Bentonit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Bentonit je hornina vznikající zvětráváním mateční horniny z čediče (třetihorní hornina). Je charakteristická vysokým obsahem jílových nerostů.

Jedná se o reziduální a nepřemístěnou jílovitou horninu, která má velmi dobrou sorpční vlastnost, vysokou schopnost výměny kationtů. Je to tvárná hornina s vlastnostmi, které jí umožňují bobtnat. Chemické i minerální složení horniny je velmi proměnlivé a závislé na vzniku ložiska. Nejvýznamnější částí horniny je Montmorillonit. Světové zásoby bentonitu jsou odhadovány na více než 1400 mil. t. a počítá se s objevem dalších lokalit.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Mechanickým a chemickým zvětráváním v alkalickém prostředí. Bentonit obsahuje kromě Montmorillonitu i další příměsi jako kaolinit, illit, beidellit.

Dělení[editovat | editovat zdroj]

  • 2 typy bentonitů


Silně bobtnavé – sodný bentonit (wyomingský typ), pouze ložiska v USA
Méně bobtnavé – obsahující převážně draslík, vápník a hořčík. Obohacují se průmyslově sodíkem a dochází k aktivaci bobtnací schopnosti. Bohužel i po této úpravě nedosahují kvality silně bobtnavých bentonitů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Objev horniny přišel v 19. století. V roce 1881 byla nalezena jedna z prvních ložisek bentonitu v USA u města Fort Benton (Montana) a dle místa prvního nalezení horniny se jí říká bentonit. Od té doby přicházely informace o objevech nových ložisek z různých částí USA i z Evropy. První použití našel bentonit ve Velké Británii, kde byl nejprve využit pro odbarvování jedlých tuků a olejů.

Historie v ČR[editovat | editovat zdroj]

První ložisko v Čechách bylo nalezeno u obce Braňany u Mostu v roce 1941. Následovala těžba a budování provozu pro úpravu bentonitu v nedalekých Libkovicích v roce 1953. Dnes už obec neexistuje protože byla likvidována v letech 1990 - 1993 v důsledku postupu státního podniku Doly Hlubina při honbě za hnědým uhlím, fungovala do roku 1969 kdy jí nahradil provoz Obrnice. Druhé nalezené ložisko bylo Černý vrch, kde se těží dodnes. Mezi další významnou těžební lokalitu patří ložisko Rokle u Kadaně.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Slévárenství, keramickém, stavebnictví, chemickém i potravinářském průmyslu, čištění odpadních vod, těsnící materiál při stavbě skládek nebezpečného nebo i dokonce radioaktivního odpadu anebo také těsnící vrstva při stavbě rybníků.
Domácí chovatelství – vyrábění podestýlky pro domácí zvířata tzv. kočkolit (váže vlhkost z exkrementů a zápach)
Čištění odpadních vodsorbent ropných nečistot a těžkých kovů.
Slévárenství – základní pojivo pro formovací směsi (největší odběratel bentonitů je právě slévárenský průmysl)
Stavebnictví – převážně těsnící využití (skládky, tunely, vodní díla – rybníky, přehrady), je to také přísada do vyráběných omítek
Keramika – plastifikátor (zlepšení plastických vlastností materiálu)
Nátěrové hmoty – zahušťovadlo (zahuštění nátěrových barev)
Farmaceutika – plastifikátor při výrobě mastí, krémů prášků a léčiv
Zemědělství – zúrodňovaní lehkých písčitých půd, které jsou příliš propustné
Potravinářství - čištění, odbarvování a stabilizaci rostlinných a živočišných tuků a olejů
Při výrobě nápojů - čeření vín, moštů, při stabilizaci piva a při čištění cukerných šťáv.

Produkce[editovat | editovat zdroj]

Největší světový producent – USA s odhadem cca 2 mil. tun ročně. Produkují nejkvalitnější bentonity s vysokým obsahem sodíku. Česká produkce se pohybuje kolem 70 kt. Hlavní firma zabývající se těžbou bentonitu u nás je KERAMOST, a.s. dále pak LB MINERALS, s.r.o., Sedlecký kaolin, a. s.

Výskyt v ČR[editovat | editovat zdroj]

Bentonit je doprovodná surovina při těžbě uhelných slojí nebo kaolinu.

  • Lokality

Kadaňsko a Podbořansko, Mostecko, Karlovarsko, Hroznětínsko + podstatně méně pak jižní Morava: hlavně Ivančicko, dále pak Plzeňsko či Chebsko.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]