho středověký fortifikační systém.
  • Nejkratší zelená trasa, tzv. lesácká stezka, vychází z parkoviště nad serpentinou u Záměle a vede na bývalý hrad Velešov. Některá její zastavení jsou věnována lokální přírodě.

Se vzdálenějšími turistickými lokalitami spojují Potštejn čtyři trasy:

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Potštejně.
Letecký pohled na hrad Potštejn s částí obce
Kostel sv. Vavřince
Část obce zvaná Městečko
Kostel obnovené Jednoty bratrské

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Potštejnem prochází železniční trať Týniště nad Orlicí - Letohrad se stanicí Potštejn (zastavují zde všechny vlaky).

Potštejn protíná silnice I/14 z Vamberka do Ústí nad Orlicí. Na území obce se dále nachází několik silnic III. třídy:

  • III/01425 spojující silnici I/14 s železniční stanicí Potštejn
  • III/01426 spojující Potštejn (silnici I/14) s Brnou
  • III/3167 v západní části katastru spojující Proruby a Záměl
  • III/3169 spojující Potštejn (silnici I/14) s Doudlebami

Potštejnem prochází i značené cyklotrasy 4046, 4071, 4312 a 4321.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BAHLCKE, Joachim - EBERHARD, Winfried - POLÍVKA, Miloslav (red.). Lexikon historických míst Čech, Moravy a Slezska. Praha 2001, 438-439
  • DRAGOUN, Bohumír (red.). Almanach obce Potštejn 1259–2009. K 750 letům obce. [Potštejn 2009]
  • HELFERT, Jaroslav. Pomístné názvy v Potštejně a v okolí. Potštejn 1945
  • HELFERT, Jaroslav. Farní kostel sv. Vavřince. Potštejn 1946
  • HELFERT, Jaroslav. Hřbitovní kostelík sv. Marka. Potštejn 1946
  • HABELTOVÁ, Marie - KLÍMA, Jiří Václav. Potštýn. Práce a vzpomínky letních hostí a přátel zátiší potštýnského. Potštýn 1897
  • KOKEŠOVÁ, Helena. Návštěvy univerzitních profesorů v Potštejně. In: Cestování Čechů a Poláků v 19. a 20. století. Sborník z mezinárodní vědecké konference (Praha 6. – 7. 9. 2007). Red. Petr Kaleta a Lukáš Novosad. Praha 2008, 156–166
  • KRATOCHVÍL, Vilém. Potštejn pod erbem rodu Harbuval Chamaré. Potštejn 2008
  • PIVEC, Rudolf. Potštejn. Průvodce. Potštejn 1987
  • ŘEZNÍK, Miloš. Potštejnská větev Dobřenských z Dobřenic. In: Východočeský sborník historický 4 (1994), 175–188
  • SMUTNÝ, Bohumír. Jan Ludvík Harbuval Chamaré a jeho hospodářská a organizační činnost. In: Sborník prací východočeských archivů 1 (1970), 81–100
  • SMUTNÝ, Bohumír. Loscani a Chamaré o východočeském plátenictví. Studie o hospodářské politice habsburské monarchie mezi slezskými válkami a válkou sedmiletou a edice korespodence z let 1754–1757. Zámrsk 1998

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo Potštejn ve Wikislovníku

Kategorie Potštejn ve Wikimedia Commons