Mikulov (okres Teplice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mikulov
Pohled na Mikulov, vlevo Bouřňák
Pohled na Mikulov, vlevo Bouřňák
Znak obce Mikulov
znak
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecDuchcov
Obec s rozšířenou působnostíTeplice
(správní obvod)
OkresTeplice
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel222 (2023)[1]
Rozloha3,19 km²[2]
Katastrální územíMikulov v Krušných horách
Nadmořská výška595 m n. m.
PSČ419 01
Počet domů79 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduTržní náměstí 27
Mikulov
419 01 Duchcov
obec.mikulov@volny.cz
StarostaIng. Stanislav Němec
Oficiální web: www.obec-mikulov.cz
Mikulov na mapě
Mikulov
Mikulov
Další údaje
Kód obce567701
Kód části obce94188
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mikulov (též Mikulov v Krušných horách, německy Niklasberg) je obec v okrese Teplice v Ústeckém kraji na svahu jednoho z mnoha údolí Krušných hor asi patnáct kilometrů severozápadně od Teplic, čtyři kilometry severně od města Hrob. Obec (původně horní město), ve které žije 222[1] obyvatel, má správní území s rozlohou 3,19 km², které je tvořeno katastrálním územím Mikulov v Krušných horách a zahrnuje mimo samotného Mikulova také osadu Vitiška a několik domů v chatové oblasti poblíž říčky Divoké Bystřice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o Mikulovu se objevují počátkem 15. století, kdy se zde počalo s hledáním stříbra. Po čase se zde opravdu stříbro našlo a tím počal i rozvoj obce a později i horního města, čímž se obec přiřadila mezi ostatní hornická města v okolí, jako byl například CínovecKrupka.

Pohled na Mikulov z Bouřňáku (pohlednice z roku 1911)

Nejstarší záznamy o počátcích těžby stříbra v jámě Všech svatých jsou z roku 1404. Kutací právo poté získal kníže Lobkovic, který v místě těžby nechal postavit první domy a osadu nazval Neuschelenberg. Teprve až za císaře Josefa II. bylo zdejší horní město přejmenováno na Sant Niklasberg.[4] První svobodné kutací právo udělil Mikulovu císař Ferdinand I. 1. května 1543, na základě kterého byla obec na 18 let zproštěna placení poplatků. Znak a právo pořádat týdenní a výroční trhy udělil městu 6. září 1597 císař Rudolf II.[5]

Koncem 19. století se u Mikulova krátce těžilo i černé uhlí. Malá ložiska byla objevena ve štole Lehnschafter a při stavbě železnice nad mikulovským tunelem, kde se dochovala krátká štola, kterou se zde uhlí těžilo.[6]

V dnešní době je již hornictví historií a Mikulov přitahuje spíše jako turistické místo, hlavně v zimních měsících, kdy svahy Bouřňáku nabízí mnoho příležitostí pro milovníky zimních sportů. Ale ani v létě není Mikulov ničím pozadu, svědčí o tom i rozsah chatové oblasti a množství ubytovacích možností. Vzhledem k náročné horské poloze je Mikulov vyhledáván i pěšími turisty a vyznavači horských kol, pro které jsou rájem hustě zalesněné svahy Krušných hor a množství lesních cest. Většina turistických tras je již propojena s nedalekým Německem.[7]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

V minulosti ze staré štoly u Mikulova, ve které se těžil arsenopyrit, vytékal minerální pramen se zvýšeným obsahem arsenu (0,74 mg·l−1).[8]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Mikulov[9][10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 531 564 576 606 664 612 739 271 220 186 136 143 150 218
Domy 100 104 110 109 110 110 115 109 56 54 41 39 52 71

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Zvonička z roku 2020 poblíž autobusové zastávky

Spojení s okolím zajišťuje po železnici Moldavská horská dráha, jejíž zastávka Mikulov v Krušných horách je vysoko nad vesnicí v nadmořské výšce 723 metrů. Na území Mikulova tato železniční trať překonává horské hřbítky dvěma tunely a jedním viaduktem, který se klene přes údolí potoka Bouřlivce. Denní autobusové spojení zajišťuje linka Teplice – Košťany – Hrob – Moldava.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel sv. Mikuláše, postavený roku 1770 na místě starší stavby,[11] stojí na návsi v obci nad průjezdní silnicí. V průčelní severní věži se nachází zvon Karel z roku 1919 od Richarda Herolda. Původní dva zvony od Gabriela Hilgera z roku 1630 a zvon od Františka Pitschmanna z roku 1806 byly zrekvírovány za první světové války.[12] Ve věži je též zavěšen zajímavý zvonovinový cymbál, rozeznívaný hodinovým strojem. Je značně otlučený, neboť byl prý dlouho uložen někde na půdě. Má průměr 30 cm, kolem krku pás ze stojících akantů, jinak bez ozdob.
  • Kaple s věžičkou, postavená v 19. století, stojí v horní části hřbitova. Dnes je prázdná, věžička bez zvonu.
  • Štola Lehnschafter – původně dvanáctipatrový a 250 m hluboký důl na stříbrnou rudu se čtyřmi prohlídkovými trasami
  • Tříkrálová štola ze 16. století (nepřístupná)[13]
  • Štola Milá paní
  • Moldavská horská dráha, jejíž úsek Louka u Litvínova – Moldava je chráněn jako kulturní památka
  • Železniční viadukt z 80. let 19. století na trati mezi zastávkami Mikulov v Krušných horách a Mikulov-Nové Město

Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Historie [online]. Mikulov, okres Teplice: Obecní úřad Mikulov [cit. 2020-07-06]. Dostupné online. 
  5. Listiny (buly) města Mikulova [online]. Mikulov, okres Teplice: Obecní úřad Mikulov [cit. 2020-07-06]. Dostupné online. 
  6. URBAN, Michal, kolektiv. Horní města Krušných hor. Ústecký kraj. 1. vyd. Svazek 2. Sokolov: Fornica Publishing, 2015. 328 s. ISBN 978-80-87194-49-2. Kapitola Mikulov, s. 199. 
  7. Seznam. Mikulov [online]. mapy.cz [cit. 2020-07-06]. Dostupné online. 
  8. KAČURA, Georgij. Minerální vody Severočeského kraje. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, 1980. 170 s. S. 22. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 412, 413. 
  10. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 315. 
  11. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. 
  12. Eichlerova topografická sbírka. Archiv Národního muzea, karton č. 43 - Osek.
  13. Seznam. Tříkrálová štola [online]. mapy.cz [cit. 2020-06-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

]