Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Limity těžby na Mostecku

Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách jsou závazným usnesením vlády Petra Pitharta č. 444 ze dne 30. října 1991,[1] které bylo přijato na návrh tehdejšího ministra životního prostředí Ivana Dejmala. Definuje linie, za které nesmí postoupit těžby v jednotlivých severočeských dolech.

Usnesení vlády se týká:

V roce 2008 vláda Mirka Topolánka (ODS) toto usnesení potvrdila usnesením č.1176/2008[2] s tím, že upravila linie lomu Bílina.[3] Hlavním důvodem stanovení limitů byla ochrana životního prostředí a krajiny v oblasti severních Čech. Limity slouží jako vládní záruka severočeským obcím, že se nadále nebude zhoršovat jejich prostředí a že mají dlouhodobou perspektivu své existence, mají chránit i zbytky přírody i dopravní a technické infrastruktury severočeské hnědouhelné pánve.[3] Prakticky od začátku 21. století probíhají z různých stran stále se opakující pokusu o revizi usnesení vlády z roku 1992 a prolomení limitů stanovených tímto usnesením.

Důvody ke stanovení limitů těžby[editovat | editovat zdroj]

Během 20. století bylo v oblasti mezi Kadaní až po Ústí nad Labem - v tzv. pánevních okresech - zdevastováno těžbou území o rozloze 1 100 km2. Příčinou bylo dobývání hnědého uhlí, jež bylo spáleno v mnohých tepelných elektrárnách, teplárnách a továrnách. V 70. a 80. letech 20. století nabyla těžba masových měřítek – kvůli rozšiřování dolů bylo zlikvidováno celkem 106 obcí včetně 650 let starého historického města Most;[4] jejich obyvatelé byli přesídleni do tehdy masivně budovaných panelových sídlištích. Poslední zbouranou obcí byly Libkovice, o jejichž zbourání bylo rozhodnuto v roce 1988. Těžba na katastru obce nakonec nebyla realizována.[5]

Nekvalitní technologie pro masové spalování hnědého uhlí vedly k prudkému nárůstu obsahu škodlivého oxidu siřičitého a prachových částic ve vzduchu. To se projevilo zvýšenou nemocností jak dětí, tak dospělých. Vysoký byl výskyt onemocnění dýchacích cest, ledvin, alergických, kožních a duševních. Ve srovnání s průměrem České republiky se v této oblasti rodil výrazně větší počet nezralých dětí, byl vyšší výskyt vrozených vývojových vad, prenatální, novorozenecká i kojenecká úmrtnost byly rovněž vyšší. Při vývoji dětí docházelo k opožďování kostního věku za věkem kalendářním, také hodnoty dýchacích funkcí byly nižší, byly zjišťovány poruchy v krevním obraze. U dospělých byl výrazně vyšší výskyt zhoubných nádorů u obou pohlaví. Celková úmrtnost u mužů i žen byla vyšší než v České republice díky aterosklerotickým onemocněním srdce a cév a zhoubným nádorům. Střední délka života byla oproti České republice zkrácena o jeden až dva roky.[6]

Bezohledné drancování krajiny v 70. a 80. letech 20. století mělo také velmi nepříznivý vliv na obyvatele tzv. pánevních okresů také v sociální oblasti. V kraji byl v 90. letech 20. století, ve srovnání s průměrem České republiky, například podstatně vyšší podíl pracovníků dělnických profesí oproti zastoupení pracovníků v zemědělském sektoru; vyšší byl i podíl fyzické práce ve výrobě a mimo ni. Pro kraj byla charakteristická také nižší vzdělanostní úroveň obyvatelstva a nedostatek některých kategorií odborníků. Byl zde dlouhodobě přetrvávající nedostatek vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných odborníků a nízká vzdělanostní mobilita směrem k vyšším vzdělanostním skupinám. Důsledkem těchto nedostatků byly i problémy s využíváním stávajícího vzdělanostního potenciálu z důvodů rozdílů mezi předepsanou kvalifikací mnohých pracovních míst a jejich skutečným obsazením, a také stagnace mnohých oborů nevýrobní sféry (školství, zdravotnictví, kultura, věda a výzkum). V kraji byla velmi nízká prostorová stabilita obyvatelstva. Za základní příčinu tohoto stavu byla označena dlouhodobá orientace na rozvoj palivoenergetického systému, jez byla realizována především extenzivní cestou a prováděna pomocí řady zcela neadekvátních opatření; tato opatření totiž ve svém důsledku preferovala nízko kvalifikovanou práci pomocí mzdových a dalších zvýhodnění a neregulovala kvalitativní rozvoj pracovní síly.[6]

