Dálnice D1 (Slovensko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Diaľnica D1
Trasa
Evropská silnice E50 Evropská silnice E58 Evropská silnice E75
Základní údaje
Plánovaná délka 515,621 km
V provozu 319,619 km
Ve stavbě 99,542 km
Ve přípravě 96,460 km
Křižovatky, odpočívadla, čerpací stanice, mosty a tunely
AB-AS-blau.svg 0 Bratislava-Petržalka 2
AB-AS-blau.svg 1 Bratislava-Incheba 2 61 (pouze pro směr Trenčín)
AB-Brücke.svg Estakáda Ovsište (567 m)
AB-AS-blau.svg 4 Bratislava-Petržalka-Ovsište
AB-Brücke.svg Prístavný most (1080 m)
AB-AS-blau.svg 6 Bratislava-Prievoz 61
AB-AS-blau.svg 8 Bratislava-Ružinov Evropská silnice E575 63
AB-Brücke.svg Estakáda Prievoz (1756 m)
AB-AS-blau.svg 10 Bratislava-Trnávka (pouze pro směr Trenčín)
AB-AS-blau.svg 11 Letiště Bratislava
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Bratislava-Zlaté Piesky (OMV) (směr Trenčín)
AB-AS-blau.svg 13 Bratislava-Zlaté Piesky
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Bratislava-Zlaté Piesky (Slovnaft) (směr Bratislava)
AB-AS-blau.svg 14 Bratislava-Vajnory 61
AB-AS-blau.svg 15 Ivanka pri Dunaji-sever 4
 Zeichen 314.svg Triblavina
AB-AS-blau.svg 16 Triblavina
AB-AS-blau.svg 24 Bernolákovo 503
AB-AS-blau.svg 27 Senec 503
AB-AS-blau.svg 31 Blatné (pouze směr Trenčín)
 Zeichen 314.svg Zeichen 378.svg Čataj
AB-AS-blau.svg 44 Voderady 061017
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Zeleneč (směr Trenčín Slovnaft, směr Bratislava OMV)
AB-AS-blau.svg 50 Trnava R1
AB-AS-blau.svg 66 Hlohovec 513
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Červeník (Shell) (směr Bratislava)
AB-AS-blau.svg 68 Madunice/Bučany 61
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Červeník (Shell) (směr Trenčín)
 Zeichen 314.svg Piešťany
AB-AS-blau.svg 83 Piešťany 499
AB-AS-blau.svg 91 Horná Streda 61
AB-Brücke.svg Horná Streda (772 m)
AB-AS-blau.svg 95 Lúka 507
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Hrádok (Jukoil)
AB-AS-blau.svg 106 Rakoľuby
 Zeichen 314.svg Beckov
AB-Brücke.svg Beckov (336 m)
AB-AS-blau.svg 119 Chocholná
 Zeichen 314.svg Kostolná (směr Trenčín)
AB-AS-blau.svg 124 Trenčín
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Zamarovce (směr Považská Bystrica OMV, směr Bratislava Slovnaft)
AB-Brücke.svg Súčanka (404/486 m)
AB-Brücke.svg Újazd (486/490 m)
AB-AS-blau.svg 138 Nemšová
 Zeichen 314.svg Dubnica (směr Bratislava)
 Zeichen 314.svg Prejta (směr Považská Bystrica)
AB-AS-blau.svg 145 Ilava
AB-Brücke.svg Kočkovský kanál (187 m)
AB-Brücke.svg Nosický kanál (227 m)
AB-AS-blau.svg 153 Ladce (pouze směr Bratislava) 61
AB-Brücke.svg Ladce (189 m)
 Zeichen 314.svg Beluša
AB-AS-blau.svg 157 Beluša R6
AB-Brücke.svg Pružinka (902 m)
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Sverepec (směr Považská Bystrica)
AB-Brücke.svg Sverepec 1 (443/480 m)
AB-Brücke.svg Sverepec 2 (315/310 m)
AB-AS-blau.svg 164 Sverepec 61
AB-AS-blau.svg 165 Považská Bystrica-juh 507
AB-Brücke.svg Kunovec ( m)
AB-Brücke.svg Galanovec ( m)
AB-Brücke.svg Matúška ( m)
Považská Bystrica (odpočívadlo, směr Bratislava)
AB-Brücke.svg Estakáda Považská Bystrica (1444 m)
AB-AS-blau.svg 169 Považská Bystrica-centrum 507
AB-Brücke.svg Estakáda Hričovský kanál (1695 m)
AB-Brücke.svg Vrtižer ( m)
AB-AS-blau.svg 174 Považská Bystrica-sever
AB-Brücke.svg Plevník-Dienové (680 m)
AB-Brücke.svg Predemier (300 m)
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Predmier
AB-AS-blau.svg 183 Bytča 18 507
AB-AS-blau.svg 187 Dolný Hričov 3 (sjezd na D3)
AB-Brücke.svg Estakáda Dolný Hričov (1084 m)
AB-Tunnel.svg Ovčiarsko (2275 m)
AB-Tunnel.svg Žilina (1370 m)
AB-Brücke.svg Estakáda Lietavská Lúčka (1091 m)
AB-AS-blau.svg 199 Žilina-juh 64
AB-Brücke.svg Estakáda Turie ( m)
Turie (odpočívadlo směr Bratislava)
AB-Brücke.svg Estakáda Višňové 1 ( m)
AB-Brücke.svg Estakáda Višňové 2 ( m)
AB-Tunnel.svg Višňové (7460 m)
AB-AS-blau.svg 212 Vrútky 18
AB-Brücke.svg Dubná Skala ( m)
AB-Brücke.svg Turčianské Kľačany (422 m)
AB-AS-blau.svg 218 Martin R3
Štiavnička (odpočívadlo)
AB-Brücke.svg Turany ( m)
AB-Brücke.svg Krpeľany ( m)
AB-AS-blau.svg 229 Turany 18
AB-Brücke.svg Malá Fatra (686 m)
AB-AS-blau.svg 235 Kraľovany 18 70
AB-Tunnel.svg Rojkov (1745 m)
AB-Brücke.svg Stankovany (451 m)
AB-Tunnel.svg Havran (2813 m)
AB-AS-blau.svg 241 Švošov R3
AB-Brücke.svg Hubová 1 (428 m)
AB-AS-blau.svg 242 Ružomberok-západ 18
AB-Brücke.svg Hubová 2 ( m)
AB-Tunnel.svg Čebrať (1994 m)
AB-AS-blau.svg 249 Ružomberok-sever Evropská silnice E66 59
AB-Brücke.svg Lisková ( m)
AB-AS-blau.svg 257 Ivachnová 18 (odtud v provozu)
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Ivachnová (Slovnaft) (směr Liptovský Mikuláš)
AB-AS-blau.svg 259 Ivachnová
 Zeichen 314.svg Dechtáre
 Zeichen 314.svg Čemice
AB-AS-blau.svg 272 Liptovský Mikuláš 584
AB-AS-blau.svg 277 Závažná Poruba 018134
AB-AS-blau.svg 279 Liptovský Ján 018137
AB-Brücke.svg Podtúreň (1038 m)
 Zeichen 314.svg Velínok
AB-Brücke.svg Jamníček (179 m)
AB-AS-blau.svg 284 Liptovský Hrádok 537
AB-Brücke.svg Belá (308 m)
AB-Brücke.svg Dovalovec (534 m)
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Hybe (OMV)
AB-Brücke.svg Hybica (571/565 m)
AB-AS-blau.svg 292 Hybe 18 (pouze směr Bratislava))
AB-Brücke.svg Východná (380 m)
AB-AS-blau.svg 297 Východná 18
 Zeichen 314.svg Východná
AB-Brücke.svg Jánošíkova studnička (381 m)
AB-Brücke.svg Beliansky potok (347 m)
AB-Brücke.svg Čierny jarok (184 m)
AB-AS-blau.svg 303 Važec
AB-Brücke.svg Važec (638 m)
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Štrba
AB-Brücke.svg Štrba ( m)
AB-AS-blau.svg 310 Štrba 018144
AB-Tunnel.svg Lučivná (250 m)
AB-AS-blau.svg 315 Mengusovce 18 539 (dále ve stavbě)
AB-Tunnel.svg Bôrik (999 m)
AB-Brücke.svg Pod Skalkou ( m)
Batizovce (odpočívadlo)
AB-AS-blau.svg 322 Poprad-západ 18
AB-AS-blau.svg 325 Tatry 534 (odtud v provozu)
AB-AS-blau.svg 329 Poprad-sever 67
AB-Tunnel.svg Biotunel (100 m)
AB-AS-blau.svg 341 Spišský Štvrtok 18 (dále ve stavbě)
AB-Brücke.svg Spišský Štvrtok ( m)
AB-Brücke.svg Iliašovce (431 m)
AB-Brücke.svg Kurimany ( m)
AB-AS-blau.svg 350 Levoča 533
AB-Brücke.svg Estakáda Levoča (632/59 m)
Levoča (odpočívadlo)
AB-Tunnel.svg Šibenik (590/630 m)
AB-Brücke.svg Estakáda Spišský Hrhov (488 m)
AB-Brücke.svg Doľany (430 m)
AB-Brücke.svg Klčov ( m)
AB-AS-blau.svg 360 Spišské Podhradie 18
AB-AS-blau.svg 368 Beharovce 18 (odtud provoz pouze v jednom obousměrném pruhu)
AB-Brücke.svg Beharovce (225 m)
AB-Brücke.svg Pongrácovce (102 m)
AB-Brücke.svg Korytné (343 m)
AB-Tunnel.svg Branisko (4975 m)

