Jirkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jirkov
Průhled Kostelní ulicí na Městskou věž a kostel sv. Jiljí.

Průhled Kostelní ulicí na Městskou věž a kostel sv. Jiljí.

znak obce Jirkovznak

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0422 563099
kraj (NUTS 3): Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4): Chomutov (CZ0422)
obec s rozšířenou působností: Chomutov
pověřená obec: Jirkov
historická země: Čechy
katastrální výměra: 17,11 km²
počet obyvatel: 20 230 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 305 m
PSČ: 431 11 až 431 21
zákl. sídelní jednotky: 16
části obce: 5
katastrální území: 4
adresa městského úřadu: nám. Dr. E. Beneše 1
431 11 Jirkov 1
starosta / starostka: Štejnar Radek
Oficiální web: http://www.jirkov.cz
E-mail: podatelna@jirkov.cz
Jirkov na mapě
Jirkov
Red pog.png
Jirkov
Jirkov, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce
O části města Železný Brod pojednává článek Jirkov (Železný Brod).

Město Jirkov, německy Görkau, leží na severozápadě ČechÚsteckém kraji, v okrese Chomutov.

Patří do chomutovské aglomerace,[zdroj?] ve městě samotném žije asi 20 tisíc obyvatel.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Jirkov vznikl jako kolonizační ves v česko-saském pohraničí. Počátky města nejsou přesně doloženy. Pravděpodobná doba vzniku je koncem 13. století. Založení Přemyslem Otakarem II není potvrzeno. Kolem roku 1300 je doložena stavba gotického kostelíka. V historických kronikách je Jirkov rovněž nazýván jako obec Borek (dnes čtvrť Jirkova) nebo Jurkov. První doložitelný záznam je z roku 1352. Nedaleko obce je Červený Hrádek, jehož vznik se datuje na počátek 15. stol.

Před zničením husitskými vojsky roku 1421 byl Jirkov údajně zachráněn mlhou. Hrad Borek byl však dobyt. Městská práva byla uznána 25. února 1455 králem Ladislavem Pohrobkem. Městská práva později potvrdili panovníci Vladislav Jagellonský (1507), Ferdinand I. Habsburský (1528), Maxmilián II. (1570) a Rudolf II., který městu potvrdil používání znaku a pečetě. Od roku 1480 ve městě působil pivovar, který roku 1994 vyhořel a roku 2006 byl zbourán.

Jirkov v 16. století velmi dobře prosperoval. V Jirkově působilo 6 cechů, těžila se tu kamencová ruda a už roku 1597 měl Jirkov vodovod. V letech 15551595 vznikl pod Jirkovem systém podzemních chodeb později využívaný mimo jiné jako pivovarská sklepení. Dochoval se a v současnosti je zpřístupněn veřejnosti. Po bitvě na Bílé hoře (1620) město ztratilo téměř veškerá práva a bylo mnohokrát vypleněno vojsky všech armád třicetileté války. Třicetiletou válkou zničený Červený Hrádek byl přebudován na jednopatrový barokní zámek se zámeckou kaplí. Později se ve městě rozvíjejí manufakturní dílny a továrny. V oblasti lesnictví byla uznávaná zámecká lesní školka, kde byl vyšlechtěn speciální druh smrku. Od roku 1854 má město poštovní úřad a od roku 1869 spořitelnu. Význam města vzrostl se zavedením železnice (1872). Roku 1874 vznikl hasičský spolek, který jako sbor dobrovolných hasičů existuje dodnes. Elektrická sít byla zavedena v roce 1911. Od počátku 20. až do poloviny 30. let ve městě zimoval proslulý cirkus Kludský. Po konci 2. světové války v důsledku Vysídlení Němců z Československa byl Jirkov osídlen z vnitrozemí. Od 60. let 20. století se začalo vlivem průmyslu a dopravy prudce zhoršovat životní prostředí. Město často zahaloval smog. V roce 1992 byl požárem poznamenán Jirkovský pivovar, který byl zbourán v roce 2006. Od roku 1993 kdy znečištění dosáhlo maxima se ovzduší v Jirkově a přilehlých Krušných horách trvale zlepšuje.