Vysoké emise škodlivých plynů ze spalování hnědého uhlí mělo také nepříznivý vliv na lesy. Zpráva poslance Voleníka, přednesena v roce 1990 konstatuje: "Lesní oblasti Krušných hor, které byly dlouhodobě poškozovány imisemi byly v relativně krátké době vysokých imisí zcela zdevastovány. V rozmezí patnácti let bylo uhynulo 53 % jehličnatých porostů, především smrkových, v náhorní části Krušných hor Vlivem trvalého působení imisí, a to jak přímou kontaminací, tak prostřednictvím kyselých dešťů došlo k výrazné degradaci chemických a fyzikálně-mechanických vlastností půdy. Trvale zhoršené prostředí pak vyloučilo z možnosti obnovy dosud zde pěstované lesní dřeviny citlivé na imise. Vlivem velkoplošného odlesnění, jež bylo vynuceno progresivně postupujícím poškozováním původních porostů, došlo ke změně účinnosti i ostatních mimoprodukčních funkcí lesa, především funkce vodohospodářské, klimatické, protierozní a nakonec i rekreační. Minimalizací retenční schopnosti lesa, jejíž devastace se projevuje řadu let přívalovými jevy, rozkolísaností odtoků a častějším výskytem maximálních průtoků (např. povodně na Jíloveckém potoce apod.), byl narušen přirozený vodní režim půd, projevovaly se časté přísušky vyvolané občasnými suchými obdobími a nebo na druhé straně, v době četných srážek, výskyty zamokřování a zabahňování lesních půd. Projevovaly se trvalé poruchy nejen v mikroklimatických podmínkách, a to je vážnější, i poruchy mezoklimatu krajiny."[6]

Zásoby uhlí "za limity"[editovat | editovat zdroj]

Celkově je limity vázány zásoby o objemu cca 0,9 mld. tun, z toho 0,7 mld. tun připadá na lom ČSA, 0,1 mld tun na lom Bílina. Zatímco v případě lomu Bílina umožňují současné limitu těžbu až do roku cca 2030 (při prolomení limitů by se mohla těžba prodloužit do roku 2040), v případě lomu ČSA by bez prolomení limitů musela být ukončena těžby již v roce 2018, zatímco při plném prolomení limitů by mohla těžba pokračovat až do roku 2120. Prolomení limitů na lomu Bílina by neznamenalo likvidaci žádné z obcí, v případě prolomení limitů na lomu ČSA by došlo k likvidaci obce Černice, podle varianty prolomení limitů k úplnému, či částečnému likvidaci města Horní Jiřetín, významnému ohrožení některých částí města Litvínov, kde byl se těžba přiblížila na vzdálenost 300 m od obytných domů, likvidaci chemických závodů v Litvínově a ke konci těžby by se lom opět přiblížil i k městu Most.[7]

Starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt

Zásoby uhlí pod vlastním městem Horní Jiřetín nejsou významné, protože velká část katastru obce je vytěžena, jednak v rámci původního velkolomu Obránců míru a jednak účinnou hlubinnou těžbou (která dovolila získat až 70 % zásob), která zde probíhala až do konce 80. let 20. století. Také přímo na území obce se těžilo hlubinným způsobem od poloviny devatenáctého do poloviny dvacátého století. Město tak tvoří především překážku toho, aby těžební fronta přešla z prostoru dnešního lomu ČSA do prostoru velkých zásob uhlí pod hornojiřetínskou výsypkou, tedy v území mezi Chemopetrolem a západní částí Jiřetína.[8]

Argumenty pro a proti zachování limitů[editovat | editovat zdroj]

Zaměstnanost[editovat | editovat zdroj]

Pro zachování limitů[editovat | editovat zdroj]

  • Zachování pracovních míst v městech Horní Jiřetín (811 pracovních míst v roce 2013)[9] a v průmyslové zóně Litvínov-Záluží (4 153 pracovních míst v roce 2013).[10][11] Pokud nebudou prolomeny limity, může kraj rozvíjet energetickou efektivitu a obnovitelné zdroje. Experti spočetli, že vytvoří dalších 2 300 pracovních míst.[12]

Proti zachování limitů[editovat | editovat zdroj]

  • Zachování pracovních míst - v Lom ČSA se jedná o 851 pracovních míst v roce 2015[11]

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Pro zachování limitů[editovat | editovat zdroj]

  • "Vláda musí podporovat vznik nových pracovních míst v oborech, jako jsou úspory energií, modernizace budov, nové technologie, a ne za obrovských celospolečenských nákladů držet nad vodou nekonkurenceschopná odvětví" [13]

Proti zachování limitů[editovat | editovat zdroj]

  • Zachování zisků soukromých těžařských společností Severní energetická a Czech Coal
  • Je lepší čerpat z vlastních zdrojů, než nakupovat[14]
  • Těžba uhlí znamená příjem nemalých finančních prostředků do státní pokladny. Na dani z příjmu zaplatily těžařské firmy v roce 2010 cca 2,4 miliardy Kč. K tomu patří další miliardy za zdravotní a sociální pojištění, odvod DPH apod. Odvody státu za těžbu nerostu v roce 2010 1,2 mld. Kč. (Údaje o příjmech se však vztahují na všechny těžařské firmy v ČR).[14]
Pohled na Zámek Jezeří ze dna lomu ČSA

Energetická bezpečnost[editovat | editovat zdroj]

Pro zachování limitů[editovat | editovat zdroj]