(konec jednopruhového provozu)

AB-AS-blau.svg 379 Široké 18
AB-Brücke.svg Fričovce (407 m)
AB-AS-blau.svg 382 Fričovce 18 (dále ve stavbě)
AB-AS-blau.svg 387 Bertotovce 18
AB-AS-blau.svg 393 Svinia 18
AB-Brücke.svg Malá Svinka (255 m)
AB-Brücke.svg Malý Šariš (494 m)
Malý Šariš (odpočívadlo)
AB-AS-blau.svg 400 Prešov-západ Evropská silnice E371R4 18 546
AB-Tunnel.svg Prešov (2375 m)
AB-AS-blau.svg 406 Prešov-juh 1 68 (pouze směr Záhor)
AB-AS-blau.svg 407 Prešov-juh 2 068010 (odtud v provozu)
 Zeichen 314.svg Vážnica-Petrovany
AB-AS-blau.svg 418 Lemešany 068010
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Janovík (Agip)
AB-AS-blau.svg 427 Košice-sever 68 068019 (odtud ve stavbě)
Beniakovce (odpočívadlo směr Záhor)
Rozhanovce (odpočívadlo směr Bratislava)
AB-AS-blau.svg 433 Košice-východ
AB-AS-blau.svg 441 Bidovce
Svinica (odpočívadlo)
AB-Tunnel.svg Dargov (1050 m)
AB-AS-blau.svg 454 Dargov
Bačkov (odpočívadlo)
AB-AS-blau.svg 462 Dvorianky
AB-AS-blau.svg 472 Pozdišovce
Pozdišovce
AB-AS-blau.svg 475 Michalovce-západ
AB-AS-blau.svg 483 Michalovce-východ
Veľké Revišťia (odpočívadlo)
AB-AS-blau.svg 496 Sobrance
Jenkovce (odpočívadlo)
AB-AS-blau.svg 510 Záhor
BAB-Grenze.svg Státní hranice
Ukrajina Ukrajina

Hraniční přechod Záhor - Užhorod
M06

Dálnice D1 (slovensky Diaľnica D1) je nejvýznamnější a nejdelší slovenská dálnice, která po svém dokončení spojí Bratislavu s hraničním přechodem Záhor na státní hranici s Ukrajinou přes Trnavu, Trenčín, Žilinu, Poprad, Prešov, Košice a Michalovce. Je součástí větve „A“ 5. panevropského koridoru s trasou (Terst) – Bratislava – Žilina – Košice – (UžhorodLviv) a evropských silnic E50, E58, E75, E442 a E571.

Dálnice D1 je ve výstavbě od roku 1972 a v současnosti je z ní zprovozněných téměř 320 kilometrů, což je necelých 62 procent z celkové plánované délky 515,621 kilometrů. I přes různé stanovené termíny jejího dokončení z minulosti (roky 1990, 2000, 2005, 2010 či 2013) bude průjezdná v celé své délce nejdříve v roce 2019. Výstavba dálnice je náročná především v kopcovitém terénu mezi Žilinou a Prešovem. Jen mezi těmito dvěma městy se v budoucnosti bude nacházet až 11 tunelů s celkovou délkou 27 kilometrů. Dvanáctý tunel Dargov se plánuje východně od Košic a stavět se začne nejdříve v roce 2015. V současnosti jsou z těchto dvanácti tunelů v provozu jen tři – tunel Branisko (4 975 m), tunel Lučivná (250 m) a tunel Bôrik (999 m).[1] Čtvrtý tunel Šibenik (635 m) je ve výstavbě a měl by být dokončený v létě roku 2015. Nejdelší z tunelů na dálnici D1 bude Tunel Višňové, který bude měřit 7 460 metrů a bude se nacházet mezi v úseku ŽilinaMartin. Kromě tunelů se budují mnohé mosty, viadukty a estakády, ze kterých nejdelší je Estakáda Hričovský kanál, která bude se svou délkou 1 695 metrů jedním z nejdelších silničních mostů na Slovensku.

V současnosti je zprovozněno 320 kilometrů dálnice D1. Na západním Slovensku, na dolním a středním Pováží je to 187 kilometrů této dálnice, což je zatím nejdelší souvislý úsek dálnice na Slovensku. Vede z Bratislavy přes Trnavu, Piešťany, Trenčín a Považskou Bystrici až do Hričovského Podhradí u Žiliny. Technicky nejnáročnější je dálnice mezi Žilinou a Ružomberkom. Výstavba nabrala několikaletý skluz a na prvním úseku Dubná Skala – Turany výstavba začala až v listopadu roku 2011.

