Suchý Důl (Klášterec nad Ohří)
| Suchý Důl | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | osada |
| Obec | Klášterec nad Ohří |
| Okres | Chomutov |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°22′24″ s. š., 13°13′9″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 9 (2021)[1] |
| Katastrální území | Suchý Důl u Klášterce nad Ohří (2,54 km²) |
| Nadmořská výška | 360 m n. m. |
| PSČ | 431 51 |
| Počet domů | 5 (2021)[2] |
  Suchý Důl | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 65676 |
| Kód k. ú. | 665673 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Suchý Důl (německy Dörnthal) je osada, část města Klášterec nad Ohří v okrese Chomutov. Nachází se asi 3,5 km na východ od Klášterce nad Ohří. Suchý Důl leží v katastrálním území Suchý Důl u Klášterce nad Ohří o rozloze 2,54 km².[3]
Název[editovat | editovat zdroj]
V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech Durrental (1281), Suchy duol (1443, 1460), in Suchem dole (1488), Suchey duol (1593), Dürrenthal nebo Dörnthal (1787) a Dörnthal (1846).[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1281, kdy patřila pánům ze Šumburka.[5] Bývala součástí panství hradu Egerberk a spolu s ním ji roku 1460 od Půty z Illburka koupil Buš z Fictumu.[6] Jeho potomci panství drželi až do roku 1557, kdy je od nich koupil Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic.[7] Za něj byl roku 1572 sepsán urbář, podle kterého v Suchém Dole bydlelo sedm osadníků, kteří ročně na dávkách odváděli sedm kop grošů, jeden strych ovsa jednu a půl kopy vajec a dvanáct slepic. Kromě toho museli pracovat dva dny na panské chmelnici a vinohradu.[5]
Po třicetileté válce byla roku 1654 sepsána berní rula. Vzhledem k neúrodným polím byl pro obyvatele vesnice hlavním zdrojem obživy chov dobytka a práce v lese. Ve vsi v té době žilo šest chalupníků, jeden zahradník a jeden člověk bez majetku. Společně jim patřilo jedenáct potahů, devět krav a šest jalovic.[5]
V roce 1863 měla vesnice čtrnáct domů a 56 obyvatel, kteří opět chovali především dobytek. Děti chodily do školy v Rašovicích.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 66 obyvatel (z toho 32 mužů) německé národnosti, kteří byli kromě dvou evangelíků římskými katolíky.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 počet obyvatel poklesl na 55 lidí německé národnosti a římskokatolického vyznání.[9]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 71 | 78 | 66 | 64 | 58 | 66 | 55 | 33 | 17 | 11 | 13 | 7 | 9 | 1 | 9 |
| Domy | 14 | 14 | 14 | 14 | 13 | 12 | 12 | 12 | — | 3 | 4 | 4 | 4 | 4 | 5 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů Rašovic. | |||||||||||||||
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Po zrušení poddanství se Suchý Důl stal roku 1850 samostatnou obcí,[5] ale od roku 1869 je uváděn jako osada Rašovic.[13] Spolu s nimi byl v roce 1961 připojen ke Klášterci nad Ohří.[5]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kaple Navštívení Panny Marie
- Přírodní památka Rašovické skály
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-23.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 440–441.
- ↑ a b c d e VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad v Klášterci nad Ohří, 1997. 262 s. Kapitola Suchý Důl, s. 227–228.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: František Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Egerberk hrad, s. 74. Dále jen Sedláček (1923).
- ↑ Sedláček (1923), s. 75.
- ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248.
- ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 378, 379.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 291.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-09-23]. S. 550. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Suchý Důl, s. 118–119.
- VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad v Klášterci nad Ohří, 1997. 262 s. ISBN 80-254-0649-0. Kapitola Suchý Důl, s. 227–228.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Suchý Důl na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Důl v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Suchý Důl u Klášterce nad Ohří na webu ČÚZK