  • Kdyby bylo veškeré uhlí vytěžené v severních Čechách použito na výrobu elektřiny, bylo by to méně, než je roční vývoz elektřiny z České republiky[15]
  • Podle potenciálů propočítaných Pačesovou komisí jsou možnosti zateplování českých domů cca pětkrát větší než energie, kterou bychom získali rozšiřováním uhelných dolů na Mostecku a bouráním dalších vesnic.[15]

Proti zachování limitů[editovat | editovat zdroj]

  • Hnědé uhlí je v současné době naším rozhodujícím zdrojem energie. Podíl našeho uhlí na výrobě energie je cca 60 %. Díky vlastním zásobám uhlí patří naše země v Evropské unii mezi státy s nejvyšší energetickou nezávislostí. Podíl uhlí na výrobě energie se ovšem postupně snižuje a stoupá podíl plynu a ropy, v jejichž případě jsme zcela závislí na dovozech ze zahraničí (hlavně z Ruska).[16]
  • Podíl obnovitelných zdrojů na získávání energie je stále zanedbatelný, zásoby ropy či plynu nemáme a stavba dalších jaderných elektráren je v současné politické situaci v Evropě obtížná. Dovoz pak znamená obrovské finanční náklady.[16]

Životní prostředí[editovat | editovat zdroj]

Pro zachování limitů[editovat | editovat zdroj]

  • Zabránění vzniku ekologických škod ve výši 1,2 bilionu Kč (škody na zdraví, lesích, zemědělství a klimatu) které by vznikly díky emisím z předpokládaných zásob 750 mil. t. hnědého uhlí[17]

Proti zachování limitů[editovat | editovat zdroj]

  • Negativní vlivy těžby jsou mnohdy značně přeceňovány, je skutečnost, že se těžba uhlí podílí na produkci nebezpečných anorganických látek pouhými 2 % („nejproduktivnější“ jsou v tomto ohledu činnosti spjaté s odpadními vodami).[18]
Korečkové rypadlo na dole ČSA

Krajina[editovat | editovat zdroj]

Pro zachování limitů[editovat | editovat zdroj]

Proti zachování limitů[editovat | editovat zdroj]

  • Těžba krajinu nepoznamenává trvale, jedná se vlastně o dlouholetý technologický postup, na jehož konci je rekultivovaná krajina, mnohdy hezčí než ta původní a častokrát nabízející kromě nových krajinných prvků (jezera atd.) také například rekreační plochy pro obyvatele.[18]

Zastánci a odpůrci limitů[editovat | editovat zdroj]

Zastánci zachování limitů[editovat | editovat zdroj]

Vědecká obec
  • Komise pro životní prostředí AV ČR[19]
Obce a jejich zastupitelstva
  • Město Horní Jiřetín[11] - obyvatelé přání zachování limitů vyjádřili také přímo v místním referendu, které se konalo 25. února 2005, kdy se referenda zúčastnilo 75 % všech obyvatel města a pro zachování limitů se vyslovilo 96 % z nich.[20]
  • Město Litvínov - obyvatelé přání zachování limitů vyjádřili v místním referendu, které se konalo 1. prosince 2006, kdy se referenda zúčastnilo 38,23 % obyvatel, pro zachování limitů se vyslovilo 9546 % z nich. K referendu, které se konalo 5 týdnů po komunálních volbách a zúčastnilo se ho víc voličů, než komunálních voleb. Výsledky referenda nejsou právně závazné.[21]
  • Město Hora Svaté Kateřiny
Státní organizace a úřady
Soukromé komerční organizace
Politické strany
Nevládní neziskové organizace - spolky
  • Ekoforum pánevní oblasti Severočeského kraje[24][6]
  • Greenpeace ČR[25]
  • Hnutí Duha[26]
  • Společnost pro trvale udržitelný život[27][28]
  • Občanské sdružení Kořeny[29]
Václav Havel navštívil s princem Charlesem Jezeří v roce 1991
Osobnosti
Poslanec a bývalý starosta Litvínova Milan Šťovíček

Odpůrci zachování limitů[editovat | editovat zdroj]

Vědecká obec


Obce a jejich zastupitelstva


Státní organizace a úřady
Soukromé komerční organizace
Politické strany


Nevládní neziskové organizace - spolky
Odbory
Osobnosti

Historický vývoj sporů o prolomení limitů[editovat | editovat zdroj]

1998[editovat | editovat zdroj]

V roce 1998 předložil Český báňský úřad do vlády návrh na zrušení limitů těžby. Návrh nebyl přijat.[40]

2005[editovat | editovat zdroj]

V roce 2005 se premiér Jiří Paroubek vyjádřil pro zrušení těchto limitů, což zahájilo diskuzi o jejich budoucí existenci.[zdroj?] Většina politiků však názor tehdejšího ministerského předsedy nesdílí a s rušením nepočítá.[30] K nejvýraznějším kritikům prolomení limitů patří představitelé ohrožených obcí (např. Litvínov, Horní Jiřetín, Černice), občanských sdružení (např. Kořeny) a ekologických nevládní organizací (např. Greenpeace, Hnutí Duha, STUŽ) i Strana zelených, která měla jejich zachování mezi prioritami svého volebního programu pro parlamentní volby v roce 2006.[zdroj?]

Případné rozšíření těžby uhlí by zasáhlo i některé obce, např. Horní Jiřetín a Černice, pod kterými se dosud nevytěžené uhlí nachází. Jejich obyvatelé již dlouho bojují proti prolomení limitů, které by způsobily zánik těchto obcí; Mostecká uhelná společnost jim naopak nabízí náhradní bydlení na zcela jiné úrovni než v dřívějších dobách a argumentuje významností dosud nevytěženého uhlí.[zdroj?]

2007[editovat | editovat zdroj]

Podporu částečného prolomení limitů těžby vyjádřil na konci února 2007 ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, který navrhl obnovu těžby u Mariánských Radčic a Lomu (oblast bývalých Libkovic), tj. v oblasti, kde těží firma Severočeské doly.[zdroj?] K obcím by se těžba přiblížila na 800, resp. 500 metrů.[zdroj?] Římanův návrh je v rozporu s koaliční smlouvou druhé Topolánkovy vlády, ve které je výslovný závazek zachovat limity těžby hnědého uhlí.

2008[editovat | editovat zdroj]

V březnu 2008 zahájily organizace Greenpeace, Hnutí Duha a Kořeny kampaň nazvanou "Život začíná – těžba končí", jejímž cílem je přispět k tomu aby, krajské zastupitelstvo navrhlo vládě odpis uhelných zásob za limity těžby.[41]

Na konci září 2008 Rada Ústeckého kraje podpořila odpis zásob hnědého uhlí pod městem Horní Jiřetín a pověřila krajského hejtmana, aby jej prosazoval při jednáních s vládou a dalšími ústředními orgány státní správy.[42]

V říjnu 2008 vládou jmenovaná energetická komise vedená Václavem Pačesem v žádném scénáři dalšího energetického vývoje nepočítá s využitím dostupných zásob uhlí za limity těžby, které v roce 1991 stanovila vláda Petra Pitharta, aby ochránila severočeské obce před rozšiřováním povrchových dolů.[43]

2010[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010 jsou limity těžby jedním z hlavních témat předvolebního boje v Ústeckém kraji. Z lídrů kandidátek se pro prolomení limitů vyslovil předseda ČSSD Jiří Paroubek, pokud si to budou přát obyvatelé kraje v referendu.[44] Proti tomu se staví zejména lídr zelených Martin Bursík, který potřebě prolomit limity těžby oponuje a tvrdí, že největším tématem parlamentních voleb v roce 2010 bude právě osud severočeských obcí stojících na hnědém uhlí.[45][46]

Komise pro životní prostředí Akademie věd České republiky v březnu 2010 ve svém stanovisku doporučila minimálně v příštích 20 letech zachovat současné územní ekologické limity těžby. Zároveň nedoporučila trvat na úplném odpisu zásob uhlí za limity a navrhuje jejich převedení do nebilančních zásob pro možné budoucí jiné využití než jako paliva.[47] Komise ve svém stanovisku poukázala na zvýšenou nemocnost, snížený věk dožití a zpomalený vývoj dětí v oblasti a upozornila i na problémy s obnovou lesních porostů i rizika z hlediska geologické nestability podloží.[48]

V červnu 2010 se při vyjednávání o podobě středopravicové vlády pověření experti shodli doporučit neprolamovat limity těžby uhlí na Mostecku.[49]

Ve svém Programovém prohlášení vyhlásila Nečasova vláda, že "Vláda se zasadí o zachování územních limitů těžby hnědého uhlí a jejich legislativní zajištění."[50]

2011[editovat | editovat zdroj]

Další diskusi kolem prolomení územních limitů zahájil Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek v rámci zveřejnění výsledků dvou studií o stavu teplárentství.[51]

2012[editovat | editovat zdroj]

Parlament České republiky přijala novelu horního zákona, která zrušila možnost vyvlastňování kvůli těžbě.[52] Prezident Václav Klaus tuto novelu vetoval.[53] 19. prosince 2012 Sněmovna Klausovo veto přehlasovala 120 hlasy.[54]

2013[editovat | editovat zdroj]

Prolomení limitů podpořil nově zvolený prezident Miloš Zeman.[35] Pavel Tykač, který ovládá těžební firmu Czech Coal prodal část své skupiny - Litvínovskou uhelnou, která spravuje Lom ČSA Janu Dienstlovi a Tomáši Fohlerovi. V září 2013 se tato společnost přejmenovala se na Severní energetickou. Severní energetická koupila elektrárnu Chvaletice. Týden po koupi dolu pan Dienstl oznámil, že v dolu jsou větší zásoby uhlí, než se doposud počítalo. Mirek Topolánek to komentoval slovy „Pan Dienstl je dítě štěstěny. Koupí důl a za týden v něm najde nových 23 milionů tun uhlí, a to zrovna ve chvíli, kdy kupuje elektrárnu“ Teplárenské sdružení obvinilo Czech Coal, že účelově podhodnotilo možnosti těžby a že tím podvedlo také ministerstvo průmyslu a obchodu.[55] V březnu 2013 přišla Severní energetická s myšlenkou, že bude uhlí pod dvěma ochrannými pilíři dobývat hlubinnou těžbou, tzv. chodbicováním.[56] V polovině listopadu 2013 vydalo ministerstvo životního prostředí souhlasné stanovisko k hlubinné těžbě, stanovilo zároveň ale 22 podmínek, které je nutné dodržet z hlediska ochrany životního prostředí.[57]

