Klejnárka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Klejnárka
Klejnárka u Chedrbí nad soutokem s Paběnickým potokem
Klejnárka u Chedrbí nad soutokem s Paběnickým potokem
Základní informace
Délka toku 40,3 km
Plocha povodí 350,1 km²
Průměrný průtok 1,32 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-04-01-004
Pramen
u obce Dobrovítov
49° 46′ 48″ s. š., 15° 18′ 58,6″ v. d.
516,5 m n. m.
Ústí
do Labe u Starého Kolína
50° 1′ 13,3″ s. š., 15° 16′ 24,3″ v. d.
193,5 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Středočeský kraj - Zbýšov, Močovice, Církvice, Nové Dvory, Starý Kolín)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe
Říční síť Klejnárky.png
Povodí Klejnárky

Klejnárka je malá řeka na Kutnohorsku ve Středočeském kraji ústící zleva do Labe nedaleko Kolína u obce Starý Kolín v nadmořské výšce 193,5 m. Délka toku činí 40,3 km.[1] Plocha povodí měří 350,1 km².[1]

Obsah

Průběh toku [editovat]

Klejnárka pramení na Českomoravské vrchovině asi 5 km jihozápadně od Zbýšova u obce Dobrovítov jako Jánský potoknadmořské výšce 516,5 m. Teče převážně severním až severozápadním směrem. Na horním toku v obci Zbýšov napájí velký Zbýšovský a Pilský rybník, pod kterým přijímá zleva svůj první větší přítok nazývaný Krchlebský potok. V tomto úseku je též někdy označována jako Opatovický potok podle osady Opatovice, kterou protéká níže po proudu. U Doudovského mlýna, který se nachází jihozápadně od vsi Březí výrazně posilují tok zleva Senetínský potok a po několika stech metrech zprava Vranidolský potok. Odtud si říčka razí cestu hlubokým, zalesněným, skalnatým údolím přes Krchlebskou dubinu ke vsi Chedrbí, kde přijímá zleva Paběnický potok. Zde je již označována jako Klejnárka. Po dalších zhruba 10 km odtud severním směrem protéká v těsné blízkosti historického města Čáslav. Od Čáslavi pokračuje na severozápad rovinatou krajinou k obci Nové Dvory, kde z levé strany přijímá svůj největší přítok říčku Vrchlici, přitékající z jihozápadu od Kutné Hory. Po dalších 6 km severozápadním směrem se Klejnárka spojuje u Starého Kolína se starým labským ramenem, které se nazývá Černá struha. Společný tok nesoucí jméno říčky je dlouhý 1,5 km.

Větší přítoky [editovat]

Vodní režim [editovat]

Průměrný průtokústí činí 1,32 m³/s.[9]

Hlásný profil:[10]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok stoletá voda
Chedrbí 22,45 92,56 km² 0,46 m³/s 48,6 m³/s

Využití [editovat]

Vodáctví [editovat]

Říčka je sjízdná po jarním tání, či vydatných deštích. Jako začátek plavby lze zvolit místo v lesnatém údolí pod vsí Březí, pod soutokem s Vranidolským potokem. Obtížnost úseku Březí - Chedrbí je WW1 až WW2. Šířka toku se zde pohybuje od 3 do 5 m. Níže po proudu protéká říčka rovinatou, méně zajímavou krajinou při nízké vodácké obtížnosti.

Fotogalerie [editovat]

Odkazy [editovat]

Reference [editovat]

  1. a b Základní charakteristiky toku Klejnárka a jeho povodí [online]. [cit. 2010-02-18]. Dostupné online.  
  2. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 105) [online]. [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.  
  3. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 106) [online]. [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.  
  4. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 102) [online]. [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.  
  5. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 110) [online]. [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.  
  6. a b c HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 112) [online]. [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.  
  7. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 113) [online]. [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.  
  8. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 111) [online]. [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.  
  9. Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha : Academia, 1984. 316 s. s. 136.  
  10. Hlásný profil stanice Chedrbí [online]. [cit. 2010-02-18]. Dostupné online.  

Externí odkazy [editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu