Obrnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Obrnice
Mírová ulice

Mírová ulice

znak obce Obrnicevlajka obce Obrniceznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0425 567337
kraj (NUTS 3): Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4): Most (CZ0425)
obec s rozšířenou působností: Most
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 7,46 km²
počet obyvatel: 2274 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 213 m
PSČ: 435 21
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 3
katastrální území: 3
adresa obecního úřadu: Mírová 70
43521 Obrnice
starosta / starostka: Drahomíra Miklošová
Oficiální web: http://www.ouobrnice.cz
E-mail: ouobrnice@volny.cz
Obrnice na mapě
Obrnice
Red pog.png
Obrnice
Obrnice, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obrnice (německy Obernitz) je obec, která se nachází v okrese Most v Ústeckém kraji na říčce Srpině v nadmořské výšce 213 m. Obec leží jen asi 3,5 km východně od města Mostu po silnici I/13. Obec je členem Mikroregionu Srpina. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 2684 obyvatel.

V Obrnicích je železniční stanice, kde se k procházející trati Louny - Most připojuje železniční trať z Čížkovic (bez pravidelné osobní dopravy) a trať z Žatce, která spojkou bez pravidelné osobní dopravy pokračuje do Odbočky České Zlatníky. Spojení s Mostem kromě vlaků zajišťují též autobusové linky MHD č. 10 a 19.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1282, kdy byly Obrnice darovány cisterciáckému klášteru v Oseku. Historie Obrnice pak byla s tímto klášterem úzce spjata. Klášter měl v okolí města vinice, na což dodnes ukazuje pomístní jméno Osecká Vinice na jihovýchodním svahu Keřového vrchu.

Obrnice jsou jako klášterní majetek jmenovány i v potvrzení privilegií oseckého kláštera Janem Lucemburským roku 1341. V roce 1420 císař Zikmund věnoval Obrnice Mikuláši Schönbritzovi za prokázané válečné služby. Od něj přešla ves na Jana z Vřesovic, který byl majitelem v roce 1454. V roce 1460 se Obrnice opět staly majetkem oseckého kláštera. V roce 1531 klášter zastavil Obrnice na dluhy Hanušovi Manvicovi z Patokryj. V letech 1620-1629 patřila ves rytíři Felixi Kaplířovi ze Sulevic. Poté byla opět majetkem kláštera a do panství patřily Obrnice až do konce feudalismu v roce 1848. Po roce 1850 se Obrnice staly osadou obce Střimice a v roce 1909 se osamostatnily.

Obrnické nádraží na přelomu 19. a 20. století

Obyvatelstvo se původně živilo v zemědělství. V 19. století probíhal rozvoj průmyslu a s ním související nárůst obyvatelstva. U Obrnic vznikaly cihelny, které zaměstnávaly velký počet přistěhovalých dělníků, často Čechů z vnitrozemí. V roce 1910 zde proto byla založena česká obecná škola. Vzniklo zde také velké železniční nádraží.

Za druhé světové války zde byly od roku 1940 zajatecké a pracovní tábory, ve kterých bydlelo velké množství cizinců, kteří pracovali ve zdejší cihelně, štěrkovně, na úpravě trati i v zemědělství.

V roce 1960 byly v Českých Zlatníkách a Chanově zrušeny místní národní výbory a obě vsi se staly osadami Obrnic. Rovněž začala přestavba železniční spojky na trati Most-Bílina a s ní související regulace řeky Bíliny, aby nedocházelo k záplavám, které každoročně ohrožovaly obec. Stejně tak došlo k regulaci Srpiny.

V roce 1969 zahájily v Obrnicích provoz Severočeské keramické závody, nyní závod podniku KERAMOST, které zde těží a zpracovávají bentonit. Jednalo se o monopolní produkci v rámci tehdejšího Československa. Obrnice byly plánovány jako středisková obec, což se projevilo v rozsáhlé výstavbě. V roce 1972 byla dokončena nová budova základní školy a o rok později začala výstavba panelového sídliště, zejména pro pracovníky okolních závodů. S ním se postupně budovaly mateřská škola, jesle, obchodní středisko Zlatník, zdravotní středisko, kino a restaurace. Tato výstavba zásadně změnila ráz obce. Původní vesnická zástavba byla zčásti vybourána a nahrazena novými panelovými objekty. V roce 1977 vznikla v Obrnicích také obalovna na výrobu asfaltobetonové směsi pro povrch vozovek.

Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]

Obrnice získaly právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 41 ze dne 26. 11. 1999.[1]

Znak[editovat | editovat zdroj]

Ve stříbrném štítě nad sníženým modrým ondřejským křížem modrý vinný hrozen se třemi zelenými listy.

Vlajka[editovat | editovat zdroj]

Bílý list s modrým ondřejským křížem s rameny širokými jednu osminu šířky listu, jejichž osy vycházejí z poloviny žerďového a vlajícího okraje a z dolního rohu a cípu. Nad křížem modrý vinný hrozen se třemi zelenými listy. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Ondřejský kříž symbolizuje křižovatku železničních tratí, jejichž výstavba podnítila rozvoj obce. Vinný hrozen odkazuje na nejstaršího známého majitele obce cisterciácký klášter v Oseku, který měl v okolí vinice. Tři listy vinné révy symbolizují Obrnice a její dvě osady.

Seznam ulic v Obrnicích[editovat | editovat zdroj]

  • náměstí 5. května
  • Dukelská
  • K Vinici
  • Mírová
  • Nádražní
  • Nová výstavba
  • Rudé armády

Vývoj počtu obyvatel v obci[editovat | editovat zdroj]

Počty obyvatel mezi lety 1850 až 1970 dle sčítání [2]
Rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970
Počet obyvatel 193 200 328 252 643 965 1005 1202 785 811 666
Počty obyvatel mezi lety 1971 až 2007 (k 31. 12.) [3] (včetně osad České Zlatníky a Chanov)
Rok 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989
Počet obyvatel 1044 1044 1029 1217 1816 2400 2753 2838 2887 2984 2838 2825 2848 2742 2688 2614 2643 2591 2540
Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Počet obyvatel 2537 2380 2341 2410 2472 2491 2458 2503 2547 2649 2682 2599 2585 2631 2650 2651 2706 2620 ...

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Obecní znak a vlajka
  2. Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970, díl I/1, Praha 1977, s. 514-515
  3. Český statistický úřad ve formátu .xls
  4. Článek Mosteckého deníku

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]