V červenci 2013 si Litvínovská uhelná zaplatila rozsáhlý sběr dat o postojích obyvatel Horního Jiřetína u agentury STEM.[58] I když se jedná o výzkum zaplacený dnešní Severní energetickou, jeho výsledky[59] ukazují, že:

  • za největší problém města považují obyvatelé nejistotu ohledně budoucnosti města (40 %),
  • velká většina obyvatel si myslí, že vedení města (koalice stran, které nesouhlasí s limity) se snaží co nejlépe hájit jejich zájmy (78 %),
  • 67 % obyvatel města se obává, že do 10 let dojde k prolomení limitů, stejné procento obyvatel se označilo za zásadní odpůrce prolomení limitů těžby,
  • dobrovolně by se přestěhovalo 28 % obyvatel,
  • 34 % obyvatel je rozhodnuto se v žádném případě z Jiřetína nevystěhovat,
  • 65 % obyvatel je přesvědčeno, že vysídlení Horního Jiřetína nemůže proběhnout ke spokojenosti všech stran,
  • 58 % obyvatel je přesvědčeno, že v případě povolení těžby s nimi nebude důlní společnost jednat otevřeně a poctivě,
  • 55 % obyvatel si myslí, že za skupováním domů v Horním Jiřetíně je společná akce realitních kanceláří a Severní energetické, 8 % obyvatel je přesvědčeno, že se jedná výhradně o akci těžařů.

Po rezignaci vlády Jiřího Nečase nastoupila úřednická "udržovací vláda" bez mandátu, kterou vedl Jiří Rusnok. Na začátku vlády slíbil Rusnok, že jeho vláda nepřijme rozhodnutí o limitech.[60] V listopadu 2013 ovšem došlo k obratu v názoru na prolomení limitů a na popud prezidenta Zemana začala vláda o prolomení uvažovat.[61] Tyto výroky byly jednoznačně odmítnuty vedením města Horní Jiřetín, které zalitovalo, že v rámci návštěvy Mostecka nenavštívil premiér také Litvínov či Horní Jiřetín a označilo ho za loutku v rukou Miloše Zemana.[62] Rusnok nadále pokračoval ve snahách o prolomení limitů, přišel s nápadem založit společnou firmu státu a Severní energetické.[63]

2014[editovat | editovat zdroj]

29. ledna 2014 skončila vláda Jiřího Rusnoka, aniž stačila o limitech rozhodnout. V programovém prohlášení nové vlády Bohuslava Sobotky není závazek, že nedojde k prolomení limitů. Ministr životního prostředí Richard Brabec vyslovil v únoru 2014 přesvědčení, že vláda limity neprolomí.[64] Více výzkumů veřejného mínění ukazuje, že většina obyvatel České republiky odmítá prolomení limitů, zvláště v případě, kdy by kvůli němu měly být bourány obce (68 %)[65] V březnu 2014 navštívil Mostecko ministr průmyslu Jan Mládek a po návštěvě prohlásil, že by jeho vláda mohla o limitech rozhodnout v roce 2015.[66] V červnu 2014 dostal Cenu Josefa Vavrouška Petr Pakosta za celoživotní ochranu životního prostředí v Severočeské hnědouhelné pánvi i záchranu zámku Jezeří.[67]  V říjnu 2014 vyhrály volby v Horním Jiřetíně strany, které brání prolomení limitů a získaly opět 7 křesel v 11 členném zastupitelstvu stejně jako v minulých volbách. Starostou se stal Vladimír Buřt.[68] V Litvínově byla po volbách ustavena koalice, jejíž zásadním společným zájmem je boj proti prolomení limitů.[69]

2015[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2015 bude vláda rozhodovat mezi 4 scénáři státní energetické koncepce ve vztahu k limitům:

  1. bez prolomení limitů,
  2. s prolomením limitů na velkolomu Bílina,
  3. s prolomením limitů na velkolomu ČSA a tzv. "malým bouráním" Horního Jiřetíma (bourání téměř 200 domů, zbytek města a západní část Litvínova až 500 m od hrany velkolomu) a s prolomením limitů na velkolomu Bílina,
  4. s úplným prolomením limitů na velkolomu ČSA a "velkým bouráním" celého Horního Jiřetína a Černic (západní část Litvínova až 500 m od hrany velkolomu) a s prolomením limitů na velkolomu Bílina.[70]

Podporu plnému prolomení limitů vyjádřila v lednu 2015 největší odborová ústředna, na 29. ledna 2015 svolal Odborový svaz pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu demonstraci před ministerstvem průmyslu a obchodu.[34] Severočeská energetická uvolnila na tuto demonstraci své pracovníky.[71]

Mapová příloha[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity informace nebo části textu z článku Brown coal mining limits in North Bohemia na anglické Wikipedii.

