Vojtěch Preissig

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Vojtěch Preissig (31. červenec 1873 Světec (okres Teplice) - 11. červen 1944 Dachau, Německo) - grafik, malíř, ilustrátor, účastník protirakouského i protinacistického odboje.

Obsah

[editovat] Život

Od roku 1892 studoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole u Bedřicha Ohmanna, kde svoje studium dokončil roku 1897. O rok později odjel přes Vídeň a Mnichov do Paříže, aby spolupracoval s Alfonsem Muchou a studoval grafické techniky v soukromých ateliérech Delauna a Schmida.

V roce 1903 se vrátil zpět do Prahy a začal pracovat v České slévárně písma.

Od roku 1905 měl vlastní grafický ateliér, právě grafické práce ve stylu secese z těchto let jsou z jeho tvorby nejznámější. Vynikající byly jeho ilustrace, grafické úpravy knih a plakáty. Vojtěch Pressig založil časopis Česká grafika, dále byl ve Spolku výtvarných umělců Mánes a Sdružení českých umělců grafiků Hollar.

Vlivem finančních problémů (byl mu soudní exekucí zabaven ateliér) odjel v roce 1910 do USA. Ve Spojených státech byl pedagogem na škole Art Students League a reklamním grafikem. Později učil na Kolumbijské univerzitě. Za pobytu v USA se zabýval typografií a vytvářel abstraktní kompozice, které se blíží pozdějšímu op-artu než tehdejší geometrické abstrakci. Typografii i vyučoval na Wentworth Institut v Bostonu. Experimentoval s asamblážemi - kolážemi z běžných předmětů, otiskoval materiály.

První Pressigovo písmo vzniklo roku 1912 pro pedagogické účely.

Roku 1913 vrátil do Prahy a jeho tvorba se transformovala do abstraktní malby.

Během 1. světové války byl v protirakouském odboji a tvořil náborové plakáty do Československých legií. V kampani za Svobodu Československa roku 1918 použil své nové plakátové písmo (verzálky).

Ve 20. letech vznikla více než polovina Preissigových ex libris. Po dlouhotrvajících neúspěších definitivně skončil s grafikou roku 1934. Poté se soustředil na malbu. Více experimentoval s abstrakcí. Roku 1933 byla v Praze v Topičově salonu uspořádána úspěšná Preissigova retrospektivní výstava a ve Světci u Bíliny bylo otevřeno Preissigovo museum.

Během nacistické okupace byl členem ilegální skupiny. Se svou dcerou, novinářkou Irenou Bernáškovou, jako člen odbojové skupiny vydával ilegální časopis V boj. Roku 1940 byl zatčen gestapem, později odveden do koncentračního tábora Dachau, kde po třech letech zahynul.

[editovat] Dílo

Preissigova potřeba vidět svět v celku, zkoumat souvislosti mezi člověkem a přírodou, kosmickými zákonitostmi, zásadním způsobem motivovala jak jeho tvorbu, tak i osobní postoj k životu. Zkoumal vzájemné vztahy barev a tvarových konstrukcí, čímž přivedl secesní ornamentiku k novému geometrickému významu. Objevoval nové možnosti tisku z výšky při otisku struktur koláží. V nich poprvé použil provázky, smirkový papír, piliny a nitě. Některé koláže - matrice pro tisk - se zachovaly. Název jim byl dán až dodatečně po Preissigově smrti.

  • Knižní ilustrace - nejslavnější je jeho výtvarný doprovod ke Karafiátovým Broučkům (1903) a Bezručovým Slezským písním.

Graficky upravil knižní vydání Masarykovy americké přednášky ve prospěch vzniku Československa jako nového poválečného státu.

  • Grafika - mistrným způsobem použitá technika barevné mědirytiny a akvatinty.
    • krajiny - Krajina se stromy (1899), Vesnice pod stromy (1908).
    • Staropražský motiv, Hradčanské panoráma, Sníh.

Maliř a výtvarný kritik Miloš Jiránek o Preissigových pražských motivech: „Jsou to motivy často tak prosté, že jsme v denním životě chodili kolem nich nevšímavě, až umělec k našemu překvapení odhalil nám jejich intimní, netušenou krásu.“

  • Užité formy grafiky - tapety, plakáty, či knižní úpravy
  • Technikou grafiky se zabýval i teoreticky - publikace Barevný lept a barevná rytina, 1909.
  • Typografie - různé druhy, př. písmo Preissig Roman, položily základ moderního grafického designu v Čechách.
  • Malba (po r. 1934). K malířské abstrakci se dobíral postupně. začínal jednoduchými kompozicemi se základními prvky, např. Strom (1936).

Dodržoval tyto zásady:

  1. Dílo musí být interpretací, ne pokusem vypravovat svůj motiv, a selekcí hlavních fakt s náležitým zdůrazněním některého z motivů, jeho podřízenosti či nadřízenosti vůči jiným, úplným vynecháním nedůležitých a zřejmě nepodstatných nebo překážejících prvků.
  2. Dílo nesmí nesmí vykročit z mezí svého prostředku vyjadřovacího.

Cestou malby uvažoval o obecnějších rovinách tvorby a života, o jejich podstatě. Sledoval vztahy světla, barvy, linie a prostoru, rytmy zrodu a zániku. A znovu experimentoval. Barvy na plátno stříkal, nanášel v silných vrstvách, vymýšlel postupy vytváření rozpraskaných a plasticky modelovaných linií.

  • 1936: Zrození země, Kompozice s nitěmi a stuhami, Pavouci, Vertikály, horizontály, elipsy.

[editovat] Literatura

  • Tomáš Vlček, Praha 1900 (Praha, 1986).
  • Tomáš Vlček, Vojtěch Preissig - grafika a malba 1932 - 1938 (Katalog výstavy, Galerie výtvarného umění v Roudnici nad Labem, 1983).
  • Soubor autorů, Vademecum, Moderní umění v Čechách a na Moravě [1890 - 1938] (Gallery, Praha, 2002).

[editovat] Související články

Symbolismus

Tomáš Vlček

[editovat] Externí odkazy

V jiných jazycích