Na severním Slovensku (mezi Žilinou a Prešovem) je zatím postaveno 83 kilometrů mezi Ružomberkom a Jánovci. Dále je postavena část mezi obcemi Jablonov a Fričovce (nedaleko Spišského hradu). Jde o 22 kilometrů dlouhý úsek, na kterém se nachází první a zatím i nejdelší dálniční tunel na Slovensku – Tunel Branisko. Ve výstavbě jsou úseky Fričovce – Svinia s délkou 11,2 kilometru a Jánovce – Jablonov s délkou 18,5 km, které by měly být hotové v roce 2015. Po dobudovaní těchto úseků dojde k dokončení dálnice PopradPrešov. Dále je zprovozněno 8 km na úseku Svinia – Prešov a 19km úsek dálnice mezi krajskými městy Prešov a Košice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1989[editovat | editovat zdroj]

Koncem 50. let 20. století se silniční provoz dostal na předválečnou úroveň a v dalších letech ji rychle překonal, čímž se naplnili kapacity československé silniční sítě. Do hry se dostala výstavba dálnic jako komplexní dálniční sítě. Ta byla definována usnesením vlády ČSSR č. 286 ze dne 10. dubna roku 1963. Dálnice D1 měla spojovat města – Praha, Brno, Uherské Hradiště, Trenčín, Žilina, Vrútky, Ružomberok, Poprad, Košice a státní hranice se Sovětským svazem u města Užhorod. Projektovaná délka dálnice byla 712 km, z toho přes Slovensko mělo vést 402 km z celkové délky. Dálnice D61 měla při délce 107 km spojit Bratislavu, Trnavu a Piešťany s dálnicí D1 u Trenčína. Výstavba začala v roce 1967 na úseku PrahaHumpolec, přičemž se využily i některé nedokončené mosty protektorátní dálnice.

Jako první část na slovenském území se začal stavět úsek BratislavaSenec, který byl zprovozněn 12. prosince roku 1975. V tu dobu se již stavěl úsek na Liptov, kde finišovala výstavba vodní nádrže Liptovská Mara. Jednalo se o úsek IvachnováLiptovský Mikuláš, který v prvotních plánech výstavby vodní nádrže figuroval jako přeložka silnice I/18. V té době totiž ještě nebyla v plánech zanesena dálniční síť. Do konce 70. let 20. století se ještě stihl dokončit úsek dálnice D61 SenecTrnava. V tomto desetiletí bylo odevzdáno do provozu 57,369 km dálnice D1.

Podrobnější přehled nabízí následující tabulka:

Úsek Délka Začátek výstavby Konec výstavby
BratislavaSenec 16,800 km 1/1972 12.12.1975
Liptovský MikulášLiptovský Ján 7,130 km 3/1972 9.12.1976
IvachnováLiptovský Mikuláš 14,332 km 1/1973 12/1977
SenecTrnava 19,107 km 1/1975 11/1978
Dohromady: 57,369 km

V 80. letech se budovaly další technicky méně náročné úseky na Pováží a v Liptovu. Byla vystavěna i dálnice mezi východoslovenskými metropolemi Prešov a Košice. Podařilo se zprůjezdnit 70,068 km dálnice a dalších 7 km polovičního profilu úseku Liptovský HrádokHybe. Sametová revoluce zastihla dálniční stavitelství v útlumu, když v listopadu roku 1989 se dokončoval jen plný profil výše zmíněného úseku v Liptovu, připravovaly se podklady pro obchvat Trenčína a úsek Chocholná – Skala – Nemšová. V roce 1987 byla tehdejší dálnice D61 vládním usnesením doplněná o úsek Bratislava – státní hranice s Rakouskem o délce 2,5 km.

Úsek Délka Začátek výstavby Konec výstavby
TrnavaHlohovec 18,463 km 4/1978 9/1982
Prešov, jih – Ličartovce 8,640 km 4/1977 11/1982
Liptovský JánLiptovský Hrádok 5,510 km 4/1975 12/1983
Prístavný mostMierová 3,500 km 4/1978 12/1983
HlohovecPiešťany 15,130 km 6/1980 7/1985
Liptovský HrádokHybe
(poloprofil)
7,000 km 4/1983 6/1986
LičartovceBudimír 10,500 km 4/1983 4/1988
PiešťanyHorná Streda 8,325 km 9/1984 6/1988
Dohromady: 70,068 km + 7 km

Za dob socialismu bylo celkově zprovozněno 127,437 km dnešní dálnice D1 v plném profilu a dalších 7 km v polovičním. Zajímavostí je, že prvotní plány z roku 1963 počítaly a kompletním dokončením základní dálniční sítě do roku 1990.

1989 – 2006[editovat | editovat zdroj]

Po Sametové revoluci se začala ekonomika a hospodářství státu přetvářet z příkazového na tržní. S tím byla spojená i restituce a privatizace. Začal se objevovat problém s vykupováním pozemků pod budoucími úseky dálnice. Velmi významným krokem bylo i zpoplatnění dálnic na území Slovenska od roku 1996. Byla zavedena povinnost tvorby studií dopadů stavby na životní prostředí.

První roky po revoluci byly tedy spojené s nedostatkem financí na výstavbu i s problémy se získáváním pozemků a ekologickými otázkami. V roce 1990 se dokončil plný profil úseku Liptovský HrádokHybe a o rok později se ještě rozestavěl obchvat Trenčína, který měl připravené podklady ještě z komunistické éry. Dokončený byl postupně v letech 1997 a 1998. Výstavba později pokračovala i mezi Piešťanami a Trenčínem, u Ladce a na Liptově u obce Važec. Tyto úseky se však budovali jen v polovičním profilu. Známe byly slavnostní otvírání úseků slavnými osobnostmi (Claudia Schifferová, či Gérard Depardieu) za vlády Vladimíra Mečiara. Od začátku demokratické éry po konec vlády Vladimíra Mečiara v roce 1998 se postavilo jen 17 kilometrů dálnice v plném profilu, 56,277 km v polovičním profilu a 7 km bylo dokončených na plný profil.

Úsek Délka Začátek výstavby Konec výstavby
Liptovský HrádokHybe
(plný profil)
7,000 km 4/1987 10/1990
Chocholná – Skala 10,300 km 9/1991 1997
Skala – Nemšová 6,700 km 1994 1998
Horná StredaNové Mesto n. V.
(poloprofil)
14,008 km 1996 10.9.1998
Nové Mesto n. V.Chocholná
(poloprofil)
15,268 km 1996 10.9.1998
NemšováLadce
(poloprofil)
16,628 km 1996 10.9.1998
HybeVažec
(poloprofil)
10,463 km 1996 10/1998
Dohromady: 17,000 km + 56,277 km poloprofil + 7,000 km dokončení plného profilu

Po nástupu vlády Mikuláše Dzurindy na post předsedy vlády Slovenské republiky byla výstavba dálnic zmrazená pro nedostatek financí. Netýkalo se to úseků, které měly rozestavěný druhý profil – převážně na středním Považí (okolí Nového Mesta nad Váhom). Výstavba byla zastavená na úseku Ladce – Sverepec, Vrtižer – Hričovské Podhradie a Važec – Mengusovce.