Podstatná část města leží na ložisku hnědého uhlí, které sice bylo oficiálně odepsáno, ale až k hranicím Jirkova přiléhá tv. chráněné ložiskové území Otvice. Přesto se starosta Jirkova Radek Štejnar (ČSSD) a místostarosta Jaroslav Cingel (KSČM) vyslovili pro prolomení ekologických limitů těžby uhlí a zboření nedalekých obcí Horní Jiřetín a Černice. S tím však nesouhlasí jiní členové rady města Jirkov.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Město Jirkov leží ve výšce od 290 m po 500 m n. m. na úpatí Krušných hor na jihozápadním okraji Mostecké hnědouhelné pánve. Na jihozápadě těsně sousedí s městem Chomutov (6 km). Obě města mají společnou městskou hromadnou dopravu. Na jihu leží obec Otvice (2 km), na severoseverovýchod od Jirkova je 3 km vzdálená obec Vysoká Pec. K městu náleží místní části Vinařice, Březenec, Červený Hrádek a Jindřišská. Směrem na východ (20 km) je město Most

Průměrná roční teplota se pohybuje od 8,5 °C v nížinné části do 4 °C v horské části. Průměrné roční srážky stoupají od 450 mm v nížinné části (důsledku srážkového stínu Krušných a Doupovských hor) až do 950 mm na hřebenu Krušných hor. Trvání souvislé sněhové pokrývky vzrůstá s nadmořskou výškou a činí 55–140 dní. V okrese Chomutov převládají západní a jihozápadní větry. Průměrné trvání slunečního svitu za rok vykazuje vyšší hodnoty na horách (cca 1700 hodin) než v údolních polohách (cca 1500 hodin). Městem protéká řeka Bílina, která pramení nad městem na úpatí Krušných hor.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Jirkově.
  • Děkanský kostel sv. Jiljí – Kostel stojí na místě raně gotického obranného kostelíka z doby kolem roku 1300. V roce 1538 byl kostel přestavěn ve stylu pozdní gotiky, přičemž byly využity starší části budovy. V roce 1784 byly instalovány varhany a vysvěcena boční kaple sv. Jana. Roku 1823 získal kostel dlažbu, jež sestávala i ze starých náhrobních kamenů. V kostele byli pohřbeni členové šlechtických rodů spjatých s městem Jirkov a zámkem Červený Hrádek - Rottenhanů, Buquoyů a Trautmannsdorfů.
  • Gregerova kronika – Nejstarší ručně psaná kronika o historii města Jirkova byla sepsána kronikářem Gregorem ve staroněmeckém jazyce v letech 1836–1840. Před mnoha lety byla opatřena dvěma zámky, které se postupem času zničily. Gregorova kronika je popsaná pouze z malé části svých mnoha stran a uložena je v městské kronikárně spolu s ostatními kronikami, za které zodpovídá kronikářka Mgr. Kristýna Králová.
  • Městská věž – Vznikla na základě testamentu Lorenze Glatze z roku 1516. Výstavba trvala pět let (1540–1545). Zpřístupněna byla až v roce 1582. Od června roku 2003 je Městská věž otevřena veřejnosti nejen jako vyhlídka, její interiér je zároveň výstavními prostory česko-německých společných výstav. Městská věž je necelých 29 metrů vysoká. V její makovici se nacházejí dobové doklady a památky, které se vždy při opravách věže doplňují o nové.
  • Červený Hrádek – Původní hrad Borek byl založen krátce před rokem 1415 rodem Kraa. V letech 1687 a 1688 na zámku působil sochař Jan Brokoff, který pro zámek vytvořil soubor soch, 2 kašny, vázy na schodišti a další díla. Na zámku se tehdy narodil i Brokoffův syn, Ferdinand Maxmilián Brokoff. Rod Hohenlohe-Langenburg byl posledním šlechtickým rodem, který panství a zámek vlastnil. V současné době má podobu barokního zámku. V srpnu 1938 se zda uskutečnila schůzka mezi Henleinem a lordem Runcimanem po níž následovala Mnichovská dohoda. V zámku po roce 1946 fungovala LDN.
  • Morový sloup s Pietou – Barokní pískovcový sloup s Pietou z roku 1695. Autorem díla je Jan Brokoff. Sloup byl umístěn na náměstí naproti radnici. V roce 1965 byl však rekonstruován a přemístěn před severní stranu kostela sv. Jiljí.
  • Socha svatého Jana Nepomuckého – Autor Jan Brokoff z roku 1708.
  • Městské sklepy – Po požáru v roce 1550 se začalo se stavbou chodeb. V roce 1596 se sklepy rozšířily o významnou část. V období druhé světové války sloužil městské sklepy jako kryt Wehrmacht, který tu zanechal v podzemí stopy v podobě některého značení chodeb, především je autorem vodících pruhů na stropech a stěnách vyzděných chodeb, aby vojáci a poslové nezabloudili. V dodnes označené místnosti sídlilo velitelství, do něj ze spodních partií ústila chodba, kterou vojáci při ústupu z města zavalili. V podzemí hodlal wehrmacht vybudovat kryt nejen pro sebe, ale i pro obyvatele města, protože průmyslové závody v okolí a vůbec celá oblast byly od roku 1944 často bombardovány. Jirkov se však cílem náletu nikdy nestal.1 Kvůli poválečné panelákové výstavbě se zřítila část sklepů. Na základě geologických průzkumů se začalo jednat o jejich sanaci a zpřístupnění veřejnosti a však v roce 2006 musel i přes historickou hodnotu obou objektů Jirkovský pivovar i s přilehlými chodbami ustoupit výstavbě Tesca.
  • Kašna – Kašna byla postavena v 2. pol. 18. století. Roku 1815 nechal hrabě Buquoy na vrchol kašny instalovat sochu Herkula bojujícího s lernskou Hydrou. Později v 19. století byla po opravě kašny socha prodána průmyslníkovi Emmeringovi, který jí umístil do zahrady své vily. Nakonec byla socha umístěna v Mannesmanových závodech a během první světové války byla roztavena.
  • Dům čp. 15 - Historický nárožní dům v Tyršově ulici, původně klasicistní zájezdní hostinec.
  • Dům čp. 19 - Historický dům s renesančním jádrem. Na portále je dodnes jasně patrný letopočet 1617.
  • Synagoga v Jirkově – Klasicistní stavba z let 1846 až 1847, dnes součástí sběrny odpadů

