Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách jsou závazným usnesením vlády České republiky č. 444 z roku 1991, které bylo přijato na návrh tehdejšího ministra životního prostředí Ivana Dejmala. Definuje dobývací prostory a oblasti, kde jsou zásoby uhlí odepsané.

Hlavním důvodem jejich stanovení byla ochrana životního prostředí a krajiny v oblasti severních Čech. Limity slouží jako vládní záruka severočeským obcím, že se nadále nebude zhoršovat jejich prostředí a že mají dlouhodobou perspektivu své existence (tj. že má cenu zde kupovat nemovitosti, stavět a opravovat domy, rekonstruovat silnice, zakládat podniky…).

Platnost limitů je dlouhodobě zpochybňována ze strany těžařských firem (Severočeské doly a Mostecká uhelná společnost) a elektrárenské společnosti ČEZ.[zdroj?] Těžaři mají podporu především u KSČM, ale i části ČSSD a ODS.[zdroj?] K hlavním politickým odpůrcům prolomení limitů patří zejména regionální organizace ODS[zdroj?], KDU-ČSL[zdroj?] a na celostátní úrovni hlavně Strana zelených[1].

Příčiny limitů[editovat | editovat zdroj]

Během 20. století se v oblasti od Kadaně až po Ústí nad Labem vytěžila území o rozloze mnoha km2. Příčinou bylo dobývání hnědého uhlí, jež bylo spáleno v mnohých tepelných elektrárnách a továrnách. V 70. a 80. letech nabyla těžba masových měřítek – kvůli rozšiřování dolů byly bourány rychle celé vesnice, ba i města (Most, Dolní Litvínov); jejich obyvatelé získali nové bydlení v tehdy masivně budovaných panelových sídlištích.[zdroj?]

Nekvalitní technologie pro masové spalování hnědého uhlí vedly k prudkému nárůstu obsahu škodlivého oxidu siřičitého a prachových částic ve vzduchu.[zdroj?] Došlo k silnému poškození životního prostředí v oblasti (např. hromadný úhyn lesů v Krušných horách) i ke zhoršení zdravotního stavu obyvatel.[zdroj?] Vzhledem k neudržitelnosti situace se tak vláda ČSFR rozhodla celou situaci vyřešit zavedením odsíření a odprášení významných státem vlastněných elektráren a ke stanovení hranic, které nesmí ani v budoucnu konkrétní doly překročit.[zdroj?] V oblastech již vytěžených pak byla podpořena tzv. rekultivace zničené (označované též i jako měsíční) krajiny.[zdroj?]

Spor o prolomení limitů[editovat | editovat zdroj]

2005[editovat | editovat zdroj]

V roce 2005 se premiér Jiří Paroubek vyjádřil pro zrušení těchto limitů, což zahájilo diskuzi o jejich budoucí existenci.[zdroj?] Většina politiků však názor tehdejšího ministerského předsedy nesdílí a s rušením nepočítá.[zdroj?] K nejvýraznějším kritikům prolomení limitů patří představitelé ohrožených obcí (např. Litvínov, Horní Jiřetín, Černice), občanských sdružení (např. Kořeny) a ekologických nevládní organizací (např. Greenpeace, Hnutí Duha, STUŽ) i Strana zelených, která měla jejich zachování mezi prioritami svého volebního programu pro parlamentní volby v roce 2006.[zdroj?]

Případné rozšíření těžby uhlí by zasáhlo i některé obce, např. Horní Jiřetín a Černice, pod kterými se dosud nevytěžené uhlí nachází. Jejich obyvatelé již dlouho bojují proti prolomení limitů, které by způsobily zánik těchto obcí; Mostecká uhelná společnost jim naopak nabízí náhradní bydlení na zcela jiné úrovni než v dřívějších dobách a argumentuje významností dosud nevytěženého uhlí.[zdroj?]

2007[editovat | editovat zdroj]

Podporu částečného prolomení limitů těžby vyjádřil na konci února 2007 ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, který navrhl obnovu těžby u Mariánských Radčic a Lomu (oblast bývalých Libkovic), tj. v oblasti, kde těží firma Severočeské doly.[zdroj?] K obcím by se těžba přiblížila na 800, resp. 500 metrů.[zdroj?] Římanův návrh je v rozporu s koaliční smlouvou druhé Topolánkovy vlády, ve které je výslovný závazek zachovat limity těžby hnědého uhlí.