  1. Usnesení vlády ČR ze dne 30. října 1991 č. 444. Dokumenty vlády [online]. 1991-10-30 [cit. 2015-01-26]. Dostupné online.  (česky) 
  2. Usnesení vlády ČR ze dne 10. září 2008 č. 1176. Dokumenty vlády [online]. 2008-09-10 [cit. 2015-01-26]. Dostupné online.  (česky) 
  3. a b ČTK/EKOLIST. Limity těžby hnědého uhlí - z obou stran se argumentuje počty ztracených pracovních míst. ekolist.cz [online]. 2015-01-23 [cit. 2015-01-25]. Dostupné online.  (česky) 
  4. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 [online]. [cit. 2015-01-26]. Dostupné online. (česky) 
  5. Limity těžby - Význam limitů. Greenpeace Česká republika [online].  [cit. 2015-01-26]. Dostupné online.  (česky) 
  6. a b c d VOLENÍK, Lubomír. Interpelace vlády ČSFR poslancem Sněmovny lidu Lubomírem Voleníkem ze dne 17. srpna roku 1990. Digitální repozitář Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky [online]. 1990-08-17 [cit. 2015-01-26]. Dostupné online.  (česky) 
  7. Surovinové zdroje České republiky, Nerostné suroviny 2013 (statistické údaje do roku 2012) [online]. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2013-08-31, [cit. 2015-01-25]. Dostupné online. (česky) 
  8. HÁJEK, Oldřich. Vladimír Buřt: Horní Jiřetín tu určitě zůstane. deník.cz [online].  [cit. 2015-01-27]. Dostupné online.  
  9. informace Města Horní Jiřetín ze dne 12.3.2013
  10. (informace Úřadu práce ze dne 25.3.2013
  11. a b c BUŘT, Vladimír. S Horním Jiřetínem by zaniklo 811 pracovních míst. STUŽ - Společnost pro trvale udržitelný život [online]. 2015-01-26 [cit. 2015-01-26]. Dostupné online.  (česky) 
  12. Možnosti využití energetických úspor a obnovitelných zdrojů energie v Ústeckém kraji [online]. Praha: EkoWatt, 2012-11. Dostupné online.  
  13. a b ODBORY ŽÁDAJÍ OD STÁTU LIKVIDACI DOMOVŮ TISÍCŮ LIDÍ. Strana zelených [online]. 2015-01-23. Dostupné online.  (česky) 
  14. a b Uhlí těžit - Ekonomika. Naše uhlí [online].  [cit. 2015-01-26]. Dostupné online.  (česky) 
  15. a b Volíme chytrou energii bez uhlí. Žít nebo těžit [online].  [cit. 2015-01-26]. Dostupné online.  (česky) 
  16. a b Uhlí těžit - Bezpečnost. Naše uhlí [online].  [cit. 2015-01-26]. Dostupné online.  (česky) 
  17. MELICHAR, Jan; MÁCA, Vojtěch; ŠČASNÝ, Milan. Externí náklady prolomení limitů těžby na Mostecku: Případ velkolomů Československé armády a Bílina. Praha. Praha : Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze, 2012. 41 s. Dostupné online. (česky) 
  18. a b Uhlí těžit - Životní prostředí. Naše uhlí [online].  [cit. 2015-01-26]. Dostupné online.  (česky) 
  19. Stanovisko Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR k problematice tzv. „územních ekologických limitů těžby“ v Severočeské hnědouhelné pánvi (SHP) [online]. Praha: AV ČR, 2010-03-03, [cit. 2015-01-26]. Dostupné online. (česky) 
  20. Obec Horní Jiřetín: Výsledky místního referenda k otázkám zachování obce a územních limitů těžby. ekolist.cz [online]. 2005-02-25. Dostupné online.  
  21. a b c d VÝSLEDKY MÍSTNÍCH REFEREND: Přes 95 % z hlasujících obyvatel Horního Jiřetína a Litvínova nechce postup velkolomu za limity těžby. Občanské sdružení Kořeny [online]. . Dostupné online.  (česky) 
  22. PŘEDSEDKYNÍ STRANY ZELENÝCH SE STALA JANA DRÁPALOVÁ, POPRVÉ STANULA V ČELE STRANY ŽENA. Strana zelených [online]. 2015-01-25 [cit. 2015-01-27]. Dostupné online.  (česky) 
  23. a b c Bude dost hnědého uhlí pro energetiku?. pvs - parlament, vláda, samospráva [online].  [cit. 2015-01-27]. Dostupné online.  (česky) 
  24. a b c d e Martin Říha, Jaroslav Stoklasa, Marie Lafarová, Ivan Dejmal, Jan Marek, Petr Pakosta: Územní ekologické limity těžby v SHP, Společnost pro krajinu 2005, ISBN 80-903663-0-9
  25. Společně proti uhlí. Greenpeace Česká republika [online].  [cit. 2015-01-26]. Dostupné online.  (česky) 
  26. Uhelné doly v ČR. Hnutí DUHA [online].  [cit. 2015-01-26]. Dostupné online.  (česky) 
  27. Stanovisko předsednictva STUŽ č. 117 ke snahám o prolomení těžebních limitů. Společnost pro trvale udržitelný život [online]. 2011-03-28 [cit. 2015-01-26]. Dostupné online.  (česky) 
  28. Stanovisko předsednictva STUŽ č. 123 k údajným důvodům protestů horníků velkolomu ČSA. Společnost pro trvale udržitelný život [online]. 2012-11-06 [cit. 2015-01-26]. Dostupné online.  (česky) 
  29. Občanské sdružení Kořeny - za zachování Horního Jiřetína a rozvoj Litvínovska. Občanské sdružení Kořeny [online].  [cit. 2015-01-26]. Dostupné online.  (česky) 
  30. a b c HAVEL, Václav. Otevřený dopis Václava Havla premiéru Paroubkovi [online]. 2005-12-08, [cit. 2015-01-26]. Dostupné online. (česky) 
  31. Mgr. Milan Šťovíček. Věci veřejné [online].  [cit. 2015-01-27]. Dostupné online.  
  32. Na Ústecku bude největší bitva, říká o volbách Martin Bursík. ČT24 [online]. 2010-02-08 [cit. 2015-01-27]. Dostupné online.  (česky) 
  33. Moje vláda prolamovat limity těžby hnědého uhlí nebude, slíbil Nečas. Hospodářské noviny [online]. 2011-12-03 [cit. 2015-01-27]. Dostupné online.  (česky) 
