Bílina (řeka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bílina
Bílina ve Stadicích
Bílina ve Stadicích
Základní informace
Délka toku 81,4 km
Plocha povodí 1071 km²
Průměrný průtok Trmice 6,50 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-14-01-001
Pramen
j. od Kamenné hůrky, Krušné hory
50° 32′ 39,9″ s. š., 13° 19′ 6,1″ v. d.
825 m n. m.
Ústí
do Labe v Ústí nad Labem
50° 39′ 28,2″ s. š., 14° 2′ 37″ v. d.
132 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Ústecký kraj - Jirkov, Most, Bílina,
Ústí nad Labem)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe

Bílina je řeka v okresech Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem v České republice. Jedná se o levostranný přítok řeky Labe, který protéká mezi Krušnými horami a Českým středohořím směrem na východ, přičemž tvoří říční osu severovýchodní poloviny Mostecké pánve. Délka toku činí 81,4 kilometrů, přičemž pouhá šestina její délky má přírodní ráz.[1] Její povodí má plochu 1071 km².[1]

Název[editovat | editovat zdroj]

V některých starších textech a mapách bývá uváděna pod německým názvem Biela (Biela Fluss, Biela Bach), případně i v českém přepisu Bělá - čímž může dojít k záměně například s řekou Bělá v Jeseníkách. V lidové slovesnosti bývá uváděna také jako Běla.

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Bílina pramení v 825 m n. m.[1] v Loučenské hornatině Krušných hor v katastrálním území Radenov, poblíž tzv. Novodomské cesty zhruba ¾ km jižně od vrcholu Kamenná hůrka (878 m) a 2½ km na západ od vesnice Zákoutí, asi 11 km severně nad městy Chomutovem a Jirkovem.

První kilometry v horách plyne Bílina východním směrem, než u Orasína obrací k jihu a spadá Telšským údolím (s vodní nádrží Jirkov) k Jirkovu, kde vystupuje z Krušných hor do Mostecké pánve.

Na středním toku, kde byla krajina silně přetvořena povrchovou těžbou hnědého uhlí, je průběh řeky silně regulován a mnohé přítoky, i sama Bílina, převedeny mimo svá původní řečiště. Za Jirkovem leží na Bílině vodní nádrž Újezd a odtud směrem k Mostu mezi povrchovými doly (lom ČSA, lom Jan Šverma) Bílina vede v umělém Ervěnickém koridoru, který byl vybudován při postupu okolních povrchových lomů. Řeka je svedena do trubní přeložky 4xJs 1200mm. Do začátku 20. století zde protékala Komořanským jezerem, to však bylo v důsledku důlní činnosti roku 1835 uměle vysušeno. Pokračuje Mosteckou pánví otevřenou, bezlesou krajinou. Koryto je hlinité, široké 5 až 10 metrů, z velké části regulované. Ústí zleva do Labe na jeho 71. říčním km v Ústí nad Labem.

Přítoky[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnějším přítokem je Srpina. Další přítoky jsou Malá voda (do vodní nádrže Jirkov), Březenecký potok, Braňanský potok, Kundratický potok, Otvický potok (do vodní nádrže Újezd), Loupnice, Bílý potok, Liběšický potok, Syčivka, Lukovský potok, Radčický potok, Štrbický potok, Bouřlivec, Kladrubský potok, Luční potok, Teplická Bystřice, Bořislavský potok, Žichlický potok, Řehlovický potok, Radejčínský potok, Stadický potok, Újezdský potok a Ždírnický potok.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Hlásný profil:

místo říční km plocha povodí průměrný průtok stoletá voda
Trmice 4,5 932,27 km² 6,5 m³/s 120 m³/s

Využití[editovat | editovat zdroj]

Prakticky celý průtok řeky byl dříve používán jako technologická voda v chemických závodech v Záluží u Litvínova. Vytékala jako chemický odpad, voda byla zcela bez života po celém toku a silně znečištěná fenoly a dalšími chemickými látkami. V 90. letech 20. století se situace radikálně zlepšila a dnes se do Bíliny vrací život a koryto se postupně pročišťuje. Průtok je také zvyšován Podkrušnohorským přivaděčem a Průmyslovým vodovodem Nechranice z řeky Ohře do Jirkova.

Většími sídly na toku jsou Jirkov, Most, Bílina a Ústí nad Labem. Při březích Bíliny se ve Stadicích nachází národní kulturní památka Královské pole s pomníkem Přemysla Oráče.

Znečištění[editovat | editovat zdroj]

Řeka je na horním toku čistá a neovlivněná lidskou činností. Nad vodárenskou nádrží Jirkov dokonce její voda splňuje požadavky na kvalitu pitné vody pro kojence.[2] Po vstupu do oblasti těžby uhlí na Mostecku je do ní odváděno množství odpadních vod a ústí do ní značně znečištěný Mračný potok. Od soutoku s Mračným potokem je řeka Bílina hodnocena stupně znečištění IV. (velmi silně znečištěná voda). Těsně před soutokem s Labem už Bílina obsahuje rtuť, arzen a řadu organických látek, takže patří mezi nejznečištěnější řeky v České republice.[2]

Zamoření ropnými látkami v prosinci 2009[editovat | editovat zdroj]

Z litvínovské chemičky Unipetrol RPA unikly 23. prosince 2009 do Bíliny ropné látky, jejichž koncentrace sto- až tisícinásobně překročily limity přípustné pro znečištění povrchových vod.[3] Hasiči na řece postavili mezi Litvínovem a Ústím nad Labem více než desítku norných stěn, ale přesto uhynul velký počet ryb a znečišťující látky pronikly až do Labe, kde už proti nim nebylo možné účinně zasáhnout a bylo nutné o havárii informovat německé orgány.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Kolektiv autorů. Labe a jeho povodí – geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled. Magdeburg : Mezinárodní komise pro ochranu Labe, 2005. 258 s. Celá publikace má 171 MB. Dostupné online. Kapitola Labe od soutoku s Vltavou po soutok s Černým Halštrovem, s. 90.  
  2. a b Pavel Baroch: Nejšpinavější řekou v Česku je Bílina, aktualne.cz, 23.7.2006
  3. Ropné látky uniklé do Bíliny až tisícinásobně překročily limity, ceskenoviny.cz, 29. prosince 2009
  4. Benzin, který znečistil Bílinu, pronikl do Labe, ceskenoviny.cz, 25. prosince 2009

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu