Mariánské Radčice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mariánské Radčice
Mariánské Radčice od jihu

Mariánské Radčice od jihu

znak obce Mariánské Radčicevlajka obce Mariánské Radčiceznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0425 567302
kraj (NUTS 3): Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4): Most (CZ0425)
obec s rozšířenou působností: Litvínov
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 12,49 km²
počet obyvatel: 471 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 258 m
PSČ: 435 32 až 435 34
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 2
katastrální území: 2
adresa obecního úřadu: Obecní úřad Mariánské Radčice,
Komenského 4,
435 32 Mariánské Radčice
starosta / starostka: Jaroslav Sikora
Oficiální web: http://www.marianskeradcice.cz
E-mail: podatelna@marianskeradcice.cz
Mariánské Radčice na mapě
Mariánské Radčice
Red pog.png
Mariánské Radčice
Mariánské Radčice, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Mariánské Radčice (německy Maria Ratschitz, ve starší literatuře též Reczic nebo Radcizc) jsou obcí v okrese Most, která se nachází 5 km jihovýchodně od Litvínova na březích Radčického potoka. Její součástí je i území bývalých Libkovic, což je zatím poslední obec, která byla v tomto regionu zlikvidovaná v souvislosti s hlubinnou těžbou hnědého uhlí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle archeologických výzkumů bylo území obce osídleno primitivní zemědělskou kulturou již v mladší době kamenné. Název vsi se odvozuje od jména náčelnického rodu vesnice – Radkových, kteří zde sídlili 11. století. Nejstarším písemným dokladem o existenci vsi je královská listina z roku 1341, ve které se píše o vesnici Reitschitz. Své současné jméno obec získala v roce 1859 nařízením rakousko-uherského ministerstva vnitra, které původní název rozšířilo na Mariánské Radčice – Maria Ratschitz.

Dějiny vsi Mariánské Radčice byly v minulosti úzce propojené s cisterciáckým klášterem v nedalekém Oseku, jelikož byly jeho majetkem. Teprve po správní reformě v roce 1850 se Mariánské Radčice staly samostatnou obcí, ke které byly připojeny osady Lom a Libkovice. Obě vsi se v roce 1876 odpojily a vytvořily vlastní samostatné obce.

Ves se v 13. století stala poutním místem, jehož význam rostl až do komunistického převratu v roce 1948. Na slavnou historii navázali členové cisterciáckého řádu po roce 1989, kdy se do této oblasti vrátili.

Obci Mariánské Radčice hrozil v 70. a 80. letech 20. století zánik kvůli hlubinné těžbě uhlí na dolu Kohinoor II. Sousední Libkovice byly poslední obcí, která byla v první polovině devadesátých let z těchto důvodů likvidována. Jistotu existence Mariánské Radčici daly územní limity těžby schválené vládou v roce 1991, které stanovily hranice dobývacího prostoru a určily zásoby uhlí, které měly být odepsány.

Zájmové skupiny těžařů a energetiků se v současnosti snaží prosadit prolomení schválených limitů. Podporu našli na konci února 2007 u ministra průmyslu a obchodu Martina Římana, který navrhnul prolomení limitů v oblasti Mariánských Radčic a Lomu, kde těží firma Severočeské doly. Po ostré reakci ekologických organizací (např. STUŽ), koaliční Strany zelených a od litvínovské ODS svůj návrh odvolal, ale posléze ho znovu opakoval.

Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]

Mariánské Radčice získaly právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 13 ze dne13. 11. 2002.[1]

Znak[editovat | editovat zdroj]

Ve stříbrném štítě nad modrým trojvrším se zkříženými stříbrnými hornickými kladívky červené srdce hořící dokola pěti zlatými plamínky.

Vlajka[editovat | editovat zdroj]

List tvoří tři svislé pruhy, červený, bílý a modrý. V bílém pruhu červené srdce hořící dokola pěti žlutými plamínky nad modrými zkříženými hornickými kladívky. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Vývoj osídlení[editovat | editovat zdroj]

V polovině 19. století měla obec 75 domů a 455 obyvatel (pouze 4 byli Češi). V roce 1930 žilo v Mariánské Radčici 1035 obyvatel. První vlna vysídlenců odtud odešla v souvislosti s Mnichovskou dohodou z roku 1938, německé obyvatelstvo bylo vyhnáno o sedm let později. Od té doby počet stále žijících osob trvale klesal – v roce 1950 tu bylo 763 obyvatel, v roce 1989 už pouhých 345 lidí. Díky snaze místního zastupitelstva, které financuje výstavbu nových domů, v současné době počet obyvatel po mnoha desetiletích opět roste.

Počty obyvatel v obci[editovat | editovat zdroj]

Počty obyvatel mezi lety 1850 až 1970 dle sčítání [2]
Rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970
Počet obyvatel 308 399 454 456 749 915 1007 1035 763 732 578
Počty obyvatel mezi lety 1971 až 2007 (k 31. 12.) [3]
Rok 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989
Počet obyvatel 582 579 563 523 529 495 488 462 444 421 397 357 341 336 332 321 299 299 293
Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Počet obyvatel 290 322 314 314 319 318 310 320 317 333 345 388 396 400 416 419 436 436 ...

Seznam ulic v Mariánských Radčicích[editovat | editovat zdroj]

  • Československé armády
  • Dukelských hrdinů
  • Husova
  • Kohinoor II
  • Komenského
  • Luční
  • Mostecká
  • Příčná
  • V Zahradách
  • V Zátiší
  • Nádražní

Původní památky[editovat | editovat zdroj]

Místní kostel Panny Marie Bolestné byl vystavěn v barokním slohu v letech 16981718 (podle jiných zdrojů 16921703) staviteli J. B. Matheyem a Octaviem Broggiem. Obnoven byl v roce 1880, kdy získal novou výzdobu a oltář. Hlavní oltář pochází z roku 1910. Areál kostela Panny Marie Bolestné v Mariánských Radčicích byl po několik staletí významným poutním místem.

Další památky v Mariánských Radčicích[editovat | editovat zdroj]

Mariánské Radčice se staly v období těžby uhlí záchranným místem pro drobnější památkové stavby a předměty z okolních obcí i ze vzdálenějších míst. Byl sem přestěhován mj. sloup sv. Vavřince, socha sv. Jana Nepomuckého, socha sv. Felixe a boží muka (vše z Holešic); socha Madony v ambitech (z Kamenné Vody); sokl s reliéfem Madony (z Velkého Března); sloup Nejsvětější Trojice, boží muka, soubor dvou smírčích křížů, oltář sv. Jana Nepomuckého (z Dřínova), dva náhrobky rodu Hochhauserů (z Albrechtic).

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Refrence[editovat | editovat zdroj]

  1. Obecní znak a vlajka
  2. Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970, díl I/1, Praha 1977, s. 514-515
  3. Český statistický úřad ve formátu .xls

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kurze Geschichte und Beschreibung der Pfarr- und Wallfahrtskirche Maria-Ratschitz von einem Ordenspriester, Brüx (Most) 1873

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]