V roce 1999 byla usnesením vlády Slovenské republiky o koncepci rozvoje dálniční infrastruktury schválená nova síť dálnic a taky bylo rozhodnuto, že nová dálnice D1 se bude skládat z původně plánovaných dálnic D1 a D61. Změna číslování byla způsobená už dřívějším rozpadem federace, což způsobilo, že dálnice D1 na Slovensku začínala na hraničním přechodě Drietoma a pokračovala do Trenčína a dále na východ přes Žilinu, Vrútky, Poprad, Prešov a Košice. Úsek od Bratislavy po Trenčín byl číslovaný jako D61, což zbytečně způsobovalo problémy v evidenci. Stejně tak bylo prestižnější označit dálnice D1 a D61 jako jeden tah, čímž byl zvýrazněn jeho význam. Zároveň byl od dálnice odčleněn úsek na rakouské hranice – dnes je to součást dálnice D4). Pozapomnělo se však na značení dálnice, takže i dnes je možno vidět na úsecích na východním Slovensku kilometrovníky s příliš vysokými číslicemi. Například na úseku mezi Prešovem a Košicemi se nacházejí kilometrovníky s označením okolo 600. kilometru, přesto, že celková plánovaná délka dálnice D1 od Bratislavy po Záhor je 516 kilometrů.

Výstavba se postupem času pomalu rozběhla, ale opětovně narážela na problémy s projektovými přípravami. Od roku 1996 se stavěl prvý slovenský dálniční tunel – Tunel Branisko, jehož financování je dodnes kontroverzní a tehdejší vláda je kritizovaná za výrazné předražení stavby. Další úseky se stavěli v Bratislavě, kde byl dokončený vnitřní průtah městem, čímž byla tranzitní doprava odkloněna z centra. Dvě vlády Mikuláša Dzurindy vystavěli 26,422 km dálnice v plném profilu, 7,6 km v polovičním profilu a dokončili se plné profily čtyř úseků v celkové délce 56,277 km. Projekčně byly připravené i další úseky, stavět se začalo pod Tatrami a u Prešova a stejně tak byla obnovená výstavba úseků na horním Považí, které byly pozastaveny v roce 1998.

Úsek Délka Začátek výstavby Konec výstavby
Horná StredaNové Mesto n. V.
(plný profil)
14,008 km 1996 18.10.2000
Nové Mesto n. V.Chocholná
(plný profil)
15,268 km 1996 1.10.2000
NemšováLadce
(plný profil)
16,628 km 1996 9.11.2000
HybeVažec
(plný profil)
10,463 km 1996 16.11.2000
BeharovceFričovce
(obchvat Širokého)
3,060 km 1999 9/2001
MierováSenecká 6,475 km 15.6.1999 31.8.2002
BeharovceFričovce
(obchvat Fričovců)
3,170 km 1999 29.6.2003
BeharovceFričovce
(Tunel Branisko; poloprofil)
7,600 km 4/1996 29.6.2003
ViedenskáPrístavný most 3,867 km 20.3.2003 4.12.2005
LadceSverepec 9,940 km 1/1998 7.12.2005
Dohromady: 26,512 km + 7,600 km poloprofil + 56,277 km dokončení plného profilu

2006 – 2012[editovat | editovat zdroj]

Po nástupu vlády Róberta Fica v roce 2006 bylo vyhlášeno urychlení výstavby dálnic,[2] přičemž největší prioritou bylo dokončení dálnice D1 po Košice. Vedení státu si dalo za závazek připravit všechny podklady pro začátek výstavby do konce volebního období. V roce 2007 byly ohlášeny takzvané PPP-projekty,[3] i přes to, že ještě v roce 2006 byly zvažované jen jako krajní řešení.[4] Chybějící úseky dálnice měl tedy postavit a následně 30 let provozovat soukromý investor. Tyto úseky dálnice D1 byly rozdělené do dvou balíků: Prvý balík PPP zahrnoval úseky mezi Martinem a Prešovem v celkové délce 75,032 km, Třetí balík PPP zahrnoval úseky mezi Žilinou a Martinem s délkou 24,827 km a 4,85 km dlouhý dálniční přivaděč v Lietavské Lúčce. Druhý balík PPP obsahoval úseky na rychlostní silnice R1. Veřejná soutěž proběhla za komplikovaných poměrů, vyloučení uchazeči podávali různé odvolání.[5] Kritizovaná byla kromě samotné soutěže i výška vysoutěžené sumy za výstavbu, provoz a správu postavených úseků.[6] Nedostatek financí a neochota finančních trhů nabídnout úvěry koncesionářům způsobily vícenásobné odsouvání začátku realizace PPP-projektů.[7]

Úsek Délka Začátek výstavby (přípravných prací)
Dubná SkalaTurany 16,450 km 15.10.2009
TuranyHubová 13,575 km 15.10.2009
HubováIvachnová 15,250 km 15.10.2009
JánovceJablonov 18,540 km 15.10.2009
FričovceSvinia 10,930 km 15.10.2009
Hričovské PodhradieLietavská Lúčka 11,317 km 5.2.2010
Lietavská LúčkaVišňové 5,400 km 5.2.2010
Višňové – Dubná Skala 8,110 km 5.2.2010
Dohromady: 99,572 km

V roce 2009 se navíc vyskytl problém s už skoro odsouhlasenou změnou trasování dálnice nedaleko Turan. Původně se měl realizovat Tunel Korbeľka, který obcházel úzkou dolinu Váhu, ale později se prvotní plány změnily a schválili trasování přes dolinu, především kvůli nižším stavebním nákladům. Tato skutečnost se střetla s nevolí eko-aktivistů, ale i přes to se na přelomu let 2009 a 2010 začali přípravné práce související s odvozem ornice a vykácením lesů. Přípravné práce údajně zničili chráněná území evropského významu,[8] což bylo prošetřováno i Evropskou komisí.[9]

Kromě projekční přípravy úseků, která se stali předmětem PPP-projektů se za období mezi lety 20062010 dokončilo 72,646 km dálnice D1 v plném profilu a 5,21 km v polovičním profilu. 59,729 zprůjezdněných plnoprofilových kilometrů však vylo rozestavěno ještě v období vlády Mikuláša Dzurindy. Nejdůležitější stavbou za období 20062010 byl úsek Sverepec – Vrtižer, který vede přímo nad Považskou Bystricí a kterým se zkompletovala část dálnice D1 z Bratislavy do Žiliny. Nejvýznamnějším objektem je Estakáda Považská Bystrica, která vytvořila novou dominantu města.

