Hnědé uhlí

Briketa hnědého uhlí pro vytápění domácností

Hnědé uhlí je druh méně kvalitního uhlí, používaný především jako palivo.

Hnědé uhlí je geologicky mladší než černé uhlí. Kromě uhlíku obsahuje velké množství příměsí - především různých popelovin a síry, obvykle také mnoho vody. Nejmladší a nejméně karbonizované hnědé uhlí se nazývá lignit. Chemicky se jedná především o makromolekulární komplex polyelektrolytů (např. huminových kyselin), polysacharidů, polyaromátů, uhlíkových řetězců se sirnými a dusíkatými skupinami a kyslíkatými články.

Hnědé uhlí je ve střední Evropě velmi důležitou energetickou surovinou.

Těžba v ČR

Spalováním se vyrábí elektřina v tepelných elektrárnách. V Česku je těženo především v podhůří Krušných hor - v sokolovské a chomutovsko-mostecké pánvi. Těžba probíhá povrchovým způsobem, což je zdrojem kontroverzí. Za 2. světové války se v Záluží u Mostu z hnědého uhlí vyráběl Fischer-Tropschovou syntézou i benzín. Tato výroba pokračovala až do roku 1968, kdy bylo v Záluží zahájeno zpracování ropy.

V České republice se ročně těží několik desítek milionů tun hnědého uhlí.

Vlastnosti hnědého uhlí

Vlastnosti hnědého uhlí jsou individuální a v každé lokalitě značně odlišné v závislosti na stáří a geologických podmínkách.

• Výhřevnost 7 MJ/kg - 22 MJ/kg
• Spalné teplo 28 MJ/kg - 35 MJ/kg
• Obsah jaloviny: 2 - 10 % (v současné době i mnohem více)
• Obsah prchavých hořlavin (uhlovodíků) z hořlavých látek - 50 - 60 %
• obsah vody 5 - 40 %
• obsah síry 0,5 - 2 %

Těžba hnědého uhlí na území České republiky

Odkazy

Související články

• Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách

Literatura

• Uhelné hornictví v ČSSR, Kolektiv autorů, 1985 Profil Ostrava