Újezdeček
| Újezdeček | |
|---|---|
|
znakvlajka |
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0426 567850 |
| kraj (NUTS 3): | Ústecký (CZ042) |
| okres (NUTS 4): | Teplice (CZ0426) |
| obec s rozšířenou působností: | Teplice |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 1,77 km² |
| počet obyvatel: | 954 (19. 11. 2010) |
| zeměpisná šířka: | 50° 38’ 43’’ |
| zeměpisná délka: | 13° 47’ 21’’ |
| nadmořská výška: | 243 m |
| PSČ: | 415 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 3 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | náměstí Boženy Němcové 2 Újezdeček 415 01 Teplice 1 |
| starosta / starostka: | Petr Pokorný |
| Oficiální web: http://www.ujezdecek.cz E-mail: ujezdecek@iol.cz |
|
 |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Obec Újezdeček se nachází v okrese Teplice, kraj Ústecký, necelé 3 km západně od centra Teplic. Ke dni 19. 11. 2010 zde žilo 954 obyvatel, z toho je 375 mužů nad 15 let, 92 chlapců do 15 let, 404 žen nad 15 let, 83 dívek do 15 let. V obci je 14 ulic a 157 adres.[1]
Obsah |
[editovat] Historie
V minulosti se obec nazývala Malý Újezd (německy Kllein Augezd). Nedoložené zmínky o vsi Malý Újezd jsou známy z roku 1198 a váží se k založení klášteru benediktinek v Teplicích, kde měl být Malý Újezd zmiňován. Z dochovaných pramenů se o Újezdečku dozvídáme až v roce 1398, kdy ho vlastnilo rýzmburské panství. Do 18. století byla ves rozdělena na několik částí patřících libčeveskému, duchcovskému a teplickému panství. V roce 1766 byly části spojeny a vlastnil ho knížecí rod Clary-Aldringenů. V roce 1787 měla ves dvacet domovních čísel, v roce 1830 už měla 27 domů a 181 obyvatel a po roce 1832 měl Újezdeček Až v druhé polovině 19. století nastal prudký vzestup obyvatelsta díky rozvoji průmyslu a hornictví. V blízkosti Újezdečku dochází k otevření řady dolů a průmyslových podniků. Na základě správního zákona ze 17. března 1849 byl Hudcov a Újezdeček jako osady spojeny s Řetenicemi. Po zlepšení majetkových poměrů se Újezdeček osamostatnil a v roce 1892 se konstituoval jako samostatná obec. V roce 1880 se v obci rozvinulo mnoho hnědouhelných dolů - například Companie Grubenfeld, Glückzechte, šachta Antonína Franciska atd.,ze kterých se ročně vytěžilo 745 762 tun uhlí. Kromě dolů zde byly i sklárny - Fischmanova sklárna na lahve a bižuterní sklo, Ascherlova sklárna na tabulové sklo (ve 20. letech byla uzavřena), sklárna Sofiina huť (kvůli hosp. Krizi ve 30. Letech uzavřena). V Újezdečku se v předmnichovské republice nacházela celá škála dalších podniků - továrna na dehet, pískovna, cihelna, strojírna, přádelna, parní pila atd.
Obyvatelé obce Újezdeček byli z velké části německé národnosti. Česká menšina byla slabá, jak početně, tak podle svého sociálního složení. Na podzim roku 1919 zde byla otevřena Česká dvoutřídní škola a později také obecní česká knihovna. Připojením pohraničí k Německu byl osud Újezdečka stejný jako u ostatních obcí a měst českého pohraničí, úřad pokračoval ve své práci podle nových říšsko-německých zákonných norem. Činnost všech spolků byla zastavena, zrušena byla česká škola a obecní česká knihovna. V objektu sklárny Lesní brána v Újezdečku byl zřízen pracovní tábor v roce 1942 pro sovětské válečné zajatce, totálně nasazené protektorátní příslušníky a internované osoby různých národností. Po roce 1945 po Benešových dekretech, nastal odsun Němců z Čech a tak i v obci Újezdeček nastala radikální změna ve struktuře obyvatelstva, obec ze začala utvářet převážně z přistěhovalců z vnitrozemí Čech. S nástupem komunistů k moci 1948 se situace negativně změnila v demokratických principech naší země a v možnostech svobodného podnikání. Statut samostatné obce se změnil, svojí strukturou byla kompletně podřízena politickému tlaku a centrálnímu řízení hospodářství. Až po roce 1989 Újezdeček po dlouhých desetiletiletí nabyl statut samostatně hospodařící obce s obecním úřadem, a tak i obec v novém svobodném prostředí hledá a nachází svoji identitu. [2]
[editovat] Školství
[editovat] Mateřská škola
V Újezdečku se nahází mateřská škola. Je na adrese Rohová 191 a ředitelkou je Blanka Šoufková.
[editovat] Sport
Za Újezdeček hraje i druholigový fotbalový klub FK Újezdeček. Předsedou klubu je Jaroslav Typlt a post trenéra zastává Stanislav Mixa.[3]
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ Informace o obyvatelstvu, Složení obyvatelstva, seznam ulic, č.p. v ulicích.
- ↑ Historie obce, Celá historie Újezdečku na oficiáních stránkách
- ↑ Oficiální stránky FK Újezdeček
| Města, městys a obce okresu Teplice |
|---|
|
Bílina • Bořislav • Bystřany • Bžany • Dubí • Duchcov • Háj u Duchcova • Hostomice • Hrob • Hrobčice • Jeníkov • Kladruby • Kostomlaty pod Milešovkou • Košťany • Krupka • Lahošť • Ledvice • Lukov • Měrunice • Mikulov • Modlany • Moldava • Novosedlice • Ohníč • Osek • Proboštov • Rtyně nad Bílinou • Srbice • Světec • Teplice • Újezdeček • Zabrušany • Žalany • Žim |