  34. a b VAVROŇ, Jiří. Odbory prosazují úplné prolomení limitů. Novinky.cz [online]. 2015-01-22 [cit. 2015-01-27]. Dostupné online.  (česky) 
  35. a b Jsem arogantní jen vůči hlupákům, řekl Zeman. Novinky.cz [online]. 2013-01-18. Dostupné online.  
  36. ČTK. Kuba chce ponechat možnost vyvlastňování kvůli těžbě uhlí. deník.cz [online]. 2012-02-28 [cit. 2015-01-27]. Dostupné online.  (česky) 
  37. Hejtman z KSČM začal vládnout. Chce prolomit těžební limity. Týden.cz [online]. 2012-11-23 [cit. 2015-01-27]. Dostupné online.  (česky) 
  38. Šéfka ERÚ Vitásková: Jsem pro prolomení limitů těžby uhlí. Hospodářské noviny [online]. 2011-08-04 [cit. 2015-01-27]. Dostupné online.  (česky) 
  39. Pětina Jiřetína by mohla jít k zemi, pro obec těžko přijatelné
  40. ROTH, Jiří. Stanovisko chomutovské regionální pobočky STUŽ k návrhu českého báňského úřadu na zrušení limitů těžby. Společnost pro trvale udržitelný život [online]. 1998-06-10 [cit. 2015-01-26]. Dostupné online.  (česky) 
  41. "Život začíná – těžba končí" http://www.zitnebotezit.cz/
  42. Ústecký kraj chce nechat odepsat uhlí pod Jiřetínem
  43. http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=621162
  44. BAROCH, Pavel. Paroubek chce kvůli uhlí zbourat severočeské obce [online]. Aktuálně.cz, 8.2.2010, [cit. 2010-02-09]. Dostupné online.  
  45. Na Ústecku bude největší bitva, říká o volbách Martin Bursík
  46. Bursík a Fischer: hádka kvůli prolomení limitů těžby pokračuje
  47. Komise AV radí zachovat limity těžby uhlí, ložiska ale neodepsat [online]. ČTK, 2010-3-4, [cit. 2010-03-04]. Dostupné online. (čeština) 
  48. Akademie věd radí zachovat limity těžby uhlí [online]. ČT24, 2010-3-4, rev. 2010-3-4, [cit. 2010-03-05]. Dostupné online. (čeština) 
  49. Ekologičtí experti doporučí neprolamovat limity [online]. ČTK, 2010-6-3, rev. 2010-6-3, [cit. 2010-06-03]. Dostupné online. (čeština) 
  50. Dostupné na http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/dulezite-dokumenty/Programove_prohlaseni_vlady.pdf - strana 37
  51. SOTONOVÁ, Jana. Lidové noviny. 3 2011, čís. 10. března, s. 2. Dostupné online. ISSN 1213-1385.  
  52. Sněmovna zrušila možnost vyvlastnění kvůli těžbě. Aktuálně.cz [online]. 2012-09-26. Dostupné online.  
  53. Klaus vetoval horní zákon. Zákaz vyvlastňování by nahrál spekulantům. lidovky.cz [online]. 2012-11-19. Dostupné online.  
  54. Konec vyvlastňování kvůli těžbě. Poslanci přehlasovali Klausovo veto. lidovky.cz [online]. 2012-12-19. Dostupné online.  
  55. Czech Coal vodil za nos teplárny i ministerstvo. E15.cz Zprávy [online]. 2013-03-21. Dostupné online.  
  56. Chvaletice má živit uhlí ze zakázané zóny. E15.cz [online]. 2013-03-26. Dostupné online.  
  57. Ministerstvo stanovilo 22 podmínek pro hlubinnou těžbu u Horního Jiřetína. Mostecký deník.cz [online]. . Dostupné online.  
  58. VOKURKA, Martin. Těžaři si platí data o Horním Jiřetínu. Mostecký deník.cz [online]. 2013-07-23. Dostupné online.  
  59. Výsledky sociologického šetření - Horní Jiřetín 2013 [online]. STEM, 2013. Dostupné online.  
  60. Rusnokova vláda neprolomí těžební limity. Novinky.cz [online]. 2013-08-11. Dostupné online.  
  61. Rusnokova úřednická vláda uvažuje o prolomení limitů těžby na Mostecku. Novinky.cz [online]. 2013-11-21. Dostupné online.  
  62. Město Horní Jiřetín zásadně odmítá výroky premiéra Rusnoka k usnesení vlády 444/1991 o územních ekologických limitech těžby uhlí. Občanské sdružení Kořeny [online]. 2013-11-22. Dostupné online.  
  63. Rusnok si postavil hlavu. Chce, aby o prolomení limitů rozhodla jeho vláda v demisi. Hospodářské noviny [online]. 2013-12-03. Dostupné online.  
  64. Ministr životního prostředí Brabec je přesvědčen, že Sobotkova vláda těžební limity neprolomí. Český rozhlas - Zprávy [online]. 2014-02-18. Dostupné online.  
  65. TRACHTOVÁ, Zdeňka. Češi odmítají bourání a vyvlastňování kvůli těžbě uhlí, ukázal výzkum. Idnes [online]. 2014-02-25. Dostupné online.  
  66. GORDÍKOVÁ, Monika. Ministr Mládek: O limitech rozhodneme možná už příští rok. Mostecký deník.cz [online]. 2014-03-07. Dostupné online.  
  67. Vavrouškovu cenu dostal bojovník proti těžbě v severních Čechách. Občanské sdružení Kořeny [online]. 2014-06-05. Dostupné online.  
  68. Podrobné oficiální výsledky voleb v Horním Jiřetíně: http://www.volby.cz/pls/kv2014/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=4205&xobec=567175&xstat=0&xvyber=0, dosavadní složení zastupitelstva: http://www.volby.cz/pls/kv2010/kv1111?xjazyk=CZ&xid=0&xdz=2&xnumnuts=4205&xobec=567175&xobecnaz=horn%ED+ji%F8et%EDn&xstat=0&xvyber=0 
  69. Litvínov povede ANO společně s KSČM a STAN. Novinky.cz [online]. 2014-10-21. Dostupné online.  
  70. SHROMÁŽDĚNÍ ZA ZACHOVÁNÍ LIMITŮ TĚŽBY A VZPOMÍNKA NA OBCE ZNIČENÉ TĚŽBOU. Občanské sdružení Kořeny [online]. 2015-01-28. Dostupné online.  
  71. Sev-en seznámila odbory s budoucností dolů podle plánů MPO. Severní energetická [online]. 2015-01-22 [cit. 2015-01-27]. Dostupné online.  (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Vědecké články[editovat | editovat zdroj]