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[2] [3]
1846 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 1 890 3 141 3 531 3 977 4 611 4 780 4 789 6 330 4 947 8 815 10 248 11 522 17 887 20 065 18 637
Domy 299 325 342 391 417 439 713 797 1 160 1 055 1 185 1 328 1 283 1 414
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Březenec, JindřišskáVinařice.

Židovská komunita[editovat | editovat zdroj]

Židovské osídlení Jirkova se datuje od poloviny 16. století, ale bylo spíše málo početné – maxima dosáhlo v roce 1900, kdy ve městě žilo 76 židů. Místní židovská náboženská obec spadala od první poloviny 17. století až do roku 1893 pod židovskou obec v Chomutově. Jihovýchodně od centra města existoval od počátku 18. století židovský sídelní okrsek při ulici 5. května, kde se též nacházela jirkovská synagoga. Kromě budovy synagogy se dochovaly v přestavbách další dva židovské domy. Klasicistní stavba synagogy z let 1846 až 1847 nahradila starší modlitebnu ze 17. století. K náboženským účelům byla využívána do 30. let 20. století, od té doby sloužila jako skladiště a v současnosti je součástí sběrny odpadů.[4]

Sídliště[editovat | editovat zdroj]

V Jirkově se v letech minulých začala stavět sídliště. První z nich byly Nové Ervěnice v 50. letech, postavené lidem ze zaniklých obcí, největším počtem zastoupených z Ervěnic, které se nacházely v prostoru dnešního dolu Československé armády. V 70. letech nastal velký rozmach panelových sídlišť, která dodnes poskytují domov mnoha lidem i z dalších zaniklých obcí. Velká část panelových domů ve městě prošla rekonstrukcí a zateplením. Množství bytů přešlo do osobního vlastnictví jejich nájemníků.