Úsek Délka Začátek výstavby Konec výstavby
Vrtižer – Hričovské Podhradie 12,904 km 1.10.1998 30.6.2007
VažecMengusovce 12,225 km 8/1998 14.8.2008
Poprad, západ – Poprad, východ 6,230 km 10.4.2006 6.12.2008
Poprad, východ – Jánovce 11,620 km 8/2005 3.9.2009
MengusovcePoprad, západ 8,800 km 10.4.2006 5.12.2009
Sverepec – Vrtižer 9,595 km 12.12.2007 31.5.2010
JablonovStudenec
(poloprofil)
5,210 km 17.4.2009 7.6.2010
StudenecBeharovce 3,322 km 2.4.2009 7.6.2010
SviniaPrešov, západ 7,950 km 12/2005 7.6.2010
Dohromady: 72,646 km + 5,210 km poloprofil

Po nástupu vlády Ivety Radičové byly naplněny předvolební sliby o přehodnocení PPP-projektů na dálnice D1. Platnost koncesní smlouvy na tzv. První balík vypršela dne 31. srpna 2010 a stát odmítl prodloužit termín na uzavření definitivního kontraktu z důvodu neschopnosti investora dodat dostatečný kapitál.[10] Podobná situace nastala i v případě koncesní smlouvy na tzv. Třetí balík, které platnost vypršela 15. prosince 2010. Vláda se rozhodla stavět dálnice za pomoci evropských fondů a jejich dokončení mezi Bratislavou a Košicemi stanovila na rok 2017.[11]

Na úseku JánovceLevoča začala výstavba 20. června 2011 a měl by být dokončený v roce 2013. Na začátku listopadu 2011 začala výstavba úseku Dubná SkalaTurany a FričovceSvinia, které by měly být hotové na přelomu let 2014 a 2015.

Od roku 2012[editovat | editovat zdroj]

Po nástupu druhé vlády Róberta Fica bylo opět avizované urychlení dostavby dálnic. Robert Fico označil jako prioritu dobudovat dálnici D1 mezi Bratislavou a Košicemi do roku 2017 a rychlostní silnici R2 mezi Zvolenem a Rimavskou Sobotou. Z důvodu nedostatku financí ve státním rozpočtu není vyloučeno i obnovení PPP-projektů. V roce 2012 začala stavba úseku LevočaJablonov, který by měl být uvedený do provozu v létě 2015.

Úsek Délka Začátek výstavby Konec výstavby
JablonovStudenec
(plný profil)
5,210 km 17.4.2009 14.12.2012
JánovceLevoča 9,000 km 20.6.2011 jeseň 2013
Dubná SkalaTurany 16,450 km 11.11.2011 2014
FričovceSvinia 11,217 km 24.11.2011 jar 2015
LevočaJablonov 9,54 km 25.6.2012 leto 2015

V současnosti probíhá tendr na zhotovitele úseků HubováIvachnová, který by měl být hotový v roce 2016 a Lietavská LúčkaDubná Skala s tunelem Višňové, který by měl být hotový na konci roku 2017.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Dálnice D1 je v současnosti rozšířená na šest pruhů v úseku BratislavaTrnava. Výstavba začala na jaře 2008. Šestiproudová dálnice do Sence byla odevzdána do užívání 24. října 2009, zbytek po Trnavu 17. listopadu 2009. Vláda i Národní dálniční společnost byly za tento úsek velmi kritizované, protože neboli vybudované ani nové odstavné pruhy, ani odbočovací a připojovací pruhy. Z tohoto důvodu byla na tomto úseku snížena rychlost na 110 km/h. V létě roku 2012 bylo vybudováno několik odstavných ostrůvků a rychlost byla zvýšena na 130 km/h, ale jen v období mezi devatenáctou a pátou hodinou. Na celém úseku měly být dobudované odstavné pruhy do konce roku 2012, avšak dnes se plánuje začátek jejich výstavby na rok 2014. Výhledově se počítá i s dalším rozšiřováním dálnice.

Hlavní křižovatky[editovat | editovat zdroj]

Dálniční křižovatky na dálnice D1
Diaľnica D2.svg AB-Kreuz-grün.svg (0) Bratislava – Pečňa provozovaná
Diaľnica D4.svg AB-Kreuz-gelb.svg (15) Ivanka pri Dunaji plánovaná
Rýchlostná cesta R1.svg AB-Kreuz-grün.svg (50) Trnava provozovaná
Rýchlostná cesta R2.svg AB-Kreuz-gelb.svg (119) Chocholná plánovaná
Rýchlostná cesta R6.svg AB-Kreuz-grün.svg (159) Beluša provozovaná
Diaľnica D3.svg AB-Kreuz-grün.svg (187) Dolný Hričov provozovaná
Rýchlostná cesta R3.svg AB-Kreuz-gelb.svg (218) Martin plánovaná
Rýchlostná cesta R3.svg AB-Kreuz-gelb.svg (242) Ružomberok-západ plánovaná
Rýchlostná cesta R1.svg AB-Kreuz-gelb.svg (248) Ružomberok – Martinček plánovaná
Rýchlostná cesta R4.svg AB-Kreuz-gelb.svg (400) Prešov-západ plánovaná
Rýchlostná cesta R2.svg AB-Kreuz-gelb.svg (433) Košické Oľšany plánovaná

Na dálnici D1 je naprojektovaných jedenáct mimoúrovňových křižovatek. Z těchto jedenácti jsou v provozu čtyři.

Úseky dálnice[editovat | editovat zdroj]

Vnitřní obchvat Bratislavy[editovat | editovat zdroj]

Viedenská – Prístavný most[editovat | editovat zdroj]

Úsek dálnice dlouhý 3,867 km začíná na dálniční křižovatce s dálnicí D2 Bratislava – Pečňa a pokračuje přes mimoúrovňovou křižovatku Viedenská cesta a končí na mimoúrovňové křižovatce s Dolnozemskou ulicí. V převážné míře je dálnice umístěna uprostřed Einsteinovy ulice, od které je fyzicky oddělená zdí a protihlukovou stěnou. Na trase úseku se nachází pět lávek pro chodce a cyklisty. Celkové stavební náklady dosáhly na 1,908 miliardy slovenských korun. Začátek výstavby byl původně plánovaný na rok 2002,[12] avšak s výstavbou se začalo až 20. března 2003. Stavba byla odevzdaná do předčasného užívání 4. prosince 2005,[13] přičemž postupné dokončovací práce na lávkách probíhali až do června 2006.

Prístavný most – Mierová[editovat | editovat zdroj]

Úsek Prístavný most – Mierová ulice má délku 3500 metrů a hlavním objektem tohoto úseku je Prístavný most, který byl postavený jako v pořadí třetí přemostění Dunaje v Bratislavě. Most je dlouhý 460,8 metrů a široký 29,4 metrů a vystavěný byl v období od dubna 1978 do [prosince 1985. Už v prosinci roku 1983 byl do předčasného užívání odevzdán pravý jízdní pruh mostu. Celkové stavební náklady v té době dosáhly hodnoty 1,085 miliardy Kčs.

