Čeněk Hevera
Čeněk Hevera (7. prosince 1836 Kolín - 27. ledna 1896 tamtéž) byl český politik za staročeskou stranu, organizátor hospodářského života na Kolínsku a odborný spisovatel. Podílel se na vzniku průmyslových podniků, usiloval o rozvoj družstevních záložen. V letech 1874-89 zasedal v českém zemském sněmu a 1875-90 na Říšské radě. Byl autorem řady publikací, zejména s ekonomickou a správní tematikou.
[editovat] Život
Narodil se v Kolíně 7. prosince 1836. Brzy ztratil oba rodiče a musel se starat o tři mladší bratry. Pevnou vůlí se mu ale podařilo překonat nesnáze a soukromě si zajistit vzdělání, které jiní získávali na vysokých školách.[1]
Pracoval nejprve na okresním úřadě v Přibyslavi[2] a roku 1865 získal místo okresního tajemníka v Kolíně. Usiloval o rozvoj okresu. Jako člen výboru okresní hospodářské a průmyslové jednoty se podílel na založení banky, akciového skladu na střižní zboží a továrny na umělá hnojiva. Podporoval také české vlastenecké iniciativy.[1] Jeho zásluhou byl také v Kolíně vybudován železný most.[3]
Snažil se o rozvoj družstevních záložen. Reorganizoval kolínskou záložnu, která pak poskytovala rozsáhlé úvěry drobným rolníkům. Roku 1873 se na sjezdu v Mladé Boleslavi vyslovil pro podporu českých peněžních ústavů. O dva roky později byl povolán do komise pro povznesení hospodářského úvěru. Jeho názory se lišily od postojů dalších členů a když se je pokusil zveřejnit v deníku Politik, byl článek zkonfiskován.[1]
V letech 1868-72 byl hlavním řečníkem na několika táborech lidu — ve Vysoké a Malíně na Kutnohorsku a v Ledči nad Sázavou. Počátkem 70. let také uskutečnil několik cest: 1870 po Čechách, Německu a Belgii, 1871 do Švýcarska a o dva roky později do Francie.[1]
V letech 1874-89 zasedal v českém zemském sněmu jako poslanec staročeské strany za venkovské obce okresů Hradec Králové a Nechanice. V letech 1875-90 byl rovněž poslancem rakouské Říšské rady za venkovské obce Kolínska. Zaměřil se tam zejména na národohospodářské otázky.[2]
Jeho přičiněním získala Česká akademie věd a umění Šichův fond ve výši cca 48 tisíc zlatých.[4]
Za zásluhy byl jmenován čestným občanem několika obcí a čestným členem řady spolků.[2]
[editovat] Dílo
Hevera byl známý jako odborný spisovatel, zejména v oblasti národního hospodářství a veřejné správy.[1] Knižně vydal např.:[5]
- Švýcarsko, jeho ústava, jeho vláda, jeho samospráva (1875)
- Lesy v Čechách (1877)
- Vězenství a ústavy dobročinné (1882)
- Český kupec a živnostník : jejich daně a poplatky (1885)
- Obrana celní na ochranu českého rolnictví a průmyslu (1885, projev na hospodářském sjezdu v Chotěboři)
- Banka rakousko-uherská : (bývalá národní banka) : její podstata, nynější ústrojí a působnosť'' (1886)
- Daň a průmysl cukerní u nás a jinde (1887)
- Ochrana a obrana rolnictva proti následkům způsobeným krupobitím (1890), projev v Žehuni
- Švýcarské školství (1892)
Posmrtně vyšla Podrobná mapa okolí pražského a 365 odpoledních výletů z Prahy, na jejichž sestavení se podílel.
[editovat] Reference
- ↑ a b c d e Čeněk Hevera. Světozor, 1880-05-21, roč. 14, čís. 21, s. 250. Dostupné online [cit. 2011-09-10].
- ↑ a b c Čeněk Hevera mrtev. Národní listy, 1896-01-28, roč. 36, čís. 27, s. 4. Dostupné online [cit. 2011-09-10].
- ↑ Čeští poslanci na říšské radě. Světozor, 1885-09-25, roč. 19, čís. 41, s. 653. Dostupné online [cit. 2011-09-10].
- ↑ Čeněk Hevera. Světozor, 1896-01-31, roč. 30, čís. 12, s. 144. Dostupné online [cit. 2011-09-10].
- ↑ Podle seznamu prací v NK ČR.