  • Nové Ervěnice – cca 2000 obyvatel
  • Na Borku – cca 3000 obyvatel
  • Vinařická I, II – cca 3500 a 5000 obyvatel
  • Jirkov – Střed – cca 4000 obyvatel
  • Na osadě – cca 200 lidí
  • Nové Ervěnice – Nejstarší sídliště v Jirkově. Domy jsou cihlové, většinou tříposchoďové, bez výtahu. Sídliště se stavělo v letech 1957-1964. Tvoří komplex se čtyřmi „věžáky“. Na volném prostranství se nachází bývalý Kulturní dům Zdeňka Glückseliga, samoobsluha a další obchody. Součástí vybavenosti je i základní škola otevřená roku 1960 a dvě mateřské školy. Původní obyvatele zaniklých Ervěnic však postupem času nahradili zejména Romové a sídliště se tak pozvolna stává ghettem.
  • Na Borku – Je jedno z nejmladších sídlišť v Jirkově stavěné okolo roku 1980. Na tomto místě se dříve vyskytovaly louky a lesy, které jsou ještě v těsné blízkosti za domy, jde o svažitý terén, na okraji sídliště protéká Podkrušnohorský přivaděč, táhnoucí se od Kadaně do vodní nádrže Újezd, která leží východně pod Jirkovem.
  • Vinařická 1 a 2 – Je sídliště, které zabírá třetinu Jirkova. Stavělo se mezi roky 1970–1993. Táhne se kolem kopců směrem dolů k centru, horní sídliště Vinařická 2 je na kopci. Což poskytuje z vyšších pater krásný výhled na Jirkov. Toto sídliště je také v nejhorším stavu, ale v současné době se začínají paneláky opravovat.
  • Jirkov – Střed – Je mladé sídliště vystavěno okolo náměstí, kazí tak historické jádro města. Toto sídliště je koncentrováno na malé ploše, tvoří jednotlivé bloky se zelení a dětskými hřišti uvnitř.

Kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

Město Jirkov nabízí občanům pestrou paletu kulturního vyžití galerii, kině, kulturním domě, knihovně a na zámku Červený hrádek.

Městská kronikárna[editovat | editovat zdroj]

Jirkov, jako jedno z mála měst v republice, má ojedinělou budovu, v níž jsou uschovány kroniky (tato budova je zvána kronikárna) mezi nimi i Gregerova kronika, což je „skvost“ této sbírky kronik. V kronikárně nejsou pouze kroniky ale i historické fotografie z 19. století a mnoho zajímavých předmětů, které jinde nenajdete (např. kopie listin o koupi Jirkova z 15. století).

Sport[editovat | editovat zdroj]

Občan může navštěvovat některý ze sportovních klubů a organizací, vyžít se na množství značených cyklotras v blízkém okolí města nebo se zúčastnit některé sportovní akce pořádané městem. Jednou z takovýchto sportovních akcí je Jirkovský Crossmarathon.[5]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Školství[editovat | editovat zdroj]

V Jirkově se nachází 4 základní školy, škola praktická a odborné učiliště a praktická škola

  • Budovatelů
  • Studentská
  • Nerudova
  • Krušnohorská
  • Mostecká
  • Chomutovská

Obchod[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází mnoho malých obchůdků, které vlastní lidé ve svých domech a nebo panelových domech. Širší sortiment zboží nabízí Penny a v roce 2006 postavené Tesco. Ještě více služeb nabízí obyvatelům Jirkova Nákupní park, Globus, Central aj. Chomutově.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Mezi největší firmy v Jirkově patří Preciosa v Mostecké ulici, EBJ produkt v ulici Karla Marxe a pila v Chomutovské ulici. Mezi další největší pracovní příležitosti patří betonárna Gelner, Jatka atd.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Mezi nejfrekventovanější ulice v Jirkově patří: Dvořákova, Ervěnická, Červenohradecká, Chomutovská a Alešova. Na těchto ulicích projede několik stovek aut denně.

Městská hromadná doprava[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Trolejbusová doprava v Chomutově a v Jirkově a Městská autobusová doprava v Chomutově a v Jirkově.

V městské aglomeraci se počítalo s tím, že zde budou jezdit tramvaje, ale kvůli nedostatku peněz se s od tohoto návrhu odstoupilo. Vznikla zde trolejbusová doprava. MHD v Jirkově zajišťují autobusy a od roku 1995 také trolejbusy (meziměstská trať do Chomutova). Provozovatelem obou trakcí je Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova (akciová společnost (DPCHJ) na níž má podíl 75 % město Chomutov a 25 % město Jirkov). Avšak autobusy a trolejbusy, které městem jezdí už začínají stárnout a DPCHJ se zbavuje těch nejhorších a nakupuje průběžně novou techniku.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Panorama severovýchodní části města z městské věže, jaro 2011

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jirkov ve Wikimedia Commons

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  
  2. Český statistický úřad Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 376, 377.  
  3. Český statistický úřad Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 290.  
  4. ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech: historie a památky židovského osídlení Čech. Brno : Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0. S. 179.  
  5. Jirkovský Crossmarathon

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • www.jirkov.cz - oficiální stránky města
  • www.goerkau.de - Stránky rodin a rodinných příslušníků, kteří obývali město Jirkov do doby než byli odsunuti.