Mierová – Senecká[editovat | editovat zdroj]

Na tomto úseku dlouhém 6,475 km se nachází pět mimoúrovňových křížení, oboustranné odpočívadlo Zlaté Piesky, devět mostů na větvích mimoúrovňových křižovatek, šest nadjezdů a dva mosty mimo dálnice. Dominantním prvkem na tomto úseku je 1756 metrů dlouhá estakáda Prievoz.[14] Dálnice na tomto úseku vede po okraji intravilánu města, přičemž míjí Letiště Milana Rastislava Štefánika a přírodní koupaliště Zlaté piesky. Stavba začala 15. června 1999. Do provozu byl úsek uveden 31. srpna 2002, avšak dokončený bol až v prosinci roku 2007. Náklady na výstavbu se vyšplhali na hodnotu 3,544 miliardy slovenských korun.

Bratislava – Senec[editovat | editovat zdroj]

Úsek dlouhý 16,8 km byl prvním dostavěným úsekem tehdejší dálnice D61. Součástí stavby byli 3 mimoúrovňové křižovatky a Středisko správy a údržby dálnic (SSÚD) Bratislava. Náklady na stavbu byly 455,7 miliónů Kčs. Výstavba probíhala v období od ledna roku 1972prosince 1976, přičemž úsek byl uvedený do předčasného užívání 12. prosince roku 1975. V letech 20082009 byla dálnice rozšířena na tři pruhy v obou směrech, ale zatím bez odstavných pruhů. Ty měly být hotové do roku 2012, ale jejich výstavba by měla začít v roce 2014.

Senec – Trnava[editovat | editovat zdroj]

Technicky nenáročný úsek dlouhý 19,1 km prohází zemědělskou krajinou. Ve výstavbě byl od ledna 1975. Na úseku se nachází mimoúrovňová křižovatka, osmnáct mostů a oboustranné odpočívadlo. Úsek uvedli do provozu 7. listopadu roku 1978. V letech 20082009 se úsek rozšířil na tři pruhy v obou směrech, avšak bez odstavných a připojovacích pruhů. Ty měly být hotové do roku 2012, ale jejich výstavba by měla začít v roce 2014.

Trnava – Hlohovec[editovat | editovat zdroj]

Tento úsek má délku 18,463 km. Výstavba probíhala od dubna 1978 do května roku 1983. Začíná na mimoúrovňové křižovatce Trnava a odtud pokračuje dálnice na severovýchod. Dálnice obchází města Hlohovec a Leopoldov ze západní strany. U Hlohovce se nachází rovnoramenné mimoúrovňová křižovatka. Úsek končí na mimoúrovňové křižovatce Červeník. Na úseku na nachází velké levostranné odpočívadlo Červeník a 20 mostů.

Hlohovec – Piešťany[editovat | editovat zdroj]

Výstavba tohoto úseku s délkou 15,1 km začala červnu roku 1980. Jedná se o technicky nenáročný úsek, který vede paralelně se silnicí I/61. Začíná na křižovatce Červeník, pokračuje západně od obcí Madunice a Drahovce a obchází vodní nádrž Drahovce - Sĺňava. Končí na mimoúrovňové křižovatce Piešťany. Na úseku se nachází celkově 17 mostů, velké pravostranné odpočívadlo Červeník a malé oboustranné odpočívadlo Piešťany. Úsek byl uveden do provozu v červnu roku 1985.

Piešťany – Horná Streda[editovat | editovat zdroj]

Úsek Piešťany – Horná Streda v celkové délce 8,3 km se stavěl v období od září roku 1984 do června roku 1988.

Křižovatka Trnava s R1

Horná Streda – Nové Mesto nad Váhom[editovat | editovat zdroj]

Úsek s délkou 14 km vede okolo řeky Váh. Začíná na křižovatce Horná Streda. Odkud pokračuje na sever a končí na mimoúrovňové křižovatce se silnicí II/515 mezi Novým Mestom nad Váhom a Rakoľubmi. Na trase je 16 mostů a odpočívadlo Hrádok. Výstavba začala v roce 1996 a poloviční profil uvedli do provozu 10. září roku 1998. Tohoto úseku se netýkalo zastavení výstavby dálnic, a proto byl plný profil dokončený 18. října 2000.

Nové Mesto nad Váhom – Chocholná[editovat | editovat zdroj]

Úsek se nachází na jižním konci středního Pováží a spojuje města Nové Mesto nad Váhom a Trenčín. V budoucnosti se na křižovatce Chocholná vybuduje křížení s rychlostní silnicí R2. Na dálnici se nacházejí dvě obousměrná odpočívadla Beckov a Kostolná, které slouží i obyvatelům okolních obcí. Na trase je celkově 20 mostů. Výstavba začala v roce 1996 a v polovičním profilu byl úsek v provozu od 10. září roku 1998 spolu s předcházejícím úsekem. Zastavení výstavby dálnic vládou v roce 1999 se ani tohoto úseku netýkalo. Úsek je v plném profilu v provozu od 1. září 2000.

Chocholná – Nemšová[editovat | editovat zdroj]

Úsek s délkou 17 km vytváří severní obchvat Trenčína a nachází se na něm oboustranné odpočívadlo Zamarovce. Je rozdělený na dva podúseky: Chocholná – Skala a Skala – Nemšová a podklady na výstavbu se připravovali ještě před Sametovou revolucí. Výstavba úseku Chocholná – Skala začala už v září roku 1991, zbytek po Nemšovou v roce 1994. Úsek uvedli do provozu postupně v letech 1997 a 1998. Dokončovací práce a výstavba dálničního přivaděče v Trenčíně pokračovaly do 18. září roku 2002, kdy byl dálniční přivaděč odevzdán do provozu.

Nemšová – Ladce[editovat | editovat zdroj]

Trasa úseku je umístěna mezi Nosický kanál a koryto Váhu. Na trase jsou 3 mimoúrovňové křižovatky. Délka úseku je 16,63 km. S výstavbou se začalo v roce 1996 a úsek uvedli do provozu v polovičním profilu 10. prosince roku 1998. Plný profil byl uvedený do provozu 9. listopadu roku 2000.

Ladce – Sverepec[editovat | editovat zdroj]

Před křižovatkou Beluša

Výstavba této části D1 začala v roce 1997, ale v roce 1999 byla pozastavená. Na trase je celkem 27 mostů a dálniční přivaděč Púchov. Nejdelší most (Pružinka) má délku 902 metrů. První část úseku od Ladcí po začátek křižovatky Beluša s délkou 1,9 km uvedli do provozu v polovičním profilu 24. července 2004 a v plném profilu 26. srpna 2004. Zbytek úseku byl uveden do provozu 9. prosince 2005.

Sverepec – Vrtižer[editovat | editovat zdroj]

Estakáda Považská Bystrica

Výstavba začala v lednu 2008 a úsek začíná na mimoúrovňové křižovatce Sverepec, kde dálnice překračuje silnici I/61. Dále přechází nad městem Považská Bystrica estakádou s délkou 1 444 metrů. Původně měl město obcházet tunel, ale nakonec vláda prosadila estakádu. Druhým významným mostem je estakáda podél Hričovského kanálu s délkou 1 694,5 metrů, vybudovaný z důvodu ochrany tohoto úseku dálnice před povodněmi. Úsek končí na mimoúrovňové křižovatce Považská Bystrica, sever (Vrtižer). Na úseku byly vybudované protihlukové stěny o délce 2 000 metrů, jedno pravostranné odpočívadlo „Považská Bystrica“ a Středisko správy a údržby dálnic (SSÚD) Považská Bystrica. Úsek byl otevřen 31. května roku 2010.