2008[editovat | editovat zdroj]

V březnu 2008 zahájily organizace Greenpeace, Hnutí Duha a Kořeny kampaň nazvanou "Život začíná – těžba končí", jejímž cílem je přispět k tomu aby, krajské zastupitelstvo navrhlo vládě odpis uhelných zásob za limity těžby.[2]

Na konci září 2008 Rada Ústeckého kraje podpořila odpis zásob hnědého uhlí pod městem Horní Jiřetín a pověřila krajského hejtmana, aby jej prosazoval při jednáních s vládou a dalšími ústředními orgány státní správy.[3]

V říjnu 2008 vládou jmenovaná energetická komise vedená Václavem Pačesem v žádném scénáři dalšího energetického vývoje nepočítá s využitím dostupných zásob uhlí za limity těžby, které v roce 1991 stanovila vláda Petra Pitharta, aby ochránila severočeské obce před rozšiřováním povrchových dolů.[4]

2010[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010 jsou limity těžby jedním z hlavních témat předvolebního boje v Ústeckém kraji. Z lídrů kandidátek se pro prolomení limitů vyslovil předseda ČSSD Jiří Paroubek, pokud si to budou přát obyvatelé kraje v referendu.[5] Proti tomu se staví zejména lídr zelených Martin Bursík, který potřebě prolomit limity těžby oponuje a tvrdí, že největším tématem parlamentních voleb v roce 2010 bude právě osud severočeských obcí stojících na hnědém uhlí.[6][7]

Komise pro životní prostředí Akademie věd České republiky v březnu 2010 ve svém stanovisku doporučila minimálně v příštích 20 letech zachovat současné územní ekologické limity těžby. Zároveň nedoporučila trvat na úplném odpisu zásob uhlí za limity a navrhuje jejich převedení do nebilančních zásob pro možné budoucí jiné využití než jako paliva.[8] Komise ve svém stanovisku poukázala na zvýšenou nemocnost, snížený věk dožití a zpomalený vývoj dětí v oblasti a upozornila i na problémy s obnovou lesních porostů i rizika z hlediska geologické nestability podloží.[9]

V červnu 2010 se při vyjednávání o podobě středopravicové vlády pověření experti shodli doporučit neprolamovat limity těžby uhlí na Mostecku.[10]

Ve svém Programovém prohlášení vyhlásila Nečasova vláda, že "Vláda se zasadí o zachování územních limitů těžby hnědého uhlí a jejich legislativní zajištění."[11]

2011[editovat | editovat zdroj]

Další diskusi kolem prolomení územních limitů zahájil Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek v rámci zveřejnění výsledků dvou studií o stavu teplárentství.[12]


Mapová příloha[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.zeleni.cz/reakce-o-lisky-vyrok-premiera-rusnoka-o-prolomeni-limitu/
  2. "Život začíná – těžba končí" http://www.zitnebotezit.cz/
  3. Ústecký kraj chce nechat odepsat uhlí pod Jiřetínem
  4. http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=621162
  5. BAROCH, Pavel. Paroubek chce kvůli uhlí zbourat severočeské obce [online]. Aktuálně.cz, 8.2.2010, [cit. 2010-02-09]. Dostupné online.  
  6. Na Ústecku bude největší bitva, říká o volbách Martin Bursík
  7. Bursík a Fischer: hádka kvůli prolomení limitů těžby pokračuje
  8. Komise AV radí zachovat limity těžby uhlí, ložiska ale neodepsat [online]. ČTK, 2010-3-4, [cit. 2010-03-04]. Dostupné online. (čeština) 
  9. Akademie věd radí zachovat limity těžby uhlí [online]. ČT24, 2010-3-4, rev. 2010-3-4, [cit. 2010-03-05]. Dostupné online. (čeština) 
  10. Ekologičtí experti doporučí neprolamovat limity [online]. ČTK, 2010-6-3, rev. 2010-6-3, [cit. 2010-06-03]. Dostupné online. (čeština) 
  11. Dostupné na http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/dulezite-dokumenty/Programove_prohlaseni_vlady.pdf - strana 37
  12. SOTONOVÁ, Jana. Lidové noviny. 3 2011, čís. 10. března, s. 2. Dostupné online. ISSN 1213-1385.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]