Rašovice (Klášterec nad Ohří)
| Rašovice | |
|---|---|
 Domy na západním okraji vesnice | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Klášterec nad Ohří |
| Okres | Chomutov |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°22′27″ s. š., 13°12′8″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 138 (2021)[1] |
| Katastrální území | Rašovice u Klášterce nad Ohří (2,82 km²) |
| Nadmořská výška | 300 m n. m. |
| PSČ | 431 51 |
| Počet domů | 46 (2021)[2] |
  Rašovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 65668 |
| Kód k. ú. | 665665 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rašovice (německy Roschwitz) jsou vesnice, část města Klášterec nad Ohří v okrese Chomutov. Nachází se asi 2,5 km na jihovýchod od Klášterce nad Ohří. Rašovice leží v katastrálním území Rašovice u Klášterce nad Ohří o rozloze 2,82 km².[3]
Název[editovat | editovat zdroj]
Název vesnice je odvozen z osobního jména Roch ve významu ves lidí Rochových. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: in Rosowiczich (1443), Rossowicze (1460), in Rossowiczych (1488), auf Roschwitz (1577), Russwicze (1589), Russwiczy (1598), Roschwitz (1626), Rosswicze (1654), Roschwitz nebo Rossowitz (1787) a Rašovice nebo Roschwitz (1924).[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1443.[5] Rašovice tehdy patřily k panství hradu Egerberk, o který v té době vedli spor Ilburkové s Jakoubkem z Vřesovic a pány ze Šumburka. Spor nakonec vyhráli a Botho z Ilburka panství roku 1460 prodal rodu Fictumů, kterým patřil Klášterec nad Ohří.[6] Od Fictumů egerberské panství roku 1557 koupil Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic,[6] který v Rašovicích založil zámek Felixburg, kam přestěhoval vrchnostenské sídlo včetně správy panství. Nechal také postavit jez na Ohři a u něj mlýn.[5] Roku 1591 Lobkovicové panství prodali Štampachům, kteří přišli o majetek za účast na stavovském povstání.[6]
Jako v jiných vesnicích v okolí se v Rašovicích rozšířil protestantismus a od roku 1605 zde působil pastor Johann Döbner. Ještě roku 1621 si ve vsi koupil usedlost, ale když v roce 1623 vesnici získal Kryštof Šimon Thun a zahájil proces rekatolizace, musel ji prodat a ze vsi se odstěhovat. Od té doby Rašovice patřily ke kláštereckému panství. Podle berní ruly z roku 1654 ve vsi žilo pět sedláků, deset chalupníků, dva zahradníci a jedna rodina bez pozemků. Lidé obdělávali celkem přes 145 strychů půdy a chovali 21 krav, šestnáct jalovic, devět prasat a jednu kozu.[5]
Školu měla vesnice od osmnáctého století, ale nejstarší budova byla postavena až v roce 1788 a sloužila až do roku 1882, kdy ji nahradila nová. V roce 1871 se asi kilometr proti proudu v Miřeticích stavěl železniční most přes Ohři jako součást tratě Chomutov–Cheb. Lidé z Rašovic se obávali, že pilíře mostu budou bránit volnému odchodu ledů a ledem způsobené povodně budou zaplavovat jejich pole. Vyvolali několik šarvátek s italskými dělníky, kteří most stavěli. Rozepři ukončila až armáda, která stavbu střežila až do jejího dokončení.[5]
Roku 1874 byl prodán krov zámku Felixburg, a zbývající budovy začaly rychle chátrat. Obyvatelé vesnice navíc rozebírali zdivo na stavby svých domů včetně nové školy. Dopravní spojení s okolím usnadnila nová silnice postavená roku 1889. Od roku 1877 měla vesnice vlastní sbor dobrovolných hasičů, o tři roky později bylo otevřeno Zemědělské kasino. Roku 1905 byl založen Pěvecký spolek Lyra a v roce 1912 rašovická pobočka Svazu Němců.[5]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 344 obyvatel (z toho 169 mužů), kteří byli kromě šesti cizinců německé národnosti. Všichni byli římskými katolíky.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 374 obyvatel: sedm Čechoslováků, 365 Němců a dva cizince. Kromě šesti lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[8]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 321 | 291 | 339 | 358 | 359 | 344 | 374 | 178 | 186 | 148 | 124 | 104 | 133 | 138 | 138 |
| Domy | 50 | 52 | 56 | 56 | 58 | 59 | 72 | 53 | 65 | 43 | 39 | 41 | 45 | 49 | 46 |
| Počet domů z roku 1961 zahrnuje také domy vesnic Lestkov a Suchý Důl. | |||||||||||||||
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Po zrušení patrimoniální správy se Rašovice staly samostatnou obcí v okrese Kadaň. Od roku 1961 jsou částí obce Klášterce nad Ohří.[12]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Ve vesnici se dochovala část zříceniny renesančního zámku Felixburg. Zámek v roce 1777 vyhořel, byl přeměněn na pivovar, v roce 1871 opuštěn a na jeho místě byly postaveny rodinné domy.[13] Na východním okraji vsi stával empírový kostel svaté Anny zbořený v roce 1968.[14] U silnice do Klášterce nad Ohří, před odbočkou do Lestkova bývala výklenková kaple.[15]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
V Rašovicích se narodil Franz Josef Schaffer (1811–1880), c. k. vrchní inspektor finanční stráže a poslanec českého sněmu. Od roku 1857 v rašovické škole vyučoval Franz Iser, nositel zlatého záslužného kříže, který mu propůjčil císař František Josef I.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-18.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Rošovice, Roschwitz, s. 589.
- ↑ a b c d e f VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad v Klášterci nad Ohří, 1997. 262 s. ISBN 80-254-0649-0. Kapitola Rašovice, s. 224–227.
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Egerberk – hrad, s. 112.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 378, 379.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 291.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-07-13]. S. 477. Dostupné online.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Rašovice, s. 219.
- ↑ Kostel sv. Anny [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2017-07-03]. Dostupné online.
- ↑ Kaplička [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-07-03]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Rašovice, s. 117–118.
- VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad v Klášterci nad Ohří, 1997. 262 s. ISBN 80-254-0649-0. Kapitola Rašovice, s. 224–227.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rašovice na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Rašovice u Klášterce nad Ohří na webu ČÚZK
