Světec (okres Teplice)
| Světec | |
|---|---|
 Zámek | |
_znak.jpg)  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Bílina |
| Obec s rozšířenou působností | Bílina (správní obvod) |
| Okres | Teplice |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°34′34″ s. š., 13°48′42″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 976 (2023)[1] |
| Rozloha | 12,35 km²[2] |
| Nadmořská výška | 210 m n. m. |
| PSČ | 417 53 |
| Počet domů | 303 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 5 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Zámek 1 417 53 Světec ou.svetec@volny.cz |
| Starostka | Ing. Bc. Barbora Bažantová |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Světec | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 567841 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Světec (německy Schwaz) se nachází v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Žije v ní 976[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1209.[4] Ve 13. století v něm byl založen klášter sepulchrinek, který byl poničen husity.
Mezi lety 1901 a 1903 ve Světci krátce existoval malý redemptoristický konvent.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1 382 obyvatel (z toho 695 mužů), z nichž bylo 609 Čechoslováků, 755 Němců a osmnáct cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také 38 evangelíků, tři členové církve československé, osm židů, čtyřicet příslušníků jiných nezjišťovaných církví a 352 lidí bez vyznání.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1 194 obyvatel: 452 Čechoslováků, 717 Němců, čtyři lidi jiné národnosti a 21 cizinců. Stále převažovala římskokatolická většina, evangelíků bylo 38, členů církve československé čtrnáct, sedm židů, 84 lidí patřilo k nezjišťovaným církvím a 218 jich nevyznávalo žádnou víru.[6]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 374 | 858 | 911 | 1 128 | 1 386 | 1 382 | 1 194 | 948 | 790 | 599 | 555 | 413 | 429 | 452 | 458 |
| Domy | 48 | 60 | 71 | 94 | 118 | 129 | 137 | 136 | 378 | 107 | 102 | 98 | 98 | 102 | 105 |
| Tabulka v roce 1961 zahrnuje domy místních částí Chotějovice, Štrbice a Úpoř. | |||||||||||||||
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Části obce[editovat | editovat zdroj]
- Světec
- Chotějovice
- Štrbice
- Úpoř
K obci příslušejí katastrální území tří zaniklých vesnic:
- Chotovenka – zlikvidována při zřizování Radovesické výsypky, katastrální území Chotovenka spadá do místní části Světec.
- Lyskovice – byly zlikvidovány také při zřizování Radovesické výsypky, území dnes spadá do rámce místní části Světec.
- Pohradice – byly zbořeny z důvodu poddolování, v katastrálním území Pohradice dnes zbývá místní část Úpoř.
Severovýchodně od Světce stávala také osada Krupá.
Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 15. prosince 1998.[9]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Barokní zámek Světec dal na základech zrušeného kláštera, hospodářské správy panství a raně barokní stavby postavit pražský arcibiskup Jan Josef Breuner kolem roku 1708.[10]
- Kostel svatého Jakuba Většího byl založen už na počátku 13. století spolu s klášterem řeholnic strážkyň Božího hrobu (zrušeným roku 1571).[11] Kostel stojí na návsi v obci. Z pozdně románské přestavby baziliky se zachoval závěr, síťová klenba je pozdně gotická z doby kolem roku 1471. V průčelní jižní věži se nachází zvon z roku 1549 od zvonaře Stanislava. V severní průčelní věži se nacházejí dvě opuštěné dřevěné hlavy menších zvonů. Jeden z nich vyrobil v roce 1489 Hanuš Konvář[12] a pravděpodobně jde o zvon, zavěšený nyní v klášterním kostele v Oseku. Dále se zde nacházel zvon od Jana Baltazara Crommela a zvon z roku 1507 od Tomáše z Prahy.[13]
- Výklenková kaplička
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Sloup se sousoším Piety - Kamenný sloup, nahoře se sochou Matky Boží s Ježíšem na klíně, dala roku 1710 postavit obec Světec. Další nápisy na sloupu uvádí informace o opravách, které byly provedeny v letech 1787 a 1829.
- Fara
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Ve Světci (přesněji v místní části Chotějovice) se nachází železniční zastávka Chotějovice na trati Ústí nad Labem – Chomutov a stanice Světec na trati Ústí nad Labem – Bílina.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Ve vesnici se narodil malíř Vojtěch Preissig (1873–1944).
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 412, 413.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 206.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 58.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-08]. Kapitola Okres Teplice. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Světec [online]. 1998-12-15 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Světec – zámek, s. 452–453.
- ↑ FOLTÝN, Dušan; SOMMER, Petr; VLČEK, Pavel. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-17-6. S. 655.
- ↑ RYBIČKA, Antonín. O českém zvonařství. Praha: Královská česká společnost nauk, 1886.
- ↑ Eichlerova topografická sbírka. Archiv Národního muzea, karton č. 39 – Bílina.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Světec na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Světec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
