Klášterec nad Ohří

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Klášterec nad Ohří
KLNO.JPG

znak obce Klášterec nad Ohřívlajka obce Klášterec nad Ohříznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0422 563129
kraj (NUTS 3): Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4): Chomutov (CZ0422)
obec s rozšířenou působností: Kadaň
pověřená obec: Klášterec nad Ohří
historická země: Čechy
katastrální výměra: 53,8 km²
počet obyvatel: 15 027 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 320 m
PSČ: 431 51
zákl. sídelní jednotky: 29
části obce: 12
katastrální území: 13
adresa městského úřadu: nám. Dr. Eduarda Beneše 85
Klášterec nad Ohří
43151 Klášterec nad Ohří 1
starostka: Ing. Kateřina Mazánková
Oficiální web: http://www.klasterec.cz/cs_ob_mesto_uvod.php
Ofic. web MÚ: http://www.klasterec.cz
E-mail: podatelna@muklasterec.cz
Klášterec nad Ohří na mapě
Klášterec nad Ohří
Red pog.png
Klášterec nad Ohří
Klášterec nad Ohří, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Klášterec nad Ohří (německy Klösterle an der Eger) je město na Chomutovsku s asi 15 tisíci obyvateli ležící v nadmořské výšce 320 metrů v údolí Ohře mezi Krušnými horami a Doupovskými horami v severozápadních Čechách, 6 kilometrů západně od města Kadaň.

Městem prochází silnice I/13 a železniční trať 140 Karlovy Vary - Klášterec nad Ohří - Chomutov. Mimo masivu Doupovských hor na jižním okraji se nad městem vypínají vrcholy Lestkov s hradem Lestkov, Mravenčák (531 m.) a Černý vrch (678 m.). Na západním okraji se tyčí hora Šumná (541 m.) se zříceninou stejnojmenného hradu. Severní stranu tvoří hřbet s vrcholy Krušných hor Holubí vrch (578 m.) a Planina (603 m.). Údolí z východu uzavírá Jezerní hora (420 m.).

Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Severně od města se nachází národní přírodní památky Ciboušov a Doupňák, jižně přírodní památky Mravenčák a Rašovické skály.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o místě pochází z roku 1352, kdy zde řád benediktýnů založil svůj klášter („claustrellum“). Nejdůležitějším majitelem panství byl od 16. století až do konce 19. století rod Thunů. V tomto období postavili barokní kostel nejsvětější Trojice, novogotický zámek a vybudovali také rozsáhlý anglický zámecký park se salou terrenou. Město v těchto dobách postihlo několik rozsáhlých požárů, takže bylo mnohokrát přestavováno, naposledy koncem 18. století. V roce 1794 zde byla založena druhá nejstarší manufaktura na porcelán (Klášterec nad Ohří - Porcelánka Thun). U jejího zrodu stál Maxmilian Weber. Dodnes prosperující továrna používá pro své výrobky značku THUN.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Součástí města jsou dnes Ciboušov (něm. Ziebisch), Hradiště (Radis), Klášterecká Jeseň (Gesseln), Lestkov (Leskau), Miřetice (Meretitz), Útočiště (Zuflucht), Rašovice (Roschwitz) a Suchý Důl (Dörnthal).

Před svojí likvidací nebo vysídlením to byly i tyto obce: Kunov (Kunau), Mikulovice (Niklasdorf), Pavlov (Ahrendorf), Potočná (Schönbach), Šumná (Schönburg) a Vernéřov (Wernsdorf).

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Lázně Evženie
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Klášterci nad Ohří.

Ve městě se mj. nachází

  • zámek se Sala terrena a sochami Jana Brokoffa
  • novorenesanční radnice s osmibokou věží z let 1855 - 1860
  • kostel Nejsvětější Trojice
  • kostel Navštívení Panny Marie (Utěšitelky, Ochranitelky)
  • sloup Nejsvětější Trojice na náměstí Dr. E. Beneše
  • dva Mariánské sloupy (jeden ze zaniklého města Přísečnice, druhý z výše zmíněných Mikulovic)
  • špejchar z 2. pol. 17. století
  • množství soch sv. Jana Nepomuckého a dalších svatých (Florián, Antonín, Prokop)
  • Lázně Evženie

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[2] [3]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 2 284 2 299 2 464 2 635 2 866 2 457 2 524 1 593 2 022 3 590 4 147 6 624 6 486 5 922
Domy 248 257 287 308 313 318 370 443 765 381 380 445 430 486
Údaje zahrnují též zaniklá sídla Kunov a Vysoké.
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Ciboušov, Miřetice, ŠumnáÚtočiště.
Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011 včetně místních částí[2][3]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 5 800 5 976 6 190 6 486 7 062 6 627 7 336 4 770 5 838 9 173 13 255 16 213 15 757 14 591
Domy 786 818 872 922 941 956 1 162 1 321 1 063 1 122 1 153 1 256 1 272 1 447

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Ve městě působící[editovat | editovat zdroj]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Starostové[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2012 tu jako starosta působil Jan Houška, v roce 2012 jej nahradila Ing. Kateřina Mazánková

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  
  2. a b Český statistický úřad Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 378, 379.  
  3. a b Český statistický úřad Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 291.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Klášterec nad Ohří

Ciboušov • Hradiště • Klášterec nad Ohří • Klášterecká Jeseň • Lestkov • Mikulovice • Miřetice u Klášterce nad Ohří • Rašovice • Suchý Důl • Šumná • Útočiště • Vernéřov