Mikulov (okres Teplice)
| Mikulov | |
|---|---|
 Pohled na Mikulov, vlevo Bouřňák | |
.png) | |
| znak | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Duchcov |
| Obec s rozšířenou působností | Teplice (správní obvod) |
| Okres | Teplice |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°41′16″ s. š., 13°43′18″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 222 (2023)[1] |
| Rozloha | 3,19 km²[2] |
| Katastrální území | Mikulov v Krušných horách |
| Nadmořská výška | 595 m n. m. |
| PSČ | 419 01 |
| Počet domů | 79 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Tržní náměstí 27 Mikulov 419 01 Duchcov obec.mikulov@volny.cz |
| Starosta | Ing. Stanislav Němec |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Mikulov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 567701 |
| Kód části obce | 94188 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mikulov (též Mikulov v Krušných horách, německy Niklasberg) je obec v okrese Teplice v Ústeckém kraji na svahu jednoho z mnoha údolí Krušných hor asi patnáct kilometrů severozápadně od Teplic, čtyři kilometry severně od města Hrob. Obec (původně horní město), ve které žije 222[1] obyvatel, má správní území s rozlohou 3,19 km², které je tvořeno katastrálním územím Mikulov v Krušných horách a zahrnuje mimo samotného Mikulova také osadu Vitiška a několik domů v chatové oblasti poblíž říčky Divoké Bystřice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínky o Mikulovu se objevují počátkem 15. století, kdy se zde počalo s hledáním stříbra. Po čase se zde opravdu stříbro našlo a tím počal i rozvoj obce a později i horního města, čímž se obec přiřadila mezi ostatní hornická města v okolí, jako byl například Cínovec a Krupka.
Nejstarší záznamy o počátcích těžby stříbra v jámě Všech svatých jsou z roku 1404. Kutací právo poté získal kníže Lobkovic, který v místě těžby nechal postavit první domy a osadu nazval Neuschelenberg. Teprve až za císaře Josefa II. bylo zdejší horní město přejmenováno na Sant Niklasberg.[4] První svobodné kutací právo udělil Mikulovu císař Ferdinand I. 1. května 1543, na základě kterého byla obec na 18 let zproštěna placení poplatků. Znak a právo pořádat týdenní a výroční trhy udělil městu 6. září 1597 císař Rudolf II.[5]
Koncem 19. století se u Mikulova krátce těžilo i černé uhlí. Malá ložiska byla objevena ve štole Lehnschafter a při stavbě železnice nad mikulovským tunelem, kde se dochovala krátká štola, kterou se zde uhlí těžilo.[6]
V dnešní době je již hornictví historií a Mikulov přitahuje spíše jako turistické místo, hlavně v zimních měsících, kdy svahy Bouřňáku nabízí mnoho příležitostí pro milovníky zimních sportů. Ale ani v létě není Mikulov ničím pozadu, svědčí o tom i rozsah chatové oblasti a množství ubytovacích možností. Vzhledem k náročné horské poloze je Mikulov vyhledáván i pěšími turisty a vyznavači horských kol, pro které jsou rájem hustě zalesněné svahy Krušných hor a množství lesních cest. Většina turistických tras je již propojena s nedalekým Německem.[7]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
V minulosti ze staré štoly u Mikulova, ve které se těžil arsenopyrit, vytékal minerální pramen se zvýšeným obsahem arsenu (0,74 mg·l−1).[8]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 531 | 564 | 576 | 606 | 664 | 612 | 739 | 271 | 220 | 186 | 136 | 143 | 150 | 218 |
| Domy | 100 | 104 | 110 | 109 | 110 | 110 | 115 | 109 | 56 | 54 | 41 | 39 | 52 | 71 |
Doprava[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Spojení s okolím zajišťuje po železnici Moldavská horská dráha, jejíž zastávka Mikulov v Krušných horách je vysoko nad vesnicí v nadmořské výšce 723 metrů. Na území Mikulova tato železniční trať překonává horské hřbítky dvěma tunely a jedním viaduktem, který se klene přes údolí potoka Bouřlivce. Denní autobusové spojení zajišťuje linka Teplice – Košťany – Hrob – Moldava.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel sv. Mikuláše, postavený roku 1770 na místě starší stavby,[11] stojí na návsi v obci nad průjezdní silnicí. V průčelní severní věži se nachází zvon Karel z roku 1919 od Richarda Herolda. Původní dva zvony od Gabriela Hilgera z roku 1630 a zvon od Františka Pitschmanna z roku 1806 byly zrekvírovány za první světové války.[12] Ve věži je též zavěšen zajímavý zvonovinový cymbál, rozeznívaný hodinovým strojem. Je značně otlučený, neboť byl prý dlouho uložen někde na půdě. Má průměr 30 cm, kolem krku pás ze stojících akantů, jinak bez ozdob.
- Kaple s věžičkou, postavená v 19. století, stojí v horní části hřbitova. Dnes je prázdná, věžička bez zvonu.
- Štola Lehnschafter – původně dvanáctipatrový a 250 m hluboký důl na stříbrnou rudu se čtyřmi prohlídkovými trasami
- Tříkrálová štola ze 16. století (nepřístupná)[13]
- Štola Milá paní
- Moldavská horská dráha, jejíž úsek Louka u Litvínova – Moldava je chráněn jako kulturní památka
- Železniční viadukt z 80. let 19. století na trati mezi zastávkami Mikulov v Krušných horách a Mikulov-Nové Město
Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Salesius Krügner (1781–1842), rodák, opat v Oseku
- Antonín Voříšek (1905–1989), kazatel
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Železniční zastávka Mikulov v Krušných horách -
Domy a kostel sv. Mikuláše u Tržního náměstí -
Podzemí středověké štoly Lehnschafter -
Horská chata Vitiška -
Hřiště v centru města -
Památkově chráněný hrázděný dům čp. 43
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Historie [online]. Mikulov, okres Teplice: Obecní úřad Mikulov [cit. 2020-07-06]. Dostupné online.
- ↑ Listiny (buly) města Mikulova [online]. Mikulov, okres Teplice: Obecní úřad Mikulov [cit. 2020-07-06]. Dostupné online.
- ↑ URBAN, Michal, kolektiv. Horní města Krušných hor. Ústecký kraj. 1. vyd. Svazek 2. Sokolov: Fornica Publishing, 2015. 328 s. ISBN 978-80-87194-49-2. Kapitola Mikulov, s. 199.
- ↑ Seznam. Mikulov [online]. mapy.cz [cit. 2020-07-06]. Dostupné online.
- ↑ KAČURA, Georgij. Minerální vody Severočeského kraje. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, 1980. 170 s. S. 22.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 412, 413.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 315.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s.
- ↑ Eichlerova topografická sbírka. Archiv Národního muzea, karton č. 43 - Osek.
- ↑ Seznam. Tříkrálová štola [online]. mapy.cz [cit. 2020-06-27]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikulov na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Mikulov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
]