Hrob (okres Teplice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hrob
Mírové náměstí v Hrobu

Mírové náměstí v Hrobu

znak obce Hrobvlajka obce Hrobznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0426 567558
kraj (NUTS 3): Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4): Teplice (CZ0426)
obec s rozšířenou působností: Teplice
pověřená obec: Duchcov
historická země: Čechy
katastrální výměra: 11,09 km²
počet obyvatel: 2092 (2. 10. 2006)
nadmořská výška: 356 m
PSČ: 417 04
zákl. sídelní jednotky: 4
části obce: 4
katastrální území: 4
adresa městského úřadu: U Radnice 234
417 04 Hrob
starosta / starostka: Jan Zelenka
Oficiální web: http://www.mestohrob.cz
E-mail: info@mestohrob.cz
Hrob na mapě
Hrob
Red pog.png
Hrob
Hrob, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Město Hrob (něm. Klostergrab) se nachází v okrese Teplice, kraj Ústecký. Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 2092 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1282, kdy vsi Hrob a vedlejší Verneřice získal do svého majetku osecký klášter. Údajně v té době již stál v Hrobu i kostel - to je ovšem založeno na účelovém výkladu zmíněné listiny.[1] V roce 1341 byla do Hrobu přeložena dálková cesta, která původně vedla přes Osek. To pozitivně ovlivnilo rozvoj obce, stejně jako intenzivní hornické podnikání v širším okolí. Podle soudu historiků se Hrob již za vlády Karla IV. stal městem (poddanským). Těžba stříbra, eventuálně dalších kovů, byla hlavním motorem ekonomiky města. V průběhu druhé poloviny 14. století se středoevropské hornictví dostává do krize[2], což se nepochybně projevilo i na úpadku Hrobu, který se znovu vzmáhá až po polovině 15.století. V roce 1458 král Jiří z Poděbrad potvrdil městská privilegia. V letech 1477 – 1478 město Hrob získává právo užívat znak a také právo pečetit červeným voskem. V 16.století se znovu rozvíjí hornická činnost.[3] Do evropských dějin se zapsal zdejší protestantský kostel z roku 1614, který byl 11. prosince 1617 srovnán se zemí ozbrojeným oddílem oseckého hejtmana na příkaz pražského arcibiskupa Jana Lohelia.[4] Kostel v Hrobech byl totiž postaven ze stavebního materiálu, jehož vlastníkem byl osecký klášter, a na klášterním pozemku bez souhlasu kláštera. Přesto se poboření kostela pokládalo za porušení Rudolfova majestátu o náboženské svobodě. Tato událost spolu s uzavřením nekatolického kostela ve východočeském Broumově (rovněž postaveného bez svolení kláštera na klášterním pozemku[5]) vedla k 2. pražské defenestraci a stála na počátku třicetileté války.[6]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Evangelický kostel Vzkříšení

Kostel sv. Barbory[editovat | editovat zdroj]

Kostel, postavený v průběhu středověku, byl v 19. století novogoticky přestavěn. V průčelní západní věže se nachází zvon z r. 1587 od Wolfa Hilgera a zvon z r. 1874 od Julia Herolda. V minulosti je zde doložen ještě zvon z r. 1640 od Zachariáše Hilgera, který se dnes nachází v klášteře v Oseku, zvon z roku 1792 od Josefa Pitschmanna a blíže neznámý zvon z roku 1760. V západním okně věže se nacházejí dva litinové hodinové cymbály.

Evangelický kostel[editovat | editovat zdroj]

Kostel z počátku 20. století. Za I. světové války byly původní zvony zrekvírovány, v roce 1920 sem byly pořízeny nové litinové zvony. Nad nimi se nacházejí dva černě natřené litinové cymbály, rozeznívané každou čtvrthodinu hodinovým strojem.

Další pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple z roku 1904. Kaple stojí na okraji obce při cestě do Nových Verneřic. V průčelní věžičce se nachází zvon.
  • Socha svatého Josefa na náměstí.
  • Socha svatého Valentina.
  • Kašna na náměstí.
  • Radnice.
  • Fara.
  • Kaple v Křižanově. Kaple s vročením 1735 stojí pod dvěma lipami v obci při průjezdní silnici. V zadní věžičce kaple zvon.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Michal B.Soukup: Středověké Duchcovsko, Duchcov 2009, na s.15.
  2. Wolfgang Schwabenicky: Mittelalterlicher Silberbergbau in Sachsen: Forschungsstand - Probleme - Fragestellungen, In: Aufbruch unter Tage. Stand und Aufgaben der montanarchäologischen Forschung in Sachsen, Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege, Beiheft 22, Landesamt für Archäologie, Dresden 2011, s.7-36; o krizi na s.31.
  3. Jitka Budinská - Petr Jančárek - Jiří Procházka: Hrob: dějiny města, Monografické studie Krajského muzea v Teplicích 20, Teplice: Krajské muzeum, 1982
  4. http://historicky.blog.cz/1005/zbourani-kostela-v-hrobech-incident-ktery-vyvrcholil-defenestraci
  5. viz NEUMANN, Augustin Alois: Ožehavé kapitoly z českých dějin církevních
  6. Jan Kilián: 11.12.1617 - zboření kostela v Hrobu: na cestě k defenestraci, Praha: Havran, 2007

Kategorie Hrob ve Wikimedia Commons