Bohuslav Vrbenský
| MUDr. Bohuslav Vrbenský | |
|---|---|
![]() |
|
|
poslanec Revolučního nár. shromáždění
|
|
| Ve funkci: 1918 – 1920 |
|
|
poslanec Národního shromáždění ČSR
|
|
| Ve funkci: 1920 – 1923 |
|
|
|
|
| Ve funkci: 1918 – 1919 |
|
| Nástupce | Fedor Houdek |
|
|
|
| Ve funkci: 1920 – 1920 |
|
| Předchůdce | Antonín Hampl |
| Nástupce | František Kovářík |
|
|
|
| Ve funkci: 1921 – 1922 |
|
| Předchůdce | Ladislav Prokop Procházka |
| Nástupce | Jan Šrámek |
|
|
|
| Narození | 30. března 1882 Opočnice |
| Úmrtí | 25. listopadu 1944 Moskva |
| Politický subjekt | nár. soc. Neodv. soc. str. dělnická KSČ |
| Vzdělání | Univerzita Karlova |
Bohuslav Vrbenský (30. března 1882, Opočnice – 25. listopadu 1944, Moskva, Sovětský svaz) byl český stomatolog, novinář, politik, ministr a poslanec Národního shromáždění republiky Československé za Československou socialistickou stranu (pozdější národní socialisté). Později byl zakladatelem Neodvislé socialistické strany dělnické a nakonec členem Komunistické strany Československa.
Obsah |
Biografie[editovat]
Studoval na české lékařské fakultě v Praze. V letech 1904–1906 působil ve funkci předsedy Svazu českého studentstva. Před první světovou válkou patřil k představitelům českého anarchisticko-komunistického hnutí a byl jedním ze zakladatelům Federace českých anarchistů. V letech 1914–1917 byl internován rakouskými úřady.[1]
V dubnu 1918 se mu podařilo převést větší část českých anarchistů do národně socialistické strany. V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění za socialisty (národní socialisty).[2] Působil ve funkci předsedy jejich poslaneckého klubu.
V té době došlo též k vypracování nového programu strany, který byl podstatným způsobem ovlivněn právě i anarchisty. V tomto novém programu Vrbenský mimo jiné požadoval, aby byla sféra státní moci odloučena od sféry hospodářské. Státní socialismus odmítal a předpokládal, že národ svěří znárodněné výrobní prostředky v držbu a správu bezprostředním výrobcům či jejich odborům, po případě spotřebitelům. Kromě těchto požadavků zde byly i požadavky kulturní, obsahující odluku církve od státu a odcírkevnění škol. S pozdějším odchodem anarchistů ze strany byl tento program v tichosti opuštěn.[1]
Zastával i četné vládní posty. V letech 1918–1919 působil jako ministr výživy lidu ve vládě Karla Kramáře, v roce 1920 byl ministrem veřejných prací v druhé vládě Vlastimila Tusara a v letech 1921–1922 zastával post ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy ve vládě Edvarda Beneše.[3] Podílel se mimo jiné na prosazení výstavby a koncepce Státního zdravotního ústavu Republiky československé.
Roku 1923 společně s dalšími bývalými anarchisty hlasoval v Národním shromáždění s komunistickými poslanci proti zákonu na ochranu republiky. Za toto rozhodnutí byl společně s ostatními 3. března téhož roku ze strany vyloučen.[1] Ztratil i poslanecký mandát. Jeho křeslo ve sněmovně jako náhradnice obsadila roku 1923 Otilie Podzimková.[4] V letech 1923–1925 se stal předsedou nově vzniklé Neodvislé socialistické strany dělnické, která byla založena bývalými anarchisty. V roce 1925 vstoupili její členové do KSČ.[1]
V letech 1934–1939 zastával funkci předsedy Svazu přátel SSSR, v letech 1938–1939 byl náměstkem pražského primátora Petra Zenkla. Počátkem nacistické okupace byl krátkou dobu vězněn a po svém propuštění emigroval do SSSR, kde začala jeho úzká spolupráce s Gottwaldovou skupinou. Od ledna 1942 působil jako člen exilové Státní rady československé v Londýně a delegát Československého červeného kříže v SSSR. Podílel se na budování československých jednotek v SSSR.[1]
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ a b c d e kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha : Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 588–589. (česky)
- ↑ Bohuslav Vrbenský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-11-15]. Dostupné online. (česky)
- ↑ kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha : Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 660–662. (česky)
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-11-15]. Dostupné online. (česky)
Literatura[editovat]
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 499.
Externí odkazy[editovat]
- Poslanci československého Národního shromáždění
- Českoslovenští ministři zdravotnictví
- Českoslovenští ministři veřejných prací
- Českoslovenští ministři pro zásobování lidu
- Českoslovenští politici české národnosti
- Čeští lékaři
- Čeští anarchisté
- Čeští novináři
- Členové České strany národně sociální
- Členové KSČ
- Narození 1882
- Úmrtí 1944
- Pohřbení na Olšanech
