Bentonit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Bentonit je hornina vznikající zvětráváním mateční horniny z čediče (třetihorní hornina). Je charakteristická vysokým obsahem jílových minerálů.

Jedná se o reziduální a nepřemístěnou jílovitou horninu, která má velmi dobrou sorpční vlastnost, vysokou schopnost výměny kationtů. Je to tvárná hornina. Typickou vlastností je že při styku s vodou intenzivně bobtná. Chemické i minerální složení horniny je velmi proměnlivé a závislé na vzniku ložiska. Nejvýznamnější částí horniny je montmorillonit, tvoří 60 až 80 procent. Světové zásoby bentonitu jsou odhadovány na více než 1400 milionů tun a počítá se s objevem dalších lokalit.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Termín bentonit jako první použil Wilbur C. Knight v roce 1887. Horninu pojmenoval podle města Fort Benton v americkém státě Montana,[1] kde bylo v roce 1881 nalezeno jedno z prvních ložisek. Od té doby přicházely informace o objevech nových ložisek z různých částí USA i z Evropy.

Historie v ČR[editovat | editovat zdroj]

První ložisko v Čechách bylo nalezeno u obce Braňany u Mostu v roce 1941. Následovala těžba a budování provozu pro úpravu bentonitu v nedalekých Libkovicích v roce 1953. Dnes už obec neexistuje protože byla likvidována v letech 1990 - 1993 v důsledku postupu státního podniku Doly Hlubina při honbě za hnědým uhlím, fungovala do roku 1969 kdy jí nahradil provoz Obrnice. Druhé nalezené ložisko bylo Černý vrch, kde se těží dodnes. Mezi další významnou těžební lokalitu patří ložisko Rokle u Kadaně.

Vznik a vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Mechanickým a chemickým zvětráváním v alkalickém prostředí. Bentonit obsahuje kromě montmorillonitu i kaolinit, illit, beidellit, nontronit. Dalšími minerály mohou být křemen, slída, živec, pyrit nebo kalcit.

Bentonity vznikají rozpadem vulkanického skla a popela v alkalickém, nejčastěji mořském nebo jezerním prostředí za vzniku smektitových minerálů. Pokud rozpad pokračuje dochází i k vzniku illitu (K-bentonity). Často se nacházejí v relativně tenkých vrstvách, které však mohou mít obrovský plošný rozsah. Tím se stávají vhodnou horninou pro stratigrafickou korelaci. Jsou často doprovázeny jílovitými břidlicemi nebo uhlím[2].

Dělení[editovat | editovat zdroj]

2 typy bentonitů

  • Silně bobtnavé – sodný bentonit (wyomingský typ), pouze ložiska v USA
  • Méně bobtnavé – obsahující převážně draslík, vápník a hořčík. Obohacují se průmyslově sodíkem a dochází k aktivaci bobtnací schopnosti. Bohužel i po této úpravě nedosahují kvality silně bobtnavých bentonitů.

Využití[editovat | editovat zdroj]

První použití našel bentonit ve Velké Británii, kde byl nejprve využit pro odbarvování jedlých tuků a olejů. Pro své zajímavé technické vlastnosti a bělost má bentonit široké technické využití. Používá se jako bělící látka v naftářském, textilním a potravinářském průmyslu. Plnidlo a pojivo v chemickém a gumárenském průmyslu. Dále se využívá jako součást výplachu při hlubinném vrtání, jako těsnící látka při stavbě skládek komunálního a nebezpečného odpadu a k mnoha dalším účelům[3]. Těží se povrchovým způsobem.

Využit bývá ve slévárenství, keramickém, stavebním, chemickém i potravinářském průmyslu, čištění odpadních vod, těsnící vrstva při stavbě rybníků.

  • Domácí chovatelství – vyrábění podestýlky pro domácí zvířata tzv. „kočkolit“ (váže vlhkost z exkrementů a zápach)
  • Čištění odpadních vod – sorbent ropných nečistot a těžkých kovů.
  • Slévárenství – základní pojivo pro formovací směsi (největší odběratel bentonitů je právě slévárenský průmysl)
  • Stavebnictví – převážně těsnící využití (skládky, tunely, vodní díla – rybníky, přehrady), je to také přísada do vyráběných omítek
  • Keramika – plastifikátor (zlepšení plastických vlastností materiálu)
  • Nátěrové hmoty – zahušťovadlo (zahuštění nátěrových barev)
  • Farmaceutika – plastifikátor při výrobě mastí, krémů prášků a léčiv
  • Zemědělství – zúrodňovaní lehkých písčitých půd, které jsou příliš propustné
  • Potravinářství - čištění, odbarvování a stabilizaci rostlinných a živočišných tuků a olejů
    • Výroba nápojů - čeření vín, moštů, při stabilizaci piva a při čištění cukerných šťáv.

Produkce[editovat | editovat zdroj]

Největší světový producent – USA s odhadem cca 2 mil. tun ročně. Produkují nejkvalitnější bentonity s vysokým obsahem sodíku. Česká produkce se pohybuje kolem 70 kt. Hlavní firma zabývající se těžbou bentonitu u nás je KERAMOST, a.s. dále pak LB MINERALS, s.r.o., Sedlecký kaolin, a. s.

Výskyt v ČR[editovat | editovat zdroj]

Bentonit je doprovodná surovina při těžbě uhelných slojí nebo kaolinu.

  • Lokality: Kadaňsko a Podbořansko, Mostecko, Karlovarsko, Hroznětínsko + podstatně méně pak jižní Morava: hlavně Ivančicko, dále pak Plzeňsko či Chebsko.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rojkovič, I., Lintnerová, O., Uhlík, P., Kraus, I., 2006, Nerastné suroviny. Univerzita Komenského, Bratislava, 179 s.
  2. Spears, D.A., 2003, Bentonites and tonsteins. in Middleton, G.V. (Editor), Encyclopedia of Sediments and Sedimentary Rocks. Kluwer Academic Press, Dordrecht, s. 61-66
  3. Veľký, J. a kolektív, 1977, Encyklopédia Slovenska I. zväzok A-D. Veda, Bratislava, s. 181

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]