Vrtižer – Hričovské Podhradie[editovat | editovat zdroj]

Dálniční úsek D1 Vrtižer – Hričovské Podhradie má délku 12,9 km. Z původní délky 13,457 km, byl zkrácený tak, aby končil na začátku dálnice D3. Na trase se nachází i mimoúrovňová křižovatka Bytča. Výstavba začala v říjnu roku 1998, ale o rok později byla pozastavená. Výstavbu obnovili v červenci 2004 a úsek uvedli do provozu v plném profilu 29. června 2007.

Hričovské Podhradie – Lietavská Lúčka[editovat | editovat zdroj]

Úsek má délku 12 350 metrů. Trasa dálnice prochází přes vrch Viešky tunelem Ovčiarsko a pokračuje po svazích údolí potoka Bitarová. Na konci katastrálního území Bánové tunelem Žilina vstupuje do údolí Rajčianky a obce Lietavská Lúčka. Obec Lietavskú Lúčku překonává estakádou a trasa končí na křižovatce s přivaděčem Žilina – jih. Úsek se původně měl začít budovat v roce 2010 jako součást PPP-projektu, který byl koncem roku 2010 ministrem dopravy Jánom Figeľom zrušený. Na financování tohoto úseku se měli použít peníze ze státního rozpočtu a eurofondů. Začátek výstavby byl posunut na rok 2012 a předpokládané datum dokončení je rok 2016.

Lietavská Lúčka – Dubná Skala[editovat | editovat zdroj]

Tento úsek obejde problematický úsek silnice I/18 u Strečna, kterým projede až 30 000 aut za den. Je to nejnáročnější a technicky nejtěžší úsek dálnice D1. Úsek má délku 12,9 km a je rozdělený na podúseky Lietavská LúčkaVišňové a Višňové – Dubná Skala. První úsek tvoří jen nájezd do tunelu. Nachází se tady druhý nejdelší tunel na Slovensku Tunel Višňové (v případě realizace plánovaného tunelu Karpaty jako jednoho souvislého tunelu) a také zde bude 5 mostů. V současnosti probíhá tendr na zhotovitele a samotná výstavba by měla začít do konce roku 2013,[15] s termínem dokončení nejdříve na konci roku 2017.[15] Zveřejnění cenových nabídek zúčastněných firem v tendru 26. června roku 2012 se nejnižší navrhnutá cena Skanska a Strabag ukázala jako překvapivě nízká, kdy vysoutěžených 338,3 milionu eur představuje 38 % původní odhadované ceny, který byla 896,5 miliónu eur bez DPH.[16]

Dubná Skala – Turany[editovat | editovat zdroj]

Úsek Dubná SkalaTurany s délkou 16,450 km bude navazovat na druhý nejdelší slovenský dálniční tunelTunel Višňové. Součástí stavby budou i tři mimoúrovňové křižovatky. Dále se bude stavět dálniční přivaděč z Martina s délkou 1,8 km, 28 mostů, malé a velké oboustranné odpočívadlo Turčianska Štiavnička.[17] Smlouva o výstavbě byla podepsána 26. října 2011, samotná stavba začala 11. listopadu 2011 s předpokládaným termínem dokončení v roce 2014.

Turany – Hubová[editovat | editovat zdroj]

Délka tohoto technicky poměrně náročného úseku je naplánovaná na 13,575 km. Výstavba měla začít na přelome let 2011 a 2012. Avšak s jejím s jejím začátkem se aktuálně počítá až na říjen roku 2013.[18] Součástí stavby budou dvě mimoúrovňové křižovatky, 14 mostů a tunely Rojkov (1 810 m) a Havran (2 813 m) a Středisko správy a údržby dálnic (SSÚD) Stankovany.[19] V minulosti se preferovala varianta trasy úseku s 5,7 km dlouhým tunelem Korbeľka. V roce 2008 byla jako definitivní trasa určená současná, která povede podél Váhu a budou se na ní nacházet dva tunely – Rojkov a Havran.[20] V budoucnosti bude na 241. kilometru u obce Švošov vybudovaná křižovatka se severní sekcí rychlostí silnice R3.

Hubová – Ivachnová[editovat | editovat zdroj]

Tento úsek dlouhý 15,250 km byl součástí tzv. 1. balíku PPP-projektů. V současnosti probíhá tendr na zhotovitele a začátek prací byl původně plánován na rok 2012, ale kvůli průtahům se začátek výstavby posunul na rok 2013.[21] V budoucnosti bude tvořit severní obchvat města Ružomberok. Jedná se o technicky náročnou stavbu, kdy na tomto úseku má být vybudováno 21 mostů s celkovou délkou 4 845 metrů a také tunel Čebrať s délkou 1 994 metrů. Součástí stavby budou i dvě mimoúrovňové křižovatky. Úsek by měl být hotový v roce 2016.[21]

Ivachnová – Liptovský Mikuláš[editovat | editovat zdroj]

Úsek měří 14,332 km a nachází sa mezi městy Ružomberok a Liptovský Mikuláš. Výstavba probíhala od ledna 1973 do prosince 1977 současně s výstavbou vodního díla Liptovská Mara. V směru na Košice byly vybudovány odpočívadla Ivachnová (v budoucnosti by mělo být i v opačném směru) a Čemice. Mezi nimi se nachází ještě velké oboustranné odpočívadlo Dechtáre. Náklady na výstavbu úseku dosáhly celkově na 241,3 milionu Kčs. V letech 20052006 byly vybudovány chybějící odbočovací a připojovací pruhy na odpočívadlo Dechtáre v celkové délce 1 006 metrů.[22]

Liptovský Mikuláš – Liptovský Ján[editovat | editovat zdroj]

Výstavbou tohoto úseku s délkou 7,130 km byl vytvořen jižní obchvat Liptovského Mikuláša. Úsek byl ve výstavbě od března 1972, přičemž jeho část zprůjezdnili 1. července 1976, zbytek 9. prosince 1976, což ho v pořadí odevzdaných úseků dálnice D1 řadí na druhé místo, hned za úsek Bratislava – Senec. Součástí stavby byla kromě křižovatek Liptovský Mikuláš a Liptovský Ján i budova Střediska správy a údržby dálnic (SSÚD) v Liptovském Mikuláši. Celkové náklady na výstavbu dosáhly na sumu 368 milionů Kčs. V současnosti se na úseku plánuje výstavba křižovatky Závažná Poruba, která by zkvalitnila dopravní napojení na dálnici pro obyvatele východní části města Liptovský Mikuláš, ale i obcí sousedících s městem. Dokumentace předložená na posouzení vlivu na životní prostředí počítá s výstavbou po roce 2012 a odhaduje dobu výstavby na zhruba dva roky.[23]

Liptovský Ján – Liptovský Hrádok[editovat | editovat zdroj]

Úsek mezi Liptovským Jánem a Liptovským Hrádkem s délkou 5,51 km byl ve výstavbě od dubna 1975 do prosince 1983 a nachází se na něm nejdelší silniční most na SlovenskuViadukt Podtureň dlouhý 1 035 metrů.[24] Viadukt se nachází 12 metrů nad terénem a vede nad dolinou řeky Váh a obcí Podtureň. Součástí stavby úseku jsou i dvě mimoúrovňové křižovatkyLiptovský Ján a Liptovský Hrádok. Výstavba úseku si vyžádala investici ve výšce 502,7 milionu Kčs.

