František Lydie Gahura
| František Lydie Gahura | |
 František Lydie Gahura |
|
| Narození | 10. října 1891 Zlín,  Rakousko-Uhersko |
|---|---|
| Úmrtí | 15. září 1958 Brno,  Československo |
František Lydie Gahura (10. října 1891, Zlín - 15. září 1958, Brno) byl český architekt a sochař. Patří mezi nejvýznamnější české architekty, sochaře tvořící v duchu funkcionalismu.
Obsah |
[editovat] Studium
- 1902 - 1910 vystudoval měšťanskou školu a v Uherském Hradišti se vyučil štukatérem
- 1910 - 1914 Umělecko-průmyslová škola v Praze - modelování u J. Drahoňovského
- 1914 - 1917 studium architektury u J. Plečnika
- 1919 - 1923 pokračoval ve studiu architektury na Akademii výtvarných umění u Jana Kotěry
[editovat] Život
Hned po ukončení studií byl zaměstnán ve stavebním oddělení firmy Baťa ve Zlíně, kde pracoval do roku 1946. Proslavil se jako sochař. K jeho raným dílům patří socha J. A. Komenského a v roce 1920 sochy Františka Bartoše a Boženy Němcové. Až s určitým zpožděním se začal uplatňovat jako architekt a urbanista. Na jeho schopnosti upozornil Tomáše Baťu právě jeho profesor Jan Kotěra, když projektoval zahradní obytnou čtvrť pro zaměstnance továrny.
V jeho tvorbě se spojoval cit umělce s racionalizmem architekta-inženýra, připraveného plnit výtvarné myšlenky v architektonické praxi, ale i teoreticky domýšlet a řešit aktuální estetické problémy. Když v roce 1923 profesor Kotěra zemřel, zadal Baťa Gahurovi projekt dokončit. Tak vznikl první dílčí stavební plán zlínské čtvrti Letná a Tomáš Baťa v něm našel ideálního partnera pro své záměry. Gahura postupně nakreslil zastavovací plány dalších zlínských zahradních čtvrtí. Vrcholem jeho urbanistické tvorby byl Regulační plán Velkého Zlína z roku 1934, který si udržel kontinuitu až do dnešní doby. Zaobíral se celým zlínským regionem a byl autorem celé řady účelových staveb.
V technickém rozvoji stavebnictví hledal nový estetický výraz architektury. Zavedl zlínský monolitický železobetonový skelet 6,15 × 6,15 metrů se sloupy kruhového průřezu a s výplní z režných cihel, který se stal typizovanou konstrukční formou Zlína.
Ve třicátých letech byl jmenován městským architektem města Zlína, kde uskutečnil řadu urbanistických projektů jako například projekt městského centra (1937-1941). Jeho teoretická práce byla završena knihou Estetika architektury (1943).
Příkladem Gahurova architektonického citu je budova Baťova památníku, dnešního Domu umění (1932).
V roce 1946 (po nuceném odchodu ze Zlína) odešel do Brna, kde pracoval jako zemský projektant a na sklonku života pracoval ve Výzkumném ústavu architektury jako vědecký pracovník. V průběhu života získal velké množství domácích i mezinárodních ocenění. Gahura se spolu s Vladimírem Karfíkem byli zakladateli zlínské urbanistické a architektonické tradice.
[editovat] Díla
- Zlínská radnice, 1920-23
- Obytné čtvrti zaměstnanců závodu Baťa, Zlín, 1923
- Extrahárna a sklad třísel pro Baťovu továrnu, Zlín, 1924
- Situační plán Baťových závodů, Zlín, 1925
- některé tovární budovy závodů Baťa, Zlín
- školy ve Vracově (1923), Čejči (1924), Loučce u Lipníka n. Bečvou (1926)
- Kostel, Miškovice, 1926
- Rodinné domy ve čtvrtích Letná a Zálešná, Zlín, 1926-1929
- Kaple, Kudlov u Zlína, 1927
- Návrh Domu služeb firmy Baťa, Brno, 1927
- Baťova nemocnice, Zlín, 1927-1936 (spoluautor)
- Prospekt internátu, Zlín, 1927-1937
- Zlínská nemocnice, 1927-30
- Obchodní dům Baťa, Zlín, 1929-32
- Masarykovy školy ve Zlíně, 1928, budova odstraněna v roce 1989
- Vila dr. Sázela, Piaristická 15, Trenčín, Slovensko, 1929-30
- Regulační plán Otrokovice-Baťov, 1930
- Velké kino, Zlín, 1931-32
- Budova Čs. Červeného kříže, Nitra, Slovensko, 1931
- Busta a náhrobek Tomáše Bati na Lesním hřbitově ve Zlíně, 1932
- Památník Tomáše Bati, Zlín, 1933
- Domovy mládeže a učňovské školy, Zlín, 1933-1938
- územní plán Velkého Zlína, 1930-1934 a regionální plány zlínského okresu
- návrhy řešení náměstí Práce, Zlín, 1935-1939
- Studijní ústavy (I. a II.), Zlín,1936-1937
- Studie ideálního průmyslového města, 1936-1938
- zastavovací plány továren a obytných kolonií Baťa, Chelmek (Polsko), Ottmuth (Německo) a Vukovar (Jugoslávie)
- Návrh závodního ústavu národního zdraví, Zlín, 1940
- Návrh Divadla pracujících, Zlín, 1940
- Pomník J. A. Komenského, Zlín
- Základní škola, Bánov u Uherského Brodu, 1946-1951
[editovat] Publikace
- Estetika architektury, 1943
- odborné články v časopisech Stavba, Stavitel, Volné směry…
[editovat] Ocenění
- GrandPrix
- Diplom d'Or
- Diplom Honoré (Paříž)
- Řád práce za celoživotní dílo 1957
[editovat] Použitá literatura
- Dulla M., Moravčíková H.: Architektúra Slovenska v 20.storočí, vyd.: Slovart 2002
- Novák P.: Zlínská architektura 1900-1950, vyd.: agentúra ČAS 1993
- Ševeček L.: Naše pravda, 1986
- Staša E.: Kronika architektúry, 1984
- Setnička, J.: Urbanismus - architektura závodů Baťa a.s. ve Zlíně, vyd. čas. Stavitel
- http://www.archiweb.cz
V tomto článku je použit překlad textu z článku František Lydie Gahura na slovenské Wikipedii.
