Velká Lesná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Veľká Lesná – slovenská obec v okrese Stará Ľubovňa.
Velká Lesná
les u vesnice
les u vesnice
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecVojenský újezd Hradiště
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíŽďár u Hradiště (74,7 km²)
Nadmořská výška545 m n. m.
Velká Lesná
Velká Lesná
Další údaje
Zaniklé obce.cz98
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velká Lesná (německy Gross Spinnelsdorf) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradištěokrese Karlovy Vary. Ležela v Doupovských horách čtyři kilometry jižně od Klášterce nad Ohří v nadmořské výšce okolo 545 metrů.[1]

Název[editovat | editovat zdroj]

Prvotní jméno vesnice znělo nejspíše Spilmannsdorf a bylo odvozeno ze středněhornoněmeckého slova spilman (potulný zpěvák). V českém překladu proto znamenalo Hudcova ves. Název se v historických pramenech objevuje ve tvarech: Sspilmisdorf maior (1460), „Sspilmisdorffie wietssim y menssim“ (1488), „Sspilesdorff wietssj y menssj“ (1591) a Grosz Spinnelsdorf (1787).[2] Později se vesnice jmenovala Velký Špinelsdorf a název Velká Lesná se začal používat v roce 1947.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici je z roku 1460 a nachází se v urbáři panství hradu Egerberk. U něj zůstala až do roku 1623, kdy byla po pobělohorských konfiskací připojena ke kláštereckému panství. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly žilo sedm chalupníků a tři poddaní bez pozemků. Obdělávali málo úrodná pole, ale hlavním zdrojem obživy byl chov dobytka a práce v lese. Na polích se pěstovalo žito, oves, hrách a čočka.[4]

V devatenáctém století docházely děti z vesnice do školy v Martinově. V samotné Velké Lesné byla pouze hospoda, trafika a kaple svatého Jana Nepomuckého. Vesnice zanikla vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu. Obyvatelé se museli vystěhovat do 15. května 1954.[4]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Velká Lesná stávala v katastrálním území Žďár u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi čtyři kilometry jižně od Klášterce nad Ohří a 2,3 kilometru jihozápadně od Lestkova. Vesnice se nacházela v nadmořské výšce okolo 545 metrů[4] na severozápadním úbočí vrchu Tok (720 metrů). Mezi hranicí vojenského újezdu, Kotvinou a Lestkovem existuje katastrální území Velká Lesná v okrese Chomutov. Oblast se nachází v severní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina.[5] Půdní pokryv v širším okolí tvoří kambizem eutrofní vyvinutá na svahovinách čedičů.[6]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Velká Lesná stála v mírně teplé oblasti MT3,[5] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje od 130 do 160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce.[7]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 67 obyvatel (z toho 28 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 69 obyvatel se stejnou národnostní a náboženskou strukturou.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů[10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 72 71 66 74 50 67 69 28
Domy 13 13 13 13 13 13 13 13

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Po zrušení patrimoniální správy se Velká Lesná stala roku 1850 obcí. Při sčítání lidu v roce 1868 vesnice byla osadou Martinova, kterou zůstala do roku 1924, kdy se znovu osamostatnila. V době, kdy byla Velká Lesná obcí, k ní patřila osada Malá Lesná.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-04-10]. Dostupné online. 
  2. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Velký Špinelsdorf, s. 292. 
  3. Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  4. a b c d BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-238-2668-9. S. 77, 88. 
  5. a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-12-21]. Dostupné online. 
  6. CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2020-12-21]. Dostupné online. 
  7. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 247. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 132. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Velká Lesná, s. 83. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]