Dálnica D1 u obce Dovalovo.

Liptovský Hrádok – Hybe[editovat | editovat zdroj]

Úsek s délkou přesně 7 km byl ve výstavbě ve dvou etapách. První etapa byla realizovaná v období od dubna 1983 do června 1986, přičemž se dálnice budovala jen v polovičním profilu. Druhá etapa, představující dobudování na plný profil se začala realizovat v dubnu roku 1987 a dokončená byla až po Sametové revoluci v říjnu 1990. Celkové náklady na výstavbu obou profilů dosáhly sumy 583,2 milionu Kčs. Dominantním prvkem úseku je montovaný Most Dovalovec s délkou 526,4 metru, který přemosťuje potok Dovalovec a přilehlé území ve výšce 33,06 metra.[25]

Hybe – Važec[editovat | editovat zdroj]

Úsek vedoucí paralelně se silnicí I/18 a železnicí podél Bílého Váhu měří 10,6 km. Ve výstavbě byl od roku 1996 až do roku 2007,[26] no do předčasného užívání byl odevzdán již 16. listopadu 2000, přičemž v polovičním profilu sloužil již od roku 1998.[27] Součástí stavby byla jedna křižovatka (Východná), devět mostů a čtyři nadjezdy. U obce Východná bylo vybudované malé oboustranné odpočívadlo.[28] Po odevzdání do předčasného užívání postupně pokračovali dokončovací práce na výjezdu a odpočívadle Východná a dalším technickém vybavení dálnice až do října 2007. Celkové náklady se vyšplhali na hodnotu 3,461 miliardy slovenských korun.

Galerie[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  1. Tatranskej diaľnice chýba už len kúsok (2009)
  2. Vláda sľubuje sto kilometrov diaľnic za štyri roky. [[1]] [online]. 3.8.2006 [cit. 18.7.2010]. Dostupné online.  
  3. Prvý balík PPP má odhadovanú cenu takmer 50 miliárd. [[2]] [online]. 22.11.2007 [cit. 18.7.2010]. Dostupné online.  
  4. Vážny: Dopravným PPP projektom skôr nie, ako áno. [[3]] [online]. 7.8.2006 [cit. 18.7.2010]. Dostupné online.  
  5. Vyradení uchádzači v tendri na D1 podali žiadosť o nápravu. [noviny] [online]. 6.2.2008 [cit. 18.7.2010]. Dostupné online.  
  6. PPP projekty sú predražené, vláda trvá na podpise. [[4]] [online]. 26.4.2010 [cit. 18.7.2010]. Dostupné online.  
  7. Fico odpovedá Slotovi: S financovaním diaľnice sú problémy. [[5]] [online]. 14.12.2009 [cit. 18.7.2010]. Dostupné online.  
  8. Diaľnice za každú cenu. Na rade je vzácne rašelinisko v Rojkove. [[6]] [online]. 28.4.2010 [cit. 18.7.2010]. Dostupné online.  
  9. Brusel o 1. balíku PPP do konca týždňa nerozhodne. [[7]] [online]. 10.6.2010 [cit. 18.7.2010]. Dostupné online.  
  10. Štát ide vycúvať z predraženej PPP diaľnice. [[8]] [online]. 31.8.2010 [cit. 16.12.2010]. Dostupné online.  
  11. Koncesná zmluva pre 3. balík PPP zanikne 15. decembra. [[9]] [online]. 14.12.2010 [cit. 16.12.2010]. Dostupné online.  
  12. Nový dôležitý úsek diaľničného obchvatu v Petržalke začnú stavať už v tomto roku. [noviny] [online]. 11.4.2002 [cit. 02.09.2009]. Dostupné online.  
  13. Diaľnica D1 Prístavný most – Viedenská cesta je dokončená. [Bratislava] [online]. 1.12.2005 [cit. 02.09.2009]. Dostupné online.  
  14. Verheugen na diaľničnom úseku D – 61 Mierová – Senecká. [[10]] [online]. 2.11.1999 [cit. 29.03.2010]. Dostupné online.  
  15. a b Lietavská Lúčka - Dubná Skala Súťaž na zhotoviteľa [online]. [cit. 2013-06-25]. Dostupné online.  
  16. [[11]]. ízka cena za tunel Višňové prekvapila aj experta. [[12]] [online]. 26.6.2012 [cit. 4.6.2012]. Dostupné online.  
  17. Dokumentácie na Projekty verejno-súkromného partnerstva (PPP). [[13]] [online]. 2008 [cit. 19.09.2009]. Dostupné online.  
  18. D1 Turany – Hubová v znamení intenzívnej prípravy [online]. NDS a.s., 06.03.2013, [cit. 2013-06-25]. Dostupné online.  
  19. D1 Turany – Hubová [online]. Bratislava: Národná diaľničná spoločnosť, 2005, [cit. 2009-09-18]. Dostupné online.  
  20. Tunelu zazvonil umieračik. [[14]] [online]. 11.11.2008 [cit. 18.09.2009]. Dostupné online.  
  21. a b Hubová - Ivachnová Súťaž na zhotoviteľa [online]. NDS a.s., [cit. 2013-06-25]. Dostupné online.  
  22. D1 Ivachnová – Hybe, odbočovacie a pripájacie pruhy na odpočívadlo Dechtáre [online]. Bratislava: Národná diaľničná spoločnosť, 2005, [cit. 2009-09-16]. Dostupné online.  
  23. Diaľnica D1 – križovatka Závažná Poruba [online]. Bratislava: Národná diaľničná spoločnosť, [cit. 2009-09-15]. Dostupné online.  
  24. Mosty – Viadukt Podtureň [online]. Bratislava: Národná diaľničná spoločnosť, 2005, [cit. 2009-09-15]. Dostupné online.  
  25. Mosty – Most „Dovalovec“ [online]. Bratislava: Národná diaľničná spoločnosť, 2005, [cit. 2009-09-12]. Dostupné online.  
  26. D1 Hybe – Važec [online]. Národná diaľničná spoločnosť, 2005, [cit. 2009-09-11]. Dostupné online.  
  27. Diaľnica Hybe – Važec po dvoch rokoch v plnom profile [online]. Mesto.sk, 16.11.2000, [cit. 2009-09-11]. Dostupné online.  
  28. Dálnice D1, Slovensko [online]. Dálnice-silnice.cz, 18.01.2009, [cit. 2009-09-11]. Dostupné online. (český)