Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách jsou závazným usnesením vlády České republiky č. 444 z roku 1991, které bylo přijato na návrh tehdejšího ministra životního prostředí Ivana Dejmala. Definuje dobývací prostory a oblasti, kde jsou zásoby uhlí odepsané. Hlavním důvodem jejich stanovení byla ochrana životního prostředí a krajiny v oblasti severních Čech. Limity slouží jako vládní záruka severočeským obcím, že se nadále nebude zhoršovat jejich prostředí a že mají dlouhodobou perspektivu své existence (tj. že má cenu zde kupovat nemovitosti, stavět a opravovat domy, rekonstruovat silnice, zakládat podniky…).

Platnost limitů je dlouhodobě zpochybňována ze strany těžařských firem (Severočeské doly a Mostecká uhelná společnost) a elektrárenské společnosti ČEZ. Těžaři mají podporu u části politiků ODS, ale i KSČM a ČSSD. K hlavním politickým odpůrcům prolomení limitů patří zejména regionální organizace ODS, KDU-ČSL a na celostátní úrovni hlavně Strana zelených.

[editovat] Příčiny limitů

Během 20. století se v oblasti od Kadaně až po Ústí nad Labem vytěžily km³ hnědého uhlí, jež bylo spáleno v mnohých tepelných elektrárnách a továrnách. V 70. a 80. letech nabyla těžba masových měřítek – kvůli rozšiřování dolů byly bourány rychle celé vesnice, ba i města (Most, Dolní Litvínov); jejich obyvatelé získali nové bydlení v tehdy masivně budovaných panelových sídlištích.

Nekvalitní technologie pro masové spalování hnědého uhlí vedly k prudkému nárůstu obsahu škodlivého oxidu siřičitého a prachových částic ve vzduchu. Došlo k silnému poškození životního prostředí v oblasti (např. hromadný úhyn lesů v Krušných horách) i ke zhoršení zdravotního stavu obyvatel. Vzhledem k neudržitelnosti situace se tak vláda ČSFR rozhodla celou situaci vyřešit zavedením odsíření a odprášení významných státem vlastněných elektráren a ke stanovení hranic, které nesmí ani v budoucnu konkrétní doly překročit. V oblastech již vytěžených pak byla podpořena tzv. rekultivace zničené (označované též pejorativně i jako měsíční) krajiny.

[editovat] Spor o prolomení limitů

V roce 2005 se premiér Jiří Paroubek vyjádřil pro zrušení těchto limitů, což zahájilo diskuzi o jejich budoucí existenci. Většina politiků však názor tehdejšího ministerského předsedy nesdílí a s rušením nepočítá. K nejvýraznějším kritikům prolomení limitů patří ohrožené obce (např. Litvínov, Horní Jiřetín, Černice), občanských sdružení (např. Kořeny) a ekologických nevládní organizací (např. Greenpeace, Hnutí Duha, STUŽ) i Strana zelených, která měla jejich zachování mezi prioritami svého volebního programu pro parlamentní volby v roce 2006.

Případné rozšíření těžby uhlí by zasáhlo i některé obce, např. Horní Jiřetín a Černice, pod kterými se ještě nevytěžené uhlí nachází. Jejich obyvatelé již dlouho bojují proti prolomení limitů, které by způsobily zánik těchto obcí; Mostecká uhelná společnost jim naopak nabízí náhradní bydlení na zcela jiné úrovni než v dřívějších dobách a argumentuje významností dosud nevytěženého uhlí.

Podporu částečného prolomení limitů těžby vyjádřil na konci února 2007 ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, který navrhnul obnovu těžby u Mariánských Radčic a Lomu (oblast bývalých Libkovic), tj. v oblasti, kde těží firma Severočeské doly. K obcím by se těžba přiblížila na 800, resp. 500 metrů. Římanův návrh je v rozporu s koaliční smlouvou druhé Topolánkovy vlády, ve které je výslovný závazek zachovat limity těžby hnědého uhlí.

V březnu 2008 zahájily organizace Greenpeace, Hnutí Duha a Kořeny kampaň nazvanou "Život začíná – těžba končí", jejímž cílem je přispět k tomu aby, krajské zastupitelstvo navrhlo vládě odpis uhelných zásob za limity těžby ^[1].

Na konci září 2008 Rada Ústeckého kraje podpořila odpis zásob hnědého uhlí pod městem Horní Jiřetín a pověřila krajského hejtmana, aby jej prosazoval při jednáních s vládou a dalšími ústředními orgány státní správy.^[2]

V říjnu 2008 vládou jmenovaná energetická komise vedená Václavem Pačesem v žádném scénáři dalšího energetického vývoje nepočítá s využitím dostupných zásob uhlí za limity těžby, které v roce 1991 stanovila vláda Petra Pitharta, aby ochránila severočeské obce před rozšiřováním povrchových dolů.^[3].

[editovat] Mapová příloha

Hranice dobývacího prostoru lomů Merkur, Březno a Libouš.	Hranice dobývacího prostoru lomů Šverma a Vršany.	Hranice dobývacího prostoru velkolomu ČSA.	Hranice dobývacího prostoru lomu Ležáky.
Hranice dobývacího prostoru lomu Bílina.	Hranice dobývacího prostoru lomu Chabařovice.