  • VALÁŠEK, Václav. Alternativní možnosti optimalizace těžby hnědého uhlí v České republice. Acta Montanistica Slovaca3, 1998, 233-243. Dostupné online.
  • PECHAROVÁ, Irena Anna. Vliv postupu těžby na infrastrukturu v případě postupu těžby za územně ekologické limity v severočeském hnědouhelném revíru. 2011.
  • KARLOVÁ, Michaela. Přemístění obcí v důsledku těžby za územně ekologické limity na lomu ČSA. 2007.
  • DONDOVÁ, Šárka. Územně ekologické limity pro těžbu hnědého uhlí se zaměřením na mostecký region. 2008.
  • OULEHLOVÁ, Erika. Posouzení náhrady za nemovitosti a pozemky v případě těžby za územně ekologické limity. 2012.
  • ŠKRABAL, Petr. Vliv (stávajících) územně ekologických limitů na realizaci Státní energetické koncepce a budoucnost lomu Československé armády. 2009.
  • GRÜNDL, Martin. Korekce těžebních limitů v Ústeckém kraji. 2014.
  • PÁNEK, Jiří. Zvýšení nákladů na nezaměstnanost při zachování územně ekologických limitů. 2013.
  • HOLÝ, Jiří. Posouzení vlivu případného zrušení limitů těžby na život obyvatel, sociálních a ekonomických aspektů přestěhování stávajících sídel do jiných lokalit. 2010.
  • JIRUŠEK, Martin, et al. Debata o prolomení limitů těžby hnědého uhlí z pohledu Aktualizace státní energetické koncepce a Surovinové politiky. 2014.
  • SEJÁK, Josef. Analýza disparit v pokryvu modelového území podkrušnohoří v porovnání s Českou republikou, Dostupné online
  • ČERNOCH, Filip; ZAPLETALOVÁ, Veronika; VLČEK, Tomáš. Energetická politika ČR v rozhodování politických stran: agregace a artikulace zájmů z hlediska jejich intenzity a konzistence. 